(15.30 hodin)
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Jsem rád, že se Poslanecká sněmovna aspoň formálně uvolila k tomu, že jestli vláda ignoruje ji, tak že bude blokovat, doufám, v budoucnu její vládní návrhy.
K mé interpelaci. Vážený pane nepřítomný nemocný ministře financí, počátkem letošního roku vstoupil v platnost zákon č. 1/2007 Sb., který fakticky mimo jiné prodloužil období - pokládám řečnickou otázku, pokolikáté už? - ve kterém musí být vypořádány výpůjčky pozemků pod domy bytových družstev, jak zde říkal i kolega Chytka, které jsou dosud ve vlastnictví státu, a to do konce roku 2009. Mám dva okruhy otázek.
1. Kolik je pozemků, které jsou ve vlastnictví státu a nebyly dosud převedeny zdarma do vlastnictví bytových družstev nebo jejich právních nástupců, přestože nejsou žádné závady, aby se tomu tak stalo? Jaké je tempo prací při vyřizování žádostí bytových družstev a fyzických vlastníků bytů od zahájení těchto převodů a stihne se vše do vymezené doby?
2. Bude vaše ministerstvo konat vstřícné kroky, pokud by byl stanovený termín znovu ohrožen, a vyzve do konce letošního roku bytové družstvo či vlastníka bytu, kteří užívají pozemek pod domem na základě výpůjčky, k uzavření jiné smlouvy, aby byl možný bezplatný převod i po roce 2009? Dle mého názoru musí být taková smlouva uzavřena podle textu části b) druhé věty § 1 zmiňovaného zákona.
O to jsem vás chtěl, vážený pane ministře, požádat. Děkuji za písemnou odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším interpelujícím je pan poslanec František Bublan, opět na Ivana Langera, ve věci důsledku lustrace Evžena Snítilého. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Bublan: Vážený pane nepřítomný ministře, vážená téměř nepřítomná vládo, chtěl bych se dotknout otázky mediální lustrace našeho kolegy pana Evžena Snítilého. Říkám mediální lustrace, protože pan kolega Snítilý ještě čtyři týdny před volbou prezidenta docela aktivně prosazoval kandidáta Jana Švejnara, zorganizoval v hradeckém kraji velkou kampaň, a potom v posledních dnech změnil svůj názor. Nic proti tomu, je to jeho osobní rozhodnutí. Nicméně v těch dnech, kdy došlo k tomu lámání přesvědčení, nebo osobního rozhodnutí, se v médiích objevily informace o tom, že pan Evžen Snítilý byl asi v sedmdesátých letech spolupracovníkem vojenské kontrarozvědky, a potom v osmdesátých letech byl dokonce převeden pod druhou správu Státní bezpečnosti, což byl boj proti vnitřnímu nepříteli.
Já tyto informace, jak jsem je četl v novinách, mohu pokládat možná i za pravdivé. Problém je v tom, jak se média k těmto informacím dostala během těchto několika - možná dvou tří - dnů a zda tyto informace nebyly dopředu připravené, protože podle toho, jakou mám zkušenost, jsou to informace ze dvou fondů - fondu II. správy a fondu Vojenského zpravodajství. Ty v tuto dobu, kdy probíhala volba prezidenta, byly v podstatě na cestě z Ministerstva obrany a z Ministerstva vnitra do nově zřízeného Ústavu pro studium totalitních režimů. Nedovedu si představit, že v době stěhování těchto fondů se mohl někdo k těmto informacím dostat, i když třeba naprosto legálně, protože dnes jsou ty informace přístupné veřejnosti, badatelům, novinářům, komukoliv. Ale bylo potřeba je uspořádat, najít tyto informace. Já se domnívám, že celá ta záležitost byla dopředu připravena a pouze v pravý čas byla takzvaně vytažena na světlo boží.
