(10.40 hodin)
(pokračuje Liška)
Konstrukci příslušných legislativních ustanovení byla věnována mimořádná pozornost, stejně jako celému návrhu, který je vnitřně provázán. Zároveň však obsahuje i potřebné vazby na další vzdělávání. Zdůrazňuji, že věcný návrh novely zákony byl intenzivně konzultován s odbornou veřejností, se zástupci školských asociací, s kraji, s poslanci školského výboru, zástupci zaměstnavatelské sféry a zástupci centrálních odborových orgánů, a to formou pracovních jednání a seminářů pořádaných Ministerstvem školství.
Dámy a pánové, vzhledem k předpokládanému termínu realizace maturitní zkoušky ve školním roce 2009/2010 je důležité schválení novely zákona Parlamentem a podpis prezidentem republiky již v průběhu prvního pololetí roku 2008. Zásadním předpokladem k úspěšnému konání nové maturitní zkoušky je provedení generální zkoušky ve školním roce 2008/2009, což vyžaduje urychlenou realizaci podpůrných projektů zčásti financovaných z prostředků Evropského sociálního fondu v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Avšak tyto projekty lze zahájit teprve na základě změny legislativně zakotveného modelu maturitní zkoušky, kterou nyní předkládám. Teprve v návaznosti na přijetí novely zákona může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zahájit tvorbu a schvalovací procesy příslušných prováděcích předpisů, přičemž tyto předpisy je třeba vydat nejpozději počátkem roku 2009, což bude s ohledem na legislativně technické lhůty možné splnit tehdy, pokud bude novela zákona v Parlamentu projednána pokud možno bez zbytečných zdržení.
Závěrem bych si vás proto dovolil požádat, abyste umožnili vzhledem k výše řečenému návrh schválit již na této schůzi Sněmovny v prvním čtení podle § 90 odstavce 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Já vám za to mohu přislíbit, že každý takto ušetřený den bude bezezbytku využit ke zvýšení kvality maturitní zkoušky.
Pokud by tento návrh nebyl přijat, požádal bych v podrobné rozpravě o zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na pět dnů, ale říkám, že vzhledem k výše řečenému, vzhledem k intenzitě konzultací, projednávání s výborem Sněmovny, s jednotlivými poslanci, politickými stranami i se všemi dalšími relevantními partnery, kraji, asociacemi atd. si myslím, že by bylo velmi moudré schválit to již v prvním čtení podle § 90.
Chci nyní ještě využít této příležitosti k poděkování za spolupráci na přípravě této novely, tohoto velmi zásadního reformního kroku, kterého se zúčastnili a kde jsem měl možnost spolupracovat nejen s poslanci mých koaličních partnerů, kteří se věnují této oblasti, panu Bartošovi, paní kolegyni Šojdrové, ale i s ministry, kteří mi byli nápomocni, aby skutečně se práce na tomto mohla akcelerovat, aby proběhla příprava zkoušky, která bude bezpečná a užitečná, aby tento projekt konečně byl realizován ku prospěchu naší vzdělávací soustavy. Chci poděkovat i opozičním poslancům jak ze sociální demokracie, tak komunistickým poslancům, se kterými jsem na tom mohl spolupracovat a průběžně jednat.
Děkuji vám za podporu této reformy. Jsem přesvědčen, že bude bezpečná a užitečná. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu ministru Liškovi za uvedení materiálu. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Walter Bartoš. Prosím pana poslance, aby se ujal slova.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, školským zákonem byla schválena reforma maturitní zkoušky ve školním roce 2007/2008. Termín zahájení reformy byl v roce 2007 po té novelizaci zákona posunut na školní rok 2009/2010. Dikce novelizovaného § 185 odstavec 9 zákona stanovuje postupné zavádění reformního modelu maturity ve smyslu zavedení třetí povinné zkoušky v roce 2011/2012.
