(17.50 hodin)
(pokračuje Šlajs)
Tento nový návrh znamená přizpůsobit svoji strukturu samosprávným krajům.
Struktura veřejné správy v České republice je velmi členitá a pro běžné občany značně nepřehledná. Parlament v roce 1997 rozhodl o vzniku 14 vyšších územně samosprávných celků krajů. Zda toto rozhodnutí bylo prozíravé a systémové, je otázka. I členění v rámci krajů je velmi komplikované. Kolegyně a kolegové, máme kraje z roku 1960. Máme kraje z roku 1997. Máme dokonce NUTS II pro příjem evropských peněz. Máme velmi komplikované senátní obvody. Máme obce takzvané trojky, dvojky s přenesenou či rozšířenou působností a pro občany je to velmi komplikované. Já se kloním k tomu, ať přizpůsobíme organizační strukturu jak policie, soudnictví i státních zastupitelství samosprávným krajům, byť to má řadu rizik.
Ještě k organizační struktuře. Teď prosakují mediální informace, že z dílny Ministerstva spravedlnosti se připravuje novela volebního zákona, kde budeme znovu měnit volební kraje, a to už skutečně pro občany je, lidově řečeno, guláš.
Vytvoření 14 krajských správ policie má své pro i proti. Pro je jednoznačně přizpůsobení se krajské struktuře, určité minus je ekonomická nákladnost, která činí 3,6 miliardy, a určité nebezpečí činí propojování policie s místní samosprávou. V návrhu o policii bohužel chybí jasná struktura policie, především celorepublikových útvarů, které tak Ministerstvo vnitra může zakládat a rušit dle svého vlastního uvážení. Rovněž plánované slučování okresních ředitelství do policejních oblastí má svá pro a proti. O policejním strukturách v rámci kraje pak rozhoduje na návrh ředitele krajské správy policejní prezident.
K ekonomickému postavení policie. V současnosti jsou veškeré ekonomické procesy, jak zde popsal ministr, silně centralizovány. Jedná se o skoro nefunkční, přežitý systém. Policejní funkcionáři nesou odpovědnost za činnost, nedisponují však potřebnými ekonomickými nástroji, aby kvalitu práce mohli dostatečně ovlivňovat. V Hasičském záchranném sboru již podobně navržený systém funguje a zkušenosti jsou spíše pozitivní. Přesto předložený návrh vyvolává řadu otázek. Krajským správám je třeba ponechat větší ekonomickou samostatnost, ale ne absolutní. Policie je jednotný sbor a policejní prezident musí mít v ekonomické oblasti potřebné pravomoci.
K oblasti dodržování lidských práv. Zákon v některých ustanoveních zbytečně zasahuje do práv a soukromí občanů a tato ustanovení mohou být v rozporu s Listinou základních práv a svobod a mezinárodními závazky České republiky.
K inspekci policie. Zde navrhovatel zvolil polovičaté řešení. Ministr vnitra, bývalý stínový ministr, dříve nevynechal příležitost kritizovat stávající právní úpravu. Do značné míry měl pravdu. Nový návrh problém ale důsledně neřeší. Sice přesouvá personální pravomoci jmenovat ředitele inspekce z ministra vnitra na vládu, ale na jeho návrh, a návrh zákona o policii neřeší, komu je ředitel inspekce podřízen. Jedná se tudíž jen o nepatrnou, spíše kosmetickou, skoro nic neřešící změnu. Už tady zaznělo, a já se jako zpravodaj k tomu kloním, k nutnosti vzniku Generální inspekce bezpečnostních sborů. Je škoda, že se toto již teď v tomto návrhu zákona nestalo.
Navržený zákon o policii vyvolává i řadu dalších otázek, které nechci vzhledem k času a faktu, že se jedná o první čtení, podrobněji rozebírat. Vzpomenu jen jednu, a to absenci systému vzdělávání, které se v poslední době stává v policii popelkou.
Kolegyně a kolegové, doplňkovým zákonem zákona o Policii České republiky je zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, sněmovní tisk 440. Tímto zákonem se mění 58 zákonů, což vyvolává dohady o ústavnosti tohoto zákona. Pro vaši informaci, mění se tyto zákony: o podpoře sportu, o přestupcích, obecní policii, o majetku České republiky, silničním provozu, občanský soudní řád, exekuční řád, živnostenský zákon, trestní řád, o Bezpečnostní informační službě a Vojenském zpravodajství, o Vězeňské službě a další. Zvláště změny zákonů o obecní policii a o pobytu cizinců jsou zásadní novelou a otázkou je, zda zvláště u zákona o obecní policii nemělo jít o naprosto nový zákon.
Motem tohoto doplňkového zákona, kterým se mění 58 zákonů, je výrazněji omezit činnost policie, která bezprostředně nesouvisí s jejím základním posláním. Česká policie má 45 tisíc policistů a 11 tisíc občanských zaměstnanců. Na počet obyvatel máme druhý nejpočetnější policejní sbor v Evropě. V důvodové zprávě jsou podrobně popsány činnosti policistů, a to i srovnání s činností policie před rokem 1989. Pro informaci uvádím: V roce 1980 obvodní oddělení policie na území České republiky zpracovalo se stavem 10 227 policistů 67 825 trestných činů. V roce 2005 pak se stavem 13 772 policistů to bylo již 267 880 trestných činů, což činí na jednoho policistu trojnásobný nárůst. Převozy zatčených osob k soudu za 1. pololetí roku 2006 dosahovaly počtu za celý rok 2004.
Návrh tohoto doplňkového zákona za prvé převádí agendy, které přímo nesouvisejí s úkoly policie, na jiné subjekty a za druhé odbourává činnosti, které policii zatěžují na úkor činností jiných. Otázkou však zůstává, jaké tyto případné změny budou mít praktický dopad. Jsou činnosti, kde to je oprávněné, ale u řady oblastí to může vyvolat velmi negativní důsledky.
Za velmi problematické považuji změny především v zákoně o podpoře sportu změnami v činnosti policie při sportovních utkáních. Za druhé v zákoně o obecní policii, za třetí v zákoně o silničním provozu, a to: a) v § 47 odst. 4, dopravní nehoda, kde je výše škody zvýšena z 50 tisíc na 250 tisíc a touto změnou se zde rýsují rizika podvodů a korupce, b) v § 79 odst. 2 a 3, měření rychlosti, kde je měření rychlosti svěřeno soukromým firmám. Za čtvrté v exekučním řádu. Kolegyně a kolegové, určitě o těchto paragrafech bych mohl daleko podrobněji hovořit, ale jedná se o první čtení.
V závěru mi dovolte říci, že se jedná o zákon potřebný, ale zákon velmi složitý a v řadě oblastí rozporuplný. Jako zpravodaj se vzhledem k uvedeným faktům domnívám, že Sněmovna by měla návrh obou zákonů navrhovateli vrátit k přepracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To možná bude ještě třeba zopakovat, protože to bylo pouze první zpravodajské vystoupení.
V této chvíli otevírám obecnou rozpravu. Protože jsme to odhlasovali, tak otevírám obecnou rozpravu k oběma bodům - 35 i 36. Mám tady pět písemných přihlášek. Požádám nejdřív pana poslance Zdeňka Maršíčka. Připraví se Jeroným Tejc. Začíná obecná rozprava. Zdeněk Maršíček má slovo.
***