(11.30 hodin)
(pokračuje Nečas)
Do novely zákona o zaměstnanosti a do novely zákona o pobytu cizinců byl rovněž zapracován projekt tzv. zelených karet. Věcný základ tohoto projektu vznikl na bázi spolupráce, resp. z iniciativy Ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem zahraničí a Ministerstvem vnitra.
Zelená karta představuje nový druh povolení k dlouhodobému pobytu cizinců za účelem zaměstnání. Jedná se o doklad duálního charakteru, to znamená jedním úředním úkonem je uděleno povolení k dlouhodobému pobytu i pracovní povolení. Současně se snižuje byrokratická zátěž podnikatelských subjektů, které chtějí sjednat tuto pracovní sílu ze zahraničí, resp. ze zemí mimo EU, tím, že se odstraňují některé úřední úkony, jako je udělení povolení k získávání zahraniční pracovní síly, s tím, že po 30 dnech volné místo bude disponováno do veřejně přístupné databáze pracovních míst, která jsou vhodná pro program zelených karet. Seznam zemí, které se budou moci zapojit do tohoto programu zelených karet, bude vydáván v podobě vyhlášky, kterou bude vydávat Ministerstvo vnitra.
Jak jsem již řekl, smyslem zavedení tohoto systému tzv. zelených karet je odstranění nadbytečných administrativních překážek, které brání rychlému přístupu cizinců na trh práce na volná pracovní místa - a to chci zdůraznit - která se nedaří obsadit českým uchazečem nebo uchazečem ze zemí EU. Kdo se dívá na vývoj v oblasti trhu práce, především v oblasti průmyslu, ale i služeb, tak je zjevné, že bez této zahraniční pracovní síly se neobejdeme, že pomalu narážíme na limit volné disponibilní pracovní síly. V současné době máme vedeno 5,2 mil. pojištěnců u České správy sociálního zabezpečení, tedy osob, které odvádějí pojistné ze svých výdělečných aktivit, a v podstatě volná disponibilní pracovní síla v ČR je dneska již jenom velmi omezeně dostupná - jednak částečně v kohortě nezaměstnaných, potom samozřejmě v kohortě starších pracovníků nad 55 let a v některých menších specifických skupinách, jako jsou zdravotně postižení apod. Je tedy zřejmé, že především český průmysl se bez této zahraniční pracovní síly neobejde.
Opatření zejména v oblasti poskytování podpory uchazečům o zaměstnání se také navrhuje provázat se systémem pomoci v hmotné nouzi. Navrhované změny v zákoně o pomoci v hmotné nouzi se týkají především výše příspěvku na živobytí a dále způsobu výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi. Navrhuje se stanovit odlišná pravidla pro stanovení částky živobytí podle toho, zda tuto částku pobírá osoba méně než šest měsíců, nebo více než šest měsíců. Tento systém tedy znamená, že především lidé, kteří jsou dlouhodobě bez zaměstnání, budou mít výši svých sociálních dávek, které obdrží, odvozenu od své aktivity, především od počtu hodin, které dobrovolně odpracují ve prospěch obce. Znamená to tedy, že být bez zaměstnání, být nezaměstnaný, ještě neznamená, že člověk pouze pasivně bere sociální dávky, ale bude tímto systémem motivován k tomu, aby odpracoval určitý počet hodin. To znamená pokud odpracuje měsíčně méně než 20 hodin, bude jeho částka na živobytí ve výši existenčního minima, pokud odpracuje více než 20 hodin, bude jeho částka na živobytí ve výši životního minima, pokud odpracuje více než 30 hodin měsíčně, bude ještě navýšena tato částka na živobytí o polovinu rozdílu mezi životním a existenčním minimem.