Ptám se, zda máte informace o tom, jakým způsobem se buď do fondu archivu Ministerstva vnitra dostali zájemci o tyto informace, anebo zda k tomu došlo v době, kdy už byl zřízen Ústav pro studium totalitních režimů. Děkuji za písemnou odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla interpelace na Ivana Langera. Další je interpelace Ivana Ohlídala na Ondřeje Lišku ve věci financování veřejných vysokých škol. Prosím pana poslance Ohlídala, aby přednesl svou interpelaci.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji. Vážený nepřítomný pane ministře Liško (ministr je přítomen), lidé, kteří znají způsob financování veřejných vysokých škol, jsou přesvědčeni, že systém tohoto financování je špatný, dokonce nesmyslný. V rámci tohoto financování je totiž upřednostňována kvantita před kvalitou. Co to znamená? Znamená to, že fakulty, které mají mnoho studentů a třeba neprovádějí vůbec žádný výzkum a vědu, jsou na tom finančně mnohem lépe než fakulty, které mají méně studentů a věnují se i vědě a výzkumu, a tím i na vyšší úrovni provádějí výuku. V praxi to znamená, že v České republice na současných veřejných vysokých školách jsou upřednostňovány především humanitní obory, které mají velký počet studentů na rozdíl od oborů technických a přírodovědných, které mají posluchačů méně. To znamená, že dochází k velmi nepříznivému projevu.
Já sice nemám vůbec nic proti odborníkům z oblasti humanitních věd, já si jejich práce vážím, ale o tom, zda naše hospodářství se v budoucnosti bude rozvíjet, nebo ne, budou rozhodovat obory v oblasti přírodních věd a v oblasti technických věd. Situace je taková, že školy, které se věnují výchově těchto odborníků, se dostávají do finanční tísně. Je to způsobeno tím financováním, protože rozhoduje pouze počet studentů, kteří na škole studují. Tato situace by se měla co nejdříve radikálně změnit.
Řešení je nasnadě, je jednoduché a rychlé. Je totiž možné změnit patřičným způsobem tzv. koeficienty ekonomické náročnosti studia, a tím do určité míry odstranit nepatřičné zvýhodňování humanitních oborů na úkor přírodovědných a technických. Dřívější ministři školství, vaši předchůdci, nikdy nenašli odvahu provést tuto změnu, dali raději přednost svému klidu před řešením ožehavého problému.
Proto se vás, pane ministře, ptám: najdete odvahu provést změnu v těchto koeficientech a napravit špatnou situaci ve financování vysokých škol?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, interpelace zazněla. Nyní bych požádal pana poslance Jiřího Petrů, který chce interpelovat Tomáše Julínka. (Poslanci ze sálu hlasitě upozorňují předsedajícího, že ministr Liška je přítomen.) Ministr tu je? Nezlobte se, ale to je pro mě takové překvapení, já už jsem to nečekal. Je mi to líto, omlouvám se panu ministrovi, že jsem ho přehlédl, a prosím ho, aby se ujal slova.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Chápu, že jste to nečekal. Já jsem tu čekal celou dobu připraven odpovědět na tuto interpelaci.
Děkuji panu kolegovi za tuto otázku, za tuto interpelaci. Já vím, že on ji dlouhodobě sleduje a že ji konzultuje i s ministerskými úředníky a snaží se v tom mnohé udělat.
Ano, to, co říká, je jedno z možných řešení, jak tento nepříznivý trend zastavit nebo se mu postavit. Já nevím, nedokážu vám slíbit, jestli já zrovna budu ten, který najde odvahu udělat právě tento krok, ale chci vás ujistit, že to budu posuzovat v kontextu celé reformy terciárního vzdělávání, a myslím si, že tento krok je nezbytné posoudit a případně učinit s ohledem na další změny, které v této oblasti chystáme.
Čísla, která vám nyní chci přednést, vy určitě velmi dobře znáte. Vy víte, že máme prognózu nárůstu počtu studentů v letech 2009, 2010, 2011, a známe i jeho důsledky. Ty důsledky jsou v zásadě takové, že na jedné straně se čím dále tím více studentů, mladých lidí, dostává k vysokoškolskému vzdělání, na druhé straně vidíme, že tento trend nekoreluje úplně s nárůstem kvality samotného vzdělávání. Proto si myslím, že přichází moment, kdy bychom si měli říci - ano, chceme zpřístupňovat vzdělání co nejširšímu počtu mladých lidí, ale musíme také začít dbát na to, zda prostředky, které na ně vynakládáme a které mohou ne úplně donekonečna, ale přece jenom růst ještě hodně vysoko, jsou vynakládány efektivně a zda nám přinášejí to, co si od nich slibujeme.
***