Pan ministr ve svém úvodním projevu obsáhle zdůvodnil, co bylo důvodem odkladu reformy o dva roky, takže bych jen velice krátce zmínil dva body, ty zásadní. Za prvé to byla nepřipravenost reformy po stránce organizační a logistické, za druhé to byla i jakási koncepční nejasnost nabídkového portfolia třetí povinně volitelné zkoušky.
Návrh zákona, se kterým pan ministr přichází do Poslanecké sněmovny, je postaven na šesti zásadních bodech. Důvodová zpráva tyto body vymezuje takto: Za prvé se jedná o změnu modelu reformní maturitní zkoušky, za druhé se jedná o změnu opatření náběhové fáze reformy maturitní zkoušky, za třetí se jedná o změnu právní úpravy organizačního zajištění společné části maturitní zkoušky, za čtvrté se jedná o opatření k ochraně informací veřejně nepřístupných, za páté změna ustanovení o jednotlivé zkoušce, konečně za šesté úprava ustanovení o účelu maturitní zkoušky. Původně v návrhu zákona mělo být ještě za sedmé, a to je změna právní formy Centra reformy maturitní zkoušky, ale nakonec tato věc z tohoto návrhu zákona vypadla.
Takže k první změně. Změna modelu reformní maturitní zkoušky se týká následujících aspektů. Je to aspekt změny vymezení termínu společná část a profilová část maturitní zkoušky. Je to změna vymezení obsahu a volitelnosti zkoušek společné části maturitní zkoušky. Dále pak zavedení povinnosti státu nabídnout žákům v rámci povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky dvě úrovně obtížnosti zkoušek, to znamená ta úroveň základní a poté pak úroveň vyšší. Dále pak zavedení práva žáka svobodně zvolit úroveň obtížnosti zkoušek, dále změna vymezení komplexní zkoušky z českého jazyka a literatury a zkoušek z cizích jazyků, poté zavedení práva ředitele školy omezit rozsah předmětového portfolia nabídky v rámci povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky, a konečně za poslední úprava počtu profilových zkoušek v rámci profilové části maturitní zkoušky.
K druhému bodu, tedy změna opatření náběhové fáze reformy maturitní zkoušky, bych rád řekl, že v důvodové zprávě se uvádí, že se týká těchto záležitostí: Za prvé - zavedení možnosti konat nepovinnou zkoušku z téhož předmětu, ze kterého žák koná povinnou zkoušku společné části maturitní zkoušky. To bude trvat pouze dva roky, poté pak už nebude možné takto volit. Za druhé - vymezení druhé povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky jako zkoušky s právem volby předmětu zkoušky. Za třetí - odložená účinnost práva ředitele školy omezit možnost volby předmětu žákem v rámci povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky s právem volby žáka.
Třetím bodem, o kterém se důvodová zpráva zmiňuje, je změna právní úpravy organizačního zajištění společné části maturitní zkoušky. Změna ustanovení zákona vymezující organizační zajištění společné části maturitní zkoušky orgánů, které maturitní zkoušku zajišťují, se týká následujícího. Za prvé - omezení působnosti krajů v organizačním zajištění společné části maturitní zkoušky. Za druhé - rozšíření působnosti státu vůči orgánům zajišťujícím společnou část maturitní zkoušky ve smyslu udělování oprávnění k výkonu funkce a ke jmenování do funkce.
Čtvrtým bodem, o kterém důvodová zpráva mluví, je opatření k ochraně informací veřejně nepřístupných. Ty se týkají následujícího: Za prvé - vymezení informací, které podléhají zvláštnímu bezpečnostnímu režimu v rámci ochrany informací veřejně nepřístupných, stanovení povinných opatření bezpečnostního režimu. Za druhé - uložení a vymezení povinnosti mlčenlivosti pracovníkům centra a třetím osobám, které přicházejí do styku s informacemi veřejně nepřístupnými včetně vymezení způsobu uložení a maximální výše pokuty za porušení této povinnosti.
***