(17.20 hodin)
(pokračuje Nečas)
Klademe větší důraz na rekvalifikace, protože, znovu opakuji, 70 % dlouhodobě nezaměstnaných, kteří jsou nezaměstnaní více než dva roky, jsou lidé se základním nebo neúplným středoškolským vzděláním. Takže naší ambicí je, aby opravdu každému, kdo je nezaměstnaný déle než pět měsíců, byla nabídnuta pomocná ruka, byl s ním vypracován individuální akční plán, který umožní jeho reintegraci zpátky do trhu práce, byla mu nejpozději do těch pěti měsíců, pokud mu nebude nabídnuta práce, tak mu bude nabídnuta veřejně prospěšná práce, bude mu nabídnuta rekvalifikace, prostě další tyto programy právě proto, že chceme využít i toho, že momentálně je méně nezaměstnaných k více individualizované práci s nimi.
Chci také zdůraznit jednu věc. Přestože je zde navrhován program zelených karet, tak přednostně nadále jednoznačně zůstává, že každé volné pracovní místo musí být nabídnuto českému uchazeči, respektive uchazeči z členské země Evropské unie. Až proběhne 30denní časový test, teprve poté bude toto volné pracovní místo zařazeno do databáze pracovních míst, která jsou přístupná pro program zelených karet.
Čili nadále zůstává toto zvýhodnění českých pracovníků s tím, že v zákoně je zabudovaná pojistka, která by řešila i případy, o kterých mluvila paní poslankyně Mazuchová, že se objevuje inzerát na kopáčské práce a podmínkou je znalost ruštiny. Nadále Ministerstvo práce a sociálních věcí na podnět příslušného úřadu práce bude mít možnost tam, kde dochází k lokální deformaci trhu práce například tím, že je evidentní, že má být budována nějaká firma a vytvářena pracovní místa na národním nebo etnickém principu, a jestliže k tomu není objektivní důvod, k tomuto požadavku, tak rozhodnutím ministra práce a sociálních věcí budou tato místa stažena z databáze pro zelené karty a nebude je možné obsadit cizincem ze zemí mimo Evropskou unii. Čili je tam tato pojistka.
Zaznívaly tady obavy, které se týkaly toho, zda příchod zahraničních pracovníků nebude brát práci českým občanům. Já jsem hluboce přesvědčen, že nikoliv. Přestože v současné době z hlediska zaměstnanců je jich více než 220 tisíc, je tady pořád 151 tisíc volných pracovních míst. To je nesmírně důležité. Za loňský rok přišel trojnásobek zahraničních pracovníků co za rok 2006 do České republiky. A výsledek? Nezaměstnanost poklesla.
Ale je tady jeden objektivní demografický faktor, dámy a pánové. Do roku 2030 ve věkové kategorii 25 až 64 let fyzicky ubude v České republice 750 tisíc osob! 750 tisíc osob v této ekonomicky aktivní věkové kategorii. To znamená 750 tisíc lidí, kteří jsou na pracovním trhu, jsou potenciální zaměstnanci, zaměstnavatelé, jsou plátci daní, plátci pojistného. Jenom do roku 2015, čili během pouhých sedmi let, tady fyzicky v této věkové kohortě 25 až 64 let ubude 100 tisíc pracovníků. To je věc, která jednoznačně ukazuje, že tady poptávka po pracovní síle bude.
Správně tady bylo poukázáno například panem poslancem Urbanem nebo panem poslancem Rathem, že jedním z důvodů je i to, že máme enormně vysoký podíl sekundárního sektoru, především průmyslu, na našem HDP, vůbec nejvyšší v Evropské unii. Sekundární sektor tvoří 40 % naší pracovní síly. Poptávka po pracovní síle tady bude enormní a některé investice by prostě vůbec nefungovaly. Když tady vystupoval pan poslanec Šlajs s příkladem Borských Polí v Plzni, tak většina zaměstnanců v tomto průmyslovém areálu jsou dneska cizí státní příslušníci. Vystupoval tady pan poslanec Urban. Nejnovější investice v Kutné Hoře - dneska je zjevné, že tam čeští zaměstnanci budou v menšině, ve výrazné menšině, a že bez zahraniční pracovní síly se tato velká investice vůbec nerozjede. Takže musíme tady dělat tato opatření a jsou ekonomickou nutností.
