(11.00 hodin)
(pokračuje Škromach)
To, co je klíčové - nepůjde to bez zásadní dohody a vyhodnocení nastavení toho systému, a budeme o tom určitě, nechci teď rozvíjet otázku valorizace a další, budeme o tom určitě hovořit poté, co z vlády doputuje do Sněmovny návrh novely nebo úpravy zákona, který stanovuje valorizační podmínku pro důchody. Tyto parametrické změny v podstatě samozřejmě povedou k ne zrovna nejpopulárnějším opatřením, ale v důchodovém systému těch populárních věcí do budoucna asi mnoho nebude. Ale druhé straně sociální demokracie chce mít i určitou jistotu do budoucna, že ten systém bude vyrovnaný a že se nestane nevyrovnaným tím, že se opět, jako to bylo v polovině 90. let minulého století, podříznou příjmové zdroje důchodového systému.
Při té příležitosti mě napadá, že jsem zaznamenal určité úvahy o tom, že by se snížilo pojistné na nemocenskou, protože tak jak se ořízly podmínky pro nemocenskou, první tři dny neplatit, snížily se i výměry hlavně pro lidi se středními příjmy, tak se poměrně dost šetří a tyto peníze se používají na jiné účely v rámci státního rozpočtu. Myslím si, že pokud jsou takové úvahy, tak by spíše měly směřovat k tomu, jak, lidově řečeno, vyfutrovat důchodový systém, a možná zvážit, že místo snižování nemocenského pojištění změnit strukturu z pojistného jako takového a vytvořit si podmínky bez zvyšování pojistné zátěže pro zaměstnance a zaměstnavatele - vytvořit si zdroje pro důchod a důchodovou reformu. Nakonec by to mohl být docela dobrý zdroj právě pro uvažované vytvoření jakési rezervy pro důchodovou reformu. Otázka formy je myslím určitý sporem s Ministerstvem financí a s jeho představou, jak by tyto prostředky měly být spravovány. Ale v zásadě by toto mohl být jeden z významných zdrojů.
Chtěl bych také říci, že si myslím, že pokud jde o důchodový systém, tak by vláda měla i v rámci tripartity více o této věci jednat se sociálními partnery, protože ve své podstatě důchodový systém platí dva největší plátci. To jsou zaměstnavatelé a zaměstnanci. Z tohoto hlediska by stálo také za úvahu rozpoutat, nebo víceméně otevřít debatu o stejných podmínkách důchodového systému jak pro zaměstnance, tak pro osoby samostatně výdělečně činné. Protože bohužel ten systém, tak jak dneska je nastavený, přináší poměrně nízké důchody pro lidi, kteří vlastně delší dobu podnikají jako živnostníci a podobně. Ale to má své příčiny třeba v otázce nastavení pojistného a podobně.
Často se tady ozývá hlavní důvod provádění těchto změn a škoda, že reforma je spojována s něčím negativním. Bohužel v souvislosti s tímto návrhem to tak bude zřejmě i pokračovat. Hovoří se o tom, že Česká republika je nějaký sociálně nabobtnalý bumbrlíček, který vydává hodně peněz na tyto sociální účely a na důchody. Ale když se potom podíváme i do podkladů, které byly předloženy ministerstvem, o podílu výdajů na důchodový systém v poměru k hrubému domácímu produktu, tak vidíme jasně, proč si Němci, Rakušáci a další senioři a důchodci mohou dovolit jezdit v létě na Mallorku a podobně a proč český důchodce mnohdy nemá ani na to, aby si zajel k Máchovu jezeru, kde by možná mohl skládat básně a vzpomínat na Máchu. (Smích.) Když už by tam mohl - samozřejmě přiměřeně svému důchodu.
