(15.00 hodin)
(pokračuje Doktor)
Proto je třeba si říci, kam může směřovat debata v druhém čtení a co může nabídnout jako řešení minimálně pro zastavení úniku daní a zneužívání systému jako celku.
Připomenu sociální demokracii, které se nelíbil úvod mého vystoupení, že tehdy jedním z návrhů byl paušál, resp. nominálně stanovená částka, kterou mohl zaměstnavatel poskytnout svým zaměstnancům, jako nejvyšší možná podpora stravování. Je jistě také možné uvažovat o stanovení zaměstnaneckých výdajových paušálů právě na stravování a ne na nic jiného, a bez ohledu na to, jaký typ podpory, případně jakou výši podpory bude poskytovat zaměstnavatel svým zaměstnancům, bude jednoznačně stanovený strop. Nechci, aby mě někdo chytal za slovo - je jedno, zda to bude na úrovni 20 nebo 30 korun. Pro většinu zaměstnanců například 30korunový strop znamená, že si spíše polepší než pohorší, pro zaměstnance ve vyšších příjmových skupinách a v lukrativnějších zaměstnaneckých pozicích to znamená určitou újmu. Je jistě možné si také představit, že systém, tak jak platí dnes, dostane strop, který omezí účinky stravenek a nebude přerůstat v ten demoralizující fakt, kdy stravenky jsou anonymním nominálním platidlem.
Na závěr svého vystoupení bych chtěl zmínit jednu výhradu k argumentaci, která se velmi často objevuje mezi zastánci stravenek a těmi, kteří obhajují jejich faktickou výhodu. Společenské i morální riziko spatřuji v tom, že dovolují vyvolávat pocit, že jejich příjemce, zaměstnanec, dostal část peněz zadarmo. A to není pravda. Zákon o dani z příjmů umožnil dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a dovolil v tomto případě zaměstnavateli, aby část výdajů, které poskytne zaměstnanci jako podporu na jeho stravování, použil jako položku snižující základ daně. Není-li ovšem tento důchod, tyto peníze, který poskytl zaměstnavatel svému zaměstnanci, využit na stravování, je popřena legitimita daňové výhody a rozhodně neplatí, že to jsou peníze zadarmo. Jsou to peníze, které zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci pro účely stravování. Jestliže stravenky jsou anonymním platidlem a jestliže jsou poskytovány podle počtu pracovní dnů bez ohledu na to, kolik dní člověk skutečně odpracoval, pak jsou zcela zjevně zneužívány. Obávám se, že v našem daňovém řádu nemají své další opodstatnění a jsou až příliš velkým rizikem.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní mám tři faktické přihlášky - pan poslanec Škromach, Paroubek a Jandák. Prosím prvního přihlášeného, pana poslance Škromacha.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, několika větami bych reagoval na předchozího řečníka.
Je potřeba si zapamatovat, že ODS chce kontrolovat, chce buzerovat, chce odebrat jedno z mála daňového zvýhodnění pro zaměstnance, které ještě mají. Je to celkem jasné. Daňově se budou zvýhodňovat jen ti bohatí, ale zaměstnanci opět dostanou za uši. Smluvní volnost, která je mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v rámci kolektivního vyjednávání, je mimo. Samozřejmě že je to možnost, je to právo. Dneska to jsou stravenky, zítra to možná budou hypotéky, pozítří to bude stavební spoření. Není to také pro každého, ale když už se někdo rozhodne, má toto daňové zvýhodnění. Vy samozřejmě víte, komu to sebrat a komu přidat.
Mimochodem, stravenky se mimořádně osvědčily, protože podobný systém lístkového hospodaření chce zavést tato vláda, pan ministr Nečas. Místo vyplácení podpor pro sociálně potřebné se budou rozdávat podobné cenné kupony na naprosto stejném principu. Budou je spravovat privátní firmy, bude to platit stát. Proti rozsahu, který je dnes ve stravenkách, je to naprosto nesrovnatelné. Bude to mnohonásobně větší kšeft pro ty, kteří se v tom pohybují.