Někteří řečníci tady kritizovali aspekty této novely vůči některým skupinám, které jsou hendikepovány na trhu práce, například vůči zdravotně postiženým. Pan předseda výboru pro sociální politiku Škromach se tady pateticky ptal, co vláda dělá pro zdravotně postižené. Já musím říci, že za prvé se ukazuje, že od začátku tohoto roku počet nezaměstnaných zdravotně postižených klesl, čili nikoliv stoupl, ale klesl, a za druhé, že jsme opravdu změnili nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a některé nástroje, jako je například vytváření společensky účelných pracovních míst.
Primárně směřujeme k znevýhodněným skupinám na trhu práce. Jsou to čtyři skupiny. To znamená mladí lidé s nulovou kvalifikací, rodiče, zpravidla tedy matky malých dětí, lidé nad 50 let a lidé se zdravotním postižením. Na základě nové normativní instrukce od 1. ledna letošního roku společensky účelná pracovní místa mohou být vytvářena pouze pro tyto čtyři skupiny, které jsou hendikepovány na trhu práce, s tím, že jsme současně zvýšili objem finančních prostředků, který jde do veřejně prospěšných prací obcím a který jde do rekvalifikací.
Poslední záležitost, která tady byla zmíněna a kterou považuji za důležitou, je otázka kontroly v oblasti nelegálního zaměstnávání a obecně kontrolní činnosti státních institucí. Ta myšlenka, která tady zazněla například od pana poslance Opálky, to znamená více tyto činnosti koncentrovat na státní úřady inspekce práce, je podle mého názoru správná. I naše úvahy se pohybují tímto směrem - soustředit úřady práce pouze na práci s klientem a kontrolní činnost v oblasti trhu práce koncentrovat do jedné instituce, která by pak mimo jiné znamenala i menší zatížení podnikatelského sektoru, protože návštěva z jedné instituce by prostě zkontrolovala všechny parametry od bezpečnosti práce až třeba po nelegální zaměstnávání. Čili ti řečníci, kteří tady k této věci vystupovali v tomto slova smyslu, tak podle mého hlubokého přesvědčení naše úvahy jdou stejným směrem.
Bylo tady kritizováno vyřazení některých skupin ze skupiny znevýhodněných. Já, dámy a pánové, opravdu trvám na tom, že vysokoškolsky vzdělaný člověk nemůže být považován za znevýhodněného na trhu práce, který vyžaduje zvláštní péči. To jsou termíny ze zákona - zvláštní péči. Opravdu, pokud to porovnáme s lidmi, kteří mají zdravotní postižení, mají nulovou kvalifikaci, třeba nulové vzdělání, mají věkový hendikep a podobně, tak tam určitě lidé s vysokoškolským vzděláním neplatí. Není to klišé, že vzdělání usnadňuje zaměstnavatelnost. Pokud si vezmeme disponibilní pracovní sílu se základní vzděláním, tak pokud si vezmeme výběrové šetření pracovních sil, které máme komplexně zatím za rok 2006, tak každý čtvrtý člověk se základním vzděláním, který je jaksi součástí disponibilní pracovní síly, byl bez zaměstnání. Kdežto u vysokoškoláků to bylo pouze 2,4 %. Mimochodem, u lidí s úplným středoškolským vzděláním necelých 5 %. Čili jednoznačně se ukazuje, že akreditované vzdělání je prostředkem, který snižuje velmi výrazně nezaměstnanost.
Poslední poznámka. Paní poslankyně Čurdová tady řekla, že již nemá být jaksi obhajitelným důvodem pro odmítnutí práce péče o děti do čtyř let. Vychází zřejmě ze zastaralejších údajů. Ano, v původním návrhu to bylo. Na základě připomínkového řízení byla tato připomínka akceptována. Čili tam došlo ke změně. Vládní návrh je jiný, než byl původní, který šel do připomínkového řízení.
Dámy a pánové, já jsem si vědom toho, že norma je velmi široká a že popisuje několik témat propojení sociálního systému s trhem práce i problematiku zelených karet, ale jsem hluboce přesvědčen, že i z legislativního hlediska bylo správně sem dát tyto věci, které se týkají zákona o zaměstnanosti v jedné komplexní novele, než sem v podstatě víceméně paralelně posílat dvě novely týkající se téhož zákona, kde dokonce některé paragrafy by upravovaly tytéž paragrafy původního znění, čili by mohl vzniknout legislativně nesmírně komplikovaný celek. To byl důvod, proč vláda svázala tyto problematiky do jednoho celku, a to byl důvod, proč takto byl zákon o zaměstnanosti, jeho novela, poslán do Parlamentu.
***