(17.30 hodin)
(pokračuje Langer)
Tedy nový ekonomický model, model řízení v podobě postupného zřízení organizačních složek státu a samostatných účetních jednotek. Chci zde zdůraznit, že toto všechno ano, nicméně s jednou základní podmínkou - nevzniká 14 policií, existuje a bude existovat vždy jedna Policie České republiky, nicméně budeme schopni přesně dohlédnout, kdo za co odpovídá, kdo za co má být pochválen a oceněn, kdo za co má být také potrestán.
Třetím směrem, který vychází z těch deseti pilířů, je to, čemu já říkám odprivatizování Policie České republiky. A zde se chci dotknout částečně toho, co jste měli možnost se buď dočíst v těch parciálních pohledech v denním tisku, nebo - a věřím, že jste se také dočetli v tomto materiálu, který byl všem poslancům a poslankyním distribuován, který detailně rozepisuje, co je předmětem pojmu odprivatizování Policie České republiky. My si klademe víc než kdy předtím důkladně a důsledně otázku, co je veřejný zájem, v jehož jménu má policie pracovat. A klademe si otázku, zda všechny činnosti, které v tuto chvíli policie dělá, jsou činnosti, které dělá skutečně ve veřejném zájmu, v zájmu všech občanů České republiky nebo zda to vykonává v soukromém zájmu několika osob, ať již fyzických nebo právnických. A toto je průlomová věc a já jsem připraven na velmi ostrou debatu na toto téma, ale myslím si, že je fér to takto popsat a říci si: chceme, aby toto byl definovaný veřejný zájem, toto má policie dělat a to všechno ostatní ať si zaplatí ti, kteří dělají svůj byznys nebo z té činnosti učinili předmět svého podnikání.
Mohu uvést několik případů. Myslím si, že každý z nás zažil situaci - ranní dopravní špička, křižovatka, dvě auta v sobě, škoda na první pohled nepatrná, odřený nárazník. Nicméně jen proto, že vlastníkem jednoho z vozidel je leasingová společnost, musí být zavolána dopravní policie. Ta příjezdem na místo, řešením dopravní nehody stráví v průměru dvě až čtyři hodiny denně. Do té doby ta auta tam jsou, do té doby ta auta tam blokují činnost, v průběhu toho je zablokovaná policie, resp. jedno policejní auto, možná dvě policejní auta, dva nebo čtyři policisté. A proč? Jen proto, že poskytují servis soukromé firmě, leasingové společnosti. A to si myslím, že není veřejný zájem. Ti policisté mají dělat něco jiného, mají být někde jinde.
Další příklad, dechová zkouška na alkohol. V tuto chvíli policie disponuje velmi kvalitními certifikovanými detektory na alkohol u osoby, která je kontrolována. Co se stane nyní, když takováto kontrola proběhne. Řidič je kontrolován, nadýchá - nemluvím o baloncích. Je vyzván k tomu, zda akceptuje závěry toho vyšetření. V okamžiku, když ho neakceptuje, je odvezen zase jedním nebo dvěma policisty jedním policejním autem na zkoušku krve. V okamžiku, kdy zkouška krve potvrdí přítomnost alkoholu, je s tím řidičem dál vedeno správní řízení a on je povinen uhradit pouze tu samotnou zkoušku na alkohol. Ale to, že je to člověk, který porušil zákon, který se dopustil trestného činu, který vyblokoval dva policisty a jedno policejní auto v dopravě na oddělení soudního lékařství, to už jaksi máme platit my všichni. To je taky veřejný zájem? Já jsem přesvědčen, že to veřejný zájem není a že toto je přesně činnost, která - pokud ten řidič neakceptuje závěr toho vyšetření a pokud zkouška na alkohol potvrdí přítomnost alkoholu, tak má platit nejen tu samotnou zkoušku, ale také to, co souvisí s jeho dopravou na samotnou zkoušku přítomnosti alkoholu v krvi.