Bylo tady vzpomenuto minulých let. Myslím si, že bez minulých vlád by tato vláda neudělala nic. Díky tomu, že je tady kontinuita - pan ministr financí Kalousek tady není… Byl to on, který tehdy jako předseda koaliční KDU-ČSL prosazoval v rámci koaličních jednání například mimo jiné i zrušení stravenek. V naší vládě, na rozdíl od této vlády, to neprošlo.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. S faktickou se hlásí pan poslanec Paroubek. Připraví se s faktickou pan poslanec Jandák. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Když jsem slyšel pane poslance Doktora, vzpomněl jsem si na odpověď starých Sparťanů Athéňanům, kteří říkali: Vaše řeč byla tak dlouhá, že na jejím konci jsem již nevěděl, co bylo na začátku. To způsobuje, že nevím, o čem byla.
Chtěl bych se velmi důrazně ohradit proti tvrzení pana poslance Doktora, který vždycky, když se ODS dostane do úzkých, přichází s tím, a s ním i jeho spolustraníci: ale vy, sociální demokraté, jste to stejně chtěli - tuhle věc, dvacet, padesát jiných věcí. Pak se ukáže, že to bylo trošku jinak, nebo vlastně úplně jinak.
Ale pánové, buďte chlapi! Když něco chcete, řekněte: Já to chci! Lidi to pochopí, anebo nepochopí, ale neschovávejte se za druhé! Rozhodně ne za sociální demokracii v této otázce.
Chtěl bych také panu poslanci připomenout, že je poněkud ahistorický, protože já jsem přišel do vlády 3. 8. 2004. To, co říká Zdeněk Škromach, jsem ani nevěděl. Ale pokud já jsem byl předsedou vlády, nikdy nic takového se neprojednávalo. Takže buďte chlap, pane poslanče!
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. S faktickou dále vystoupí pan poslanec Jandák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vítězslav Jandák: Dámy a pánové, mám pocit, že ta diskuse je tady už dlouho zbytečná. Je zbytečná, protože Sněmovna je v podstatě rozdělena na ty, kdo bude pro stravenky a kdo nebude. Myslím si, že tu trošku utrácíme čas.
Ale přesto, nezlobte se, a to je velmi podstatné. Pořád uvažuji nad jednou věcí. Ekonomičtí experti ODS, předseda vlády, koaliční partneři, Mirek Kalousek - všichni pracovali na reformě. Byla to práce úporná, je vidět, že byla úspěšná. Ale teď mi řekněte jednu věc: To vám tehdy ty stravenky utekly, nebo nejste tak dobří ekonomové? Proč s tím najednou přicházíte a zdržujete nás? Proč do toho balíku, který jste vytvořili, proč jste to tam nedali, a měli bychom pokoj?
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Rath. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, navážu na svého předřečníka a odpovím mu. Tady totiž nejde moc o stravenky, to je, dalo by se říct, divadlo pana Topolánka a Dalíka, které tady hrají s celou veřejností. Zrekapitulujme si to.
Za prvé. Reforma alias zdražování, návrh zrušit daňové zvýhodnění stravenek. Pak přichází firma Sodexho, nachází firmy spřízněné s panem Dalíkem, to je firma No comment!, mlčí jako hrob, nenechá stop. Ta firma zajistí, vylobbuje, to, že to z balíku alias zdražování alias reformy vypadne. Použijí se k tomu takzvaní přeběhlíci. Ti sehrají roli užitečných mouřenínů za pana Topolánka. Pan Topolánek jim velkoryse ustoupí. Netrvá na zrušení, proč by nemohl být občas velkorysý? Že by náhoda? Nebo ho pan Dalík informoval o tom, jaké se mezitím obchody dějí? Je to velký otazník, pan premiér na to nikdy neodpověděl, zda mu to jeho přítel Dalík řekl, nebo neřekl, zda o tom věděl, nebo nevěděl, zda se to děje za jeho zády, nebo s jeho vědomím. Následně tento lobbing, někdo tomu říká i korupce, praskne.
***