Současně se také v tomto návrhu stanovují jednoznačnější pravidla pro určení formy poskytování dávky pomoci v hmotné nouzi, aby se zabránilo zneužívání těchto dávek k jiným účelům, než ke kterému mají sloužit, to znamená je tady především posilován institut náhradního příjemce, v některých případech je dokonce zaváděn podle tohoto návrhu obligatorně; například tehdy, jestliže je zjevné, že pobírateli těchto dávek hrozí ztráta bydlení, tak je automaticky zaveden systém náhradního příjemce. Zrovna tak se zavádí vzájemná informační povinnost pracovišť státní sociální podpory a pracovišť hmotné nouze, aby se vzájemně informovala o tom, kdy zavádí institut náhradního příjemce, resp. kdy zavádí např. poukázkový program pro konkrétního klienta. Znamená to tedy, že lidé, kteří skutečně zneužívají tyto finanční částky, které dostávají jako sociální dávky, k jiným účelům než k zajištění živobytí, bydlení, případně starosti o děti, tak se jim budou limitovat prostředky, které budou dostávat jako hotovost a které by případně mohli zneužít.
V novele zákona o důchodovém pojištění se také navrhuje omezit zápočet doby, kdy uchazeči o zaměstnání nenáležela podpora v nezaměstnanosti jako náhradní doby pojištění. U osob mladších 55 let se to omezuje na jeden rok a opět cílem je zvýšení motivace k uplatnění na trhu práce.
V novele zákona o inspekci práce, která je připojena k tomuto návrhu, se kromě jiného navrhuje zpřísnění kontroly agenturního zaměstnávání rozšířením skutkové podstaty přestupků a správních deliktů o neplnění povinností, které agenturám práce ukládá zákoník práce. Toto ustanovení bylo mj. zapracováno i na základě jednání se sociálními partnery. Novely dalších zákonů pak samozřejmě navazují na navržené úpravy, především v zákoně o zaměstnanosti.
Dámy a pánové, chtěl bych vás požádat o podporu této komplexní novely, která reaguje na vývoj na trhu práce, reaguje na to, že samozřejmě část pobíratelů sociálních dávek se chová pasivně, reaguje samozřejmě na to, že část pobíratelů sociálních dávek tyto sociální dávky zneužívá. Na druhou stranu vytváří podmínky pro poctivé lidi, kteří bez svého zavinění se ocitnou v komplikované životní a sociální situaci, kteří bez svého zavinění přijdou o práci, aby si naopak rozšířili možnosti k tomu, získat novou práci, rekvalifikovat se. Rozšiřují se tady možnosti i včetně toho, že mohou potom dosáhnout na vyšší sociální dávky, jsou-li dostatečně aktivní, než umožňuje současná legislativa.
My jsme přesvědčeni, že tento návrh jde správným směrem, že do značné míry vyhovuje i společenské poptávce, protože i lidé právem poukazují na to, jak v jejich obcích a městech jsou někteří lidé, kteří pobírají sociální dávky, ale ve skutečnosti si někteří z nich naši solidaritu až tak nezaslouží. A naopak naši solidaritu si velmi zaslouží, jak jsem již řekl, ti slušní lidé, kteří se bez vlastního přičinění ocitli v sociálně obtížné situaci, přišli o práci, a my musíme tímto směrem postupovat z hlediska legislativy, ale např. i z hlediska aplikování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, které od 1. ledna dneska již děláme v trošku modifikované podobě, to znamená rozšiřujeme především oblast rekvalifikací, které umožňují právě lidem s nízkou kvalifikací nalézt vhodnou kvalifikaci a znovu se integrovat do trhu práce. Naopak relativně úspěšný, ale také poměrně drahý nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, což jsou společensky účelná pracovní místa, kde jedno toto místo stojí v průměru okolo 50 tis. korun, vážeme především na uplatnění skupin, které jsou znevýhodněny na trhu práce, jako jsou např. lidé nad 50 let, osoby se zdravotním postižením, rodiče malých dětí apod.
Dámy a pánové, tolik mé úvodní vystoupení k této rozsáhlé novele zákona o zaměstnanosti, ale také zákona o pobytu cizinců, a chtěl jsem požádat Poslaneckou sněmovnu o podporu tohoto návrhu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane ministře, a prosím nyní, aby se slova ujala paní poslankyně Lenka Mazuchová, která je zpravodajkou pro prvé čtení.
***