Další příklad. Vím, že Češi, Moravané a Slezané nepatří mezi národ abstinentů, nicméně drtivá většina z nás je taková, která když holduje alkoholu, holduje tak spořádaně a pokud možno v soukromí, a pokud to není v soukromí, tak je schopna sama sebe dopravit bezpečně a bez výtržností domů. Přesto mezi námi jsou tací, kteří toho nejsou schopni, a kladu si opět otázku: je v zájmu veřejném stav, kdy na ulici občan uvidí opilce, který páchá výtržnost, který zjevně by měl být odtransportován na záchytku, tak zavolá nejprve hlídku městské policie, protože pro něj je jedno, jestli je to republiková nebo městská policie, přijede městská policie, ta zjistí, že nemá příslušné oprávnění, zavolá republikovou policii a kvůli jednomu opilci se na jednom místě sjedou dvě policejní auta a čtyři policisté, aby následně potom ti policisté České republiky odvezli opilce na záchytku. A aby absurdit nebylo dost, potom ten opilec, až vystřízliví, má povinnost uhradit opět jen náklady, které souvisejí s jeho vlastní detoxikací a umístěním na záchytce. Měníme to tak, aby stejné oprávnění, jako má republiková policie, měla městská policie a aby ten, kdo takovýmto způsobem poruší zákon, byl povinen uhradit nejen ty náklady za pobyt na záchytce, ale také za dopravu.
Uvedu další příklad, který je velmi velmi diskutován a o kterém velmi hovoříme zejména se starosty různých obcí, a to je asistence policie u kulturních a sportovních utkání. Já jsem vášnivý sportovec a velmi si přeji, aby situace např. na našich fotbalových stadionech nemusela projít takovou katarzí, jako měli v Británii nebo v Itálii. Nicméně prošli jí a v tuto chvíli je nad slunce jasné, že policie má být připravena zasáhnout tam, kde je narušen veřejný pořádek, nicméně primární odpovědnost za dodržování pravidel na stadionech musí mít ten, kdo celou tu sportovní akci pořádá, který tímto poskytuje zábavu veřejnosti, nicméně to, že to pořádá, nepořádá nezištně, ale za úplatu. Není primární povinností policie suplovat pořadatelskou službu. Policie má být a musí být připravena v okamžiku, kdy pořadatel nezvládne situaci, zasáhnout, nicméně s vědomím pořadatele, že nesplní-li své povinnosti, musí nést také svůj díl odpovědnosti.
Myslím, že stejně tak bychom mohli pokračovat u doprovodu policie u nadměrných nákladů, u faktu, kdy policie a policisté v řadě případů představují dobře vyškolené, vyzbrojené, placené uniformované pošťáky, kteří tráví statisíce hodin doručováním poštovních zásilek v rámci občanského soudního řízení. A myslím si, že je na místě si říci: Má být policista policistou, nebo pošťákem? Chceme to změnit a změníme to razantně v tomto návrhu v oblasti občanského soudního řízení, nicméně chceme toto změnit postupně v okamžiku, kdy to jednotlivé technologie umožní, i v trestním řízení.
Mohl bych takto pokračovat, ale chtěl jsem - a myslím si, že řada z vás se tohoto tématu dotkne, protože jsou to zásadní změny, nicméně považuji tuto změnu, kterou nazývám odprivatizování Policie České republiky, za velmi důležitou.
Čtvrtý směr, kterým se vydáváme, je kontrola policie. Není zde přesvědčenějšího člověka, než je v tuto chvíli tento ministr vnitra, který říká: nechci mít pod sebou Inspekci ministra vnitra, neboť nechci čelit podezření z toho, že tu či onu kauzu zametáme pod koberec, nebo naopak účelově vykonstruováváme. Nenajdete přesvědčenějšího člověka. Nicméně v průběhu přípravy reformy policie se ukázalo, že má-li být ta změna opravdu koncepční, ucelená a smysluplná, potom nestačí jen vzít Inspekci ministra vnitra a přehodit ji pod Ministerstvo spravedlnosti. V tuto chvíli pánem toho trestního řízení je státní zástupce a toto není samotné řešení. Nemá smysl dělat dílčí změnu, že vezmeme Inspekci ministra vnitra a dáme ji pod předsedu vlády nebo pod vládu.
***