(12.50 hodin)
(pokračuje Kasal)
Další věcí, kterou bych rád zmínil a která jde nad rámec tohoto návrhu zákona, je úvaha, do jaké míry je etické používat tzv. zelené karty. Ono jde totiž o to, že podobné mechanismy jsou používány v řadě států světa. Třeba ve Spojených státech to znamená, že z Indie jsou vytahovány ročně desetitisíce až statisíce vysokoškoláků, kteří vystudují za peníze indických daňových poplatníků, a pak dají svůj výkon k dispozici Spojeným státům.
Já si myslím, že je normální, slušné, poctivé usilovat o příliv těch, kteří ve své vlastní zemi práci sehnat nemohou. Ale je obtížně eticky zdůvodnitelné přeplácet lidi, kteří ve své vlastní zemi, která jim dala vzdělání, práci mají, a tahat je do státu druhého. Já vím, že je to vážný problém a že ho asi tento zákon není schopen vyřešit. Přesto cítím jako svou povinnost na tento problém, kterému se říká brain drain, upozornit a byl bych rád, kdyby Česká republika s tímto fenoménem nakládala velmi obezřetně.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec David Kafka. Dalším přihlášeným je potom pan poslanec František Laudát. Máte slovo, vážený pane poslanče.
Poslanec David Kafka: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, slyšeli jsme tady, že nezaměstnaní se budou muset chodit pást a jiné, stejně nesmyslné výroky. Podle zkušeností, které úřady práce mají, si ale myslím, že navržený soubor změn v zákonech je krokem správným směrem.
A k jednotlivým oblastem snad jen krátké charakteristiky.
Zákon o zaměstnanosti není koncepčně chybná norma. Jeho změnování už probíhá od roku 2004, kdy byl přijat, a je to osud všech zákonů, pokud jsem si všiml. A teprve až ten proces bude tak složitý, že bude potřeba napsat novou normu, tak se napíše nový zákon. Se zákonem o zaměstnanosti to bylo stejné. První vznikl v roce 1990, sloužil již 14 let a doufejme, že tento bude taky sloužit 14 let. To neznamená, že s každou novou změnou, kterou život přinese, je třeba psát nový zákon.
Určitě na trhu práce nelze přehlížet nedostatek pracovních sil. A ten naši zaměstnavatelé pociťují už dnes. A jsou toho názoru, že ani v blízké budoucnosti to nebude lepší. Ten problém tkví jednak v demografii čili v počtu lidí, kteří přicházejí na trh práce, ale tkví také ve školství, které už ze studentských zdrojů nedokáže vygenerovat profese, které na trhu práce scházejí. A máme-li současně na trhu práce 300 000 lidí bez zaměstnání, tak je zde jistě nějaká systémová chyba, kterou ani konjunktura nedokáže překonat, a je potřeba s tím něco dělat. Tento zákon se pokouší s tímto cosi udělat.
Jistě je správné, aby společnost vyžadovala aktivitu za vyplácení sociálních dávek. Pokud sociální dávky nebudou vykompenzovány aktivitou na straně příjemce, pak to nejsou sociální dávky, ale je to důchod. A nejde jenom o to. Jde také o uchování a rozvíjení pracovních návyků, eventuálně získávání nových. A kdo se chce těmto povinnostem vyhýbat, tak potom ať nese následky. Je to jistě jeho právo a existenční minimum je to, o co si zřejmě říká.
Ke zrušení příspěvků na aktivní politiku zaměstnanosti, překlenovacího a na dopravu. Tady bych řekl, že jde o akt víceméně formální. Už dnes nejsou nijak zvlášť využívány, nejsou využívány řadu let, a pokud tedy v zákoně zůstanou, nejspíš by se tolik nestalo.
V návrhu je řada drobnějších, ale významných úprav a jistě bude správné, když i ty budou přijaty.
Také se tady mluvilo o tom, co s těmi nejproblémovějšími lidmi v systému nezaměstnanosti, že to zákon neřeší a že se jimi nezabývá. A já myslím, že ani nemusí. Máme tady unikátní možnost, jak se s nimi vypořádat i bez změny zákona. A ta možnost tkví v používání prostředků Evropské unie v projektech rozvoje lidských zdrojů právě na ty uchazeče, kteří jsou nejméně motivovaní, na dlouhodobě nezaměstnané a na ty, kteří se na dlouhodobou nezaměstnanost už adaptovali.