Proto také, když se na to podíváme, tyto země vynakládají na důchody, a teď nikoli v absolutní hodnotě, ale v poměrné hodnotě téměř dvojnásobek hrubého domácího produktu než Česká republika. Já neříkám, že bychom měli tyto výdaje neúměrně zvyšovat. Na druhé straně ale tady neexistuje skutečně objektivní důvod, proč finanční prostředky výrazně snižovat. Protože ten nárůst tady musí být a bude. Jestliže bude přibývat lidí v důchodovém systému, chceme-li zajistit slušný důchod, a o tom to je, pak samozřejmě se musí zvětšovat i objem vybraných prostředků, které k tomu budou sloužit. Můžeme samozřejmě vést diskusi, zda to má být v tom průběžném systému, který přežil všechny režimy, od Hitlera přes komunisty až do dneška, přežil i velkou privatizaci a další, a zajišťuje, sice ne úplně ideálně z pohledu našich důchodců, seniorů v důchodu, ale přesto je zajišťuje.
Tady je potřeba poukázat na to, kde vlastně vláda hledá rychlé úspory. Pan ministr Nečas hovořil o tom, že tady na podzim roku 2005 byla připravována dohoda, která byla těsně před podpisem. Kdyby pan ministr Nečas přišel s touto dohodou, myslím si, že by se nám daleko lépe hledal prostor pro dosažení té shody. Ale tady je potřeba říci, že mnohé body, které dneska vláda předkládá, a já říkám bohužel, v rámci tohoto balíku, tak v rámci těch jednání v roce 2005 nebyly. Já myslím, že pan ministr to jednoznačně přizná. Například otázka invalidních důchodů.
Tady sice bylo řečeno, že u lidí, kteří mají plné invalidní důchody, se to neprojeví. Uvidíme. Ale každopádně když se podívám do podkladů, které předložilo samo ministerstvo, tak výdaje na invalidní důchody jsou řádově něco kolem 50 miliard Kč a ministerstvo počítá, že do tří, do čtyř let dojde k úspoře až 9 miliard Kč ročně, to znamená asi 20 % z celkových výdajů na invalidní důchody. Což jednoznačně znamená, že nemohou být na tom invalidní důchodci lépe. To by mohli být jenom za předpokladu, že by jich minimálně o více než 20 % ubylo. Pak je otázka, jestli má tato vláda - možná, že někteří její členové přijdou s nějakými ozdravnými výlety a poutěmi do Lourd, kde by se mohli možná někteří zázračně uzdravit, nebo budou nastaveny takové podmínky, aby tím sítem prošlo méně lidí, i těch, kteří by do toho systému patřili. Což si myslím, že může být docela dobře otázka nastavení toho systému, hlavně u těch částečných invalidních důchodů. Myslím si, že to je samozřejmě cílem.
Proto také otázka invalidních důchodů byla zásadním sporem a považovali jsme za důležité, aby tato věc byla řešena zvlášť, vlastní novelou zákona nebo vlastním zákonem, který by nebyl součástí těchto opatření, protože s nimi v zásadě nesouvisí. Já myslím, že pokud by měly být koncepční změny v oblasti invalidních důchodů, pak jsem přesvědčen o tom, že bychom se měli znovu vrátit k některým návrhům, jako například řešit je mimo základní systém, protože to je skutečně dneska zvláštní forma renty, třeba i u těch částečných invalidních důchodů, a mnohdy z toho solidárního systému jsou placeny například důchody, které vznikly díky úrazům, třeba ze zaměstnání apod. Myslím, že tady by stálo za to to provázat například i s úrazovým pojištěním, které by vlastně mělo plnit i tento účel a které momentálně je také v docela slušném přebytku.
Také jsem zaznamenal ve vystoupení pana ministra, a oceňuji, že hovoří o tom, že nás k těmto změnám snad nutí Evropská unie, ale já předpokládám, že toto je silná vláda, která jen tak nepodlehne nějakým tlakům Evropské unie, a že bude hájit národní zájmy České republiky a českých občanů a že nepřipustí, aby životní úroveň našich důchodců seniorů klesla jenom proto, že si to bude Brusel přát. I když já osobně jsem přesvědčen, že Brusel si toto nepřeje.
***