(15.50 hodin)
Poslanec Radim Chytka: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, vážený pane ministře, zastupuji ostravský region, tedy region s největší hustotou těžkého průmyslu na kilometr čtvereční. Tahle nebývalá hustota těžkého průmyslu má negativní vliv na životní prostředí a zejména na ovzduší.
Zákon o ovzduší ve svých prováděcích předpisech stanovuje emisní limity, tedy stanovuje maximální koncentrace znečišťujících látek, které podniky můžou vypouštět svými komíny do ovzduší. Krajské úřady můžou tyto emisní limity ještě zpřísnit. Upozorňuji, že se tak u nás stalo. Vtip spočívá v tom, že pokud podnik zdvojnásobí svou výrobu, zdvojnásobí se i množství vzdušniny, které komíny vypouštějí do ovzduší, a byť by emisní limity, tedy koncentrace, byly dodrženy, v absolutní hodnotě se do ovzduší dostává dvakrát více znečišťujících látek. A pokud se nacházíme v takovém regionu, kde je tak hustá koncentrace těžkého průmyslu, je neštěstí hotovo, jak ostatně prokazuje několikanásobné a opakované nedodržování imisních limitů. Imisní limity jsou maximální koncentrace znečišťujících látek, které můžou být ve vzduchu, který my lidé dýcháme.
Můj dotaz je proto jednoduchý. Vážený pane ministře, kdy ČR přejde z emisního principu na princip imisní? Tedy pokud dýcháme vzduch, který je několikanásobně horší, než jaký povolují závazné předpisy, abychom mohli stanovit emisní strop, tedy absolutní hodnotu znečišťujících látek, které mohou průmyslové podniky vypouštět svými komíny do ovzduší. Děkuji vám za odpověď. (Potlesk několika poslanců v levé části sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal pana místopředsedu vlády, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Pane předsedající, vážený pane poslanče, já si myslím, že jste teď adresoval asi největší ekologický problém, který ČR má. A to je vlastně rozpor mezi, na jedné straně, dodržováním emisních limitů jednotlivých zdrojů znečištění a na straně druhé existencí regionů, které z důvodu historické koncentrace průmyslové výroby jsou zatíženy extrémními expozicemi imisí, které řádově překračují imisní limity, a my hledáme nějaký instrument, kterým tuto situaci řešit. Je zcela zřejmé, že nedokážeme toto řešit v nějakém krátkodobém horizontu, protože společnosti, které operují v regionu, operují na základě platných povolení a není možné ze dne na den tuto situaci řešit.
Já vám odpovím trochu konkrétněji, protože to je věc, která nás velmi trápí. Já jsem v Moravskoslezském kraji byl za tu dobu několikrát, jednal jsem s hejtmanem, jednal jsem s primátorem specificky na toto téma.
Nejvýznamnějším zdrojem emisí v Ostravě je bezesporu společnost Arcelor Mittal Ostrava. Podle České inspekce životního prostředí se v městě Ostravě podílí na celkovém imisním zatížení suspendovanými částicemi PM10, to znamená jemným polétavým prachem, ze 40 až 50 % a v městských částech Kunčice, Radvanice, Bartovice, které leží v blízkosti tohoto zdroje, je situace ještě varovnější. Zároveň ale musíme říct, že na základě studie, kterou provedl Zdravotní ústav v Ostravě v době především zimní topné sezóny v městském obvodu Radvanice a Bartovice, je imisní situace ovlivněna také lokálními topeništi, která využívají pevná paliva.
My máme nástroje, máme emisní limity, emisní stropy, tzv. technicko-organizační opatření, to znamená provozní řády. V současné době dochází k rekonstrukci zdrojů, to znamená, tam jsou vlastně nově posuzovány ty technologie.
Já vám uvedu několik příkladů. Projednává se změna integrovaného povolení pro Závod 4 - Energetika, kde Česká inspekce životního prostředí prosazuje při odsíření uhelných práškových kotlů teplárny použití mokré vypírky spalin oproti provozovatelem navrhované suché metodě. Probíhá proces posuzování vlivů na životní prostředí k záměru vybudování nové žárové zinkovny, která by měla splňovat parametry nejlepší dostupné technologie. Probíhá proces posuzování vlivů na životní prostředí k záměru modernizace koksárenské baterie Závod 10 - Koksovna, kde se přepracovává v současné době dokumentace tak, aby použitá technologie rovněž odpovídala parametrům nejlepší dostupné technologie.