Stále se zde traktuje dlouhodobý omyl s tím, že zaměstnat uchazeče nad padesát let nikdo nechce. Je to pravda jenom z poloviny. Pokud tento uchazeč sám nechce a není motivován, tak určitě zaměstnání nedostane. Pokud je tomu naopak, tak jistě zas na trhu práce bez šancí není.
Veřejně prospěšné práce jsou i nejsou problémem. Já bych si myslel, že by se ti, kteří je kritizují a tak usilovně propagují, měli zeptat starostů, jak se jim osvědčili různí uchazeči, kteří byli přijati na veřejně prospěšné práce. Já bych řekl jeden příklad, který je docela hezký. Uchazeč dostal sekačku, aby na veřejně prospěšných pracích sekal trávu. Našel si cihlu, tu cihlu dal do trávníku, rozbil sekačku. Řekl, že cihlu neviděl. Sekačka se tři dni opravovala. Následující den se stalo totéž. Neříkám, že je to typický příklad, ale i takové zkušenosti v praxi máme.
Pokud někdo říká, že na úřadech práce jsou lidé, kteří se o své klienty nestarají, že jsou to lidé nekvalifikovaní a dokonce nelidové, ať si tam jde sednout. Ať si tam jde na půl dne sednout, ať vidí, jak to ve skutečnosti je.
Myslím si, že je to předloha, kterou je třeba rozhodně velmi silně debatovat. Já se těším, že na výboru pro sociální politiku taková debata nastane, a proto považuji návrh na zamítnutí za chybný.
Já vám děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kafkovi.
Dámy a pánové, já se ptám, zdali kromě dvou přihlášených písemně, pana poslance Laudáta a pana poslance Ratha, hodlá ještě někdo v rozpravě dále vystoupit - kromě o faktickou poznámku se hlásícího Zdeňka Škromacha. Ano. Tak v tom případě vystoupí pan poslanec Škromach, pan poslanec David Rath s faktickou a pak dojde k tomu, na co se možná všichni těšíte, to je polední přestávka. A budeme pokračovat v době, která bude dále vhodná pro dokončení této předlohy.
Pan poslanec Zdeněk Škromach má dvě minuty.
Poslanec Zdeněk Škromach: Pane předsedající, vážené dámy a pánové, mě docela mrzí, že pan poslanec Kafka jako zkušený ředitel úřadu práce tady docela dehonestuje jedním příkladem veřejně prospěšné práce, které i on obcím nabízel. Samozřejmě kvůli tomu, že někdo někde zničil sekačku nebo rozbil hrábě nebo odnesl lopatu, tak prostě těm lidem radši tu práci nenabídneme, a přesto je zkrouhneme. Řekneme: "No tak vy sice musíte pracovat, ale práci nedostanete, tak prostě budete bez dávek a budete i bez práce." No to je teda pěkné řešení!
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tak to byl názor pana poslance Škromacha. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Rath.
Poslanec David Rath: Děkuji. Dámy a pánové, trochu duševní potravy před obědem. Chtěl bych jenom upozornit, že už staří Římané si všimli, že spotřeba pracovních nástrojů u otroků je podstatně vyšší než třeba u svobodně pracujících občanů. Čili tady jenom nihil novum sub sole. Takže kdo pracuje z nějakého donucení, tak většinou jsou tam nějaké problémy, které tady byly popsány. A už je to popsáno bratru skoro dva tisíce let.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji za tuto historickou reminiscenci.
Dámy a pánové, je 13 hodin. Vyhlašuji přestávku do 14 hodin 30 minut. Organizační výbor se sejde ve 13.10.
Odpoledne máme pevně zařazené body - bod 5, 15, 16 a 23.
Z odpoledního jednání se omlouvá pan poslanec Oldřich Vojíř a paní poslankyně Vladimíra Lesenská.
(Jednání přerušeno ve 13 hodin.)
***