Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2006 – 2010

(15.40 hodin)
(pokračuje Exner)

Od 1. ledna tedy dohoda přestane platit, ale neřeší se, co se stane s postiženými lidmi, a to ani na české straně, protože se to týká i našich občanů v Ruské federaci.

Doba na dokončení jednání o nové smlouvě není dlouhá a souhlasím s tím, že to snad přinutí ruskou stranu k dokončení jednání, která se táhnou. Není možné ale souhlasit s tím, že to nebude mít dopad, protože na dotčené lidi to samozřejmě dopad mít bude. Myslím si, že ty dopady by bylo potřeba konkrétněji prodiskutovat buď tady, snad by nám pan ministr mohl vysvětlit, co tedy bude platit pro ty lidi, kterých se to v současné době týká, anebo případně ve výborech. Domnívám se, že je potřeba, aby tisk projednal také výbor pro sociální politiku, což navrhuji.

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášku do rozpravy nevidím, takže obecnou rozpravu ukončím.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předtím se ještě zeptám, jestli pan ministr nebo pan zpravodaj chtějí vystoupit se závěrečnými slovy. Nechtějí. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Prosím, pane poslanče Exnere, máte slovo. Navrhnete výbor? Jaký?

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, já už jsem navrhl výbor pro sociální politiku. Jedná se o věc, která má v této oblasti daleko významnější dopad než pro výbor zahraniční. Takže výbor pro sociální politiku, navrhl jsem to už v obecné rozpravě.

Předseda PSP Miloslav Vlček: Dobře. Děkuji. Budeme tedy hlasovat o přikázání k projednání zahraničnímu výboru.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 133 z přítomných 161 poslankyň a poslanců pro návrh 115, proti nikdo. Konstatuji, že tato předloha byla přikázána zahraničnímu výboru.

Nyní budeme hlasovat o návrhu, abychom tento předložený návrh přikázali k projednání výboru pro sociální politiku. Předtím, než zahájím hlasování, vás odhlásím. Poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Budeme hlasovat o přikázání předloženého návrhu k projednání výboru pro sociální politiku.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 134 z přítomných 127 poslankyň a poslanců pro návrh 94, proti 16. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán i výboru pro sociální politiku.

Končím prvé čtení bodu 77.

Zahajuji bod č. 79. Je jím

Prosím, aby úvodní slovo přednesl místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, v rámci předcházejícího bodu jsme projednávali návrh výpovědi smlouvy o sociálním zabezpečení v případě Ruské federace. Jde samozřejmě o věc výjimečnou. K ní se přistupuje pouze tehdy, jestliže smluvní dokument je zastaralý, jeho aplikace způsobuje problémy a snahy o sjednání nového nejsou dlouhodobě úspěšné. Zájmem České republiky je však naopak vytvořit hustou síť moderních smluvních vztahů v oblasti sociálního zabezpečení, které by podpořily především ekonomickou spolupráci. Příkladem toho je i nyní předkládaná smlouva o sociálním zabezpečení s Korejskou republikou, která reaguje na rozvoj vztahů mezi oběma státy v posledních letech.

Hlavním smyslem smlouvy je vymezit právním předpisům, kterého státu bude migrující pracovník podléhat, to je i platit pojištění. (?) V tomto směru plní podobnou úlohu jako například smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Navíc, a to je pro sociální smlouvy charakteristické, přiznává v důsledku zaplaceného pojištění nárok na dávky, v tomto případě na důchody.

Bližší informace o smlouvě jsou samozřejmě podrobně obsaženy v předkládací zprávě. Po obsahové i formální stránce se jedná o standardní mezinárodní dokument a chtěl bych požádat Poslaneckou sněmovnu vyslovit s předloženým návrhem souhlas a propustit smlouvu do druhého čtení.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane místopředsedo. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jan Schwippel. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Schwippel: Děkuji, pane předsedo. Dovolte mi říci k této smlouvě jenom pár vět, které myslím shrnují to podstatné. Jedná se o standardní podobu této smlouvy, která se týká Korejské republiky, což je stát, který ze zemí východní Asie u nás patří k největším investorům. Proto také navazuje na závazek z investiční smlouvy s firmou Hyundai.

Jak již zde bylo řečeno, tak tato smlouva stanovuje pravidla pro příslušnost k sociálnímu pojištění a také pojistnou povinnost. To, co bych ještě zdůraznil, je ustanovení článku 12 části tři, který se týká stanovení dávek, kde je upravena situace, kdy by danému pracovníkovi, který se pohyboval na území obou smluvních států, náležel důchod nižší, než kdyby byl na území pouze jednoho státu, a v takovémto případě je mu přiznána ta dávka vyšší.

Pokud jde o finanční náklady, tak jak je uvedeno v předkládací zprávě, maximální náklady by dosáhly 2 milionů 624 tisíc Kč až po té určité náběhové době, takže když to porovnám se smlouvou o sociálním zabezpečení se Spojenými státy, tak tyto náklady jsou mnohonásobně nižší, a proto se domnívám, že stačí přikázat tento tisk pouze zahraničnímu výboru. Samozřejmě kdyby se tady objevil jiný návrh, tak ho vezmu na vědomí a budu ho rád akceptovat. Děkuji vám.

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, vám pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Tážu se, jestli se někdo hlásí z místa. Ano, vidím, hlásí se pan poslanec Exner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, ačkoliv smlouva se jmenuje o sociálním zabezpečení, týká se jen oblasti důchodů. Je uzavřena podle příslušných vzorů na základě vzájemnosti. Přesto mám některé připomínky.

První se týká toho, že v důvodové zprávě se země správně označuje - pardon, se země označuje výlučně jako Korea. Smlouva sama ji správně označuje jako Korejskou republiku. V duchu nepříznivé zahraniční politiky vůči Korejské lidově demokratické republice se nebere v úvahu existence dvou korejských států.

Za druhé: Důvodová zpráva se v části, která se týká článku 12, odvolává na obdobu s článkem 11 odst. 4. Takový odstavec ale ve smlouvě není v českém ani v anglickém jazyce. Bylo by potřeba tuto skutečnost vysvětlit.

Za třetí: Argumentace k finančním dopadům smlouvy mluví jen o občanech Korejské republiky u nás a neuvádí informace o našich občanech v Korejské republice. Navíc hodnotí dopady jen z hlediska budoucích výdajů na české straně a nezmiňuje se o placení příspěvků korejských občanů, které jsou příjmem systému. Pro celkové posouzení by bylo vhodné tyto údaje doplnit a uvést celkové vzájemné vztahy, které se očekávají. Z toho, co jsem uvedl, pravděpodobně plyne, že náklady budou ještě podstatně nižší než ty, které jsou vyčísleny v důvodové zprávě.

***