Vedle toho Úřad Moravskoslezského kraje, jak vy jste zmínil, využívá možnosti stanovení emisních stropů - o tom jsme mluvili s panem hejtmanem, a zase je tady pár konkrétních případů. Pro Závod 13 - Ocelárna Krajský úřad Moravskoslezského kraje zpřísnil emisní limity pro tuhé znečišťující látky, pro polyaromatické uhlovodíky, polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany. Pro Závod 10 - Koksovna byly stanoveny emisní stropy pro tuhé znečišťující látky a pro Závod 4 - Energetika byl zpřísněn emisní limit pro tuhé znečišťující látky a oxidy dusíku.
Je tady jeden příklad Závodu 12 - Vysoké pece, kde společnost Arcelor Mittal Ostrava nesouhlasila se stanovením emisních stropů pro tuhé neznečišťující látky oxidu síry a dusíku a krajský úřad postoupil odvolání Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí následně potvrdilo rozhodnutí krajského úřadu v tomto odvolání. Čili tady je myslím důležitý precedens v tom, že když krajský úřad tady stanovil přísnější stropy, tak v odvolacím řízení Ministerstvo životního prostředí podrželo, pokrylo záda krajskému úřadu.
Nám jde samozřejmě teď o koncepční řešení. Připravujeme na základě usnesení vlády o národním programu snižování emisí ČR, kde jeden z konkrétních bodů je snížení znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji prostřednictvím zahájení spolupráce s Polskou republikou v této otázce, tak tady jsme navázali spolupráci - já jsem osobně kontaktoval ministra životního prostředí, nového ministra Polské republiky, který mimochodem je specialistou na znečištění ovzduší, je to akademik z prostředí Varšavské univerzity a v této oblasti je skutečným odborníkem. Čili jsem ho kontaktoval, spolupráci jsme takto již formálně navázali.
Vedle toho jsme poslali do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky k přípravě tzv. akčních plánů v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Tento předpis by měl upravit podmínky vyhlášení a realizace akčních plánů, které umožní krátkodobá opatření na vymezené… (Mpř. Zaorálek: Omlouvám se, čas, pane místopředsedo.) Poslední věta - kdy vlastně bude možno regulovat zdroje pro konkrétní situaci, která nastane na tom území.
Já vám odpovím podrobně písemně. Situaci budu řešit, účastníme se konferencí, jezdíme do toho regionu a velmi rád s vámi na tom budu spolupracovat. Děkuji za interpelaci.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě pan poslanec Chytka.
Poslanec Radim Chytka: Děkuji za odpověď, děkuji za příslib písemné odpovědi. Opakuji, já tedy předpokládám, že ČR přejde z emisního principu na princip imisní, abychom tedy při nedodržování imisních látek mohli stanovovat absolutní množství tun prachu PM10, které jednotlivý podnik bude moci vypouštět do ovzduší, protože jinak se z toho, podle mého, prostě v ostravském regionu nevymotáme.
A vyhláška, kterou jste zmiňoval a kterou my nazýváme laicky smogová vyhláška pro PM10, ta měla býti připravena už před touto topnou sezónou. Topná sezóna pomalu končí, a ona ještě není, není platná.
Můj dotaz tedy je: Pokud se počítá v novele zákona o ovzduší s přechodem z emisního na imisní princip, kdy předpokládáte, že tato novela zákona o ovzduší bude poslána do vnějšího připomínkového řízení?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, ještě jednou bych požádal pana místopředsedu vlády, aby využil své dvě minuty.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Já se k tomu ještě jednou vyjádřím. U povolování nových zdrojů lze již v současné době stanovovat podmínky s ohledem na kvalitu ovzduší, na to pozadí. Čili pokud jde o nové zdroje, tak tam může příslušný správní úřad nepovolit s ohledem na pozadí. Kraj má takovou koncepci, kterou formuluje perspektivu zlepšení kvality života v regionu, ale pokud jde o stávající zdroje, tak tam my máme vlastně kompetenci - krajský úřad, Ministerstvo životního prostředí - pouze v momentě, kdy dochází k rekonstrukci zdrojů, k modernizaci nebo když zdroje neplní platné emisní limity.
***