(15.00 hodin)
(pokračuje Ambrozek)
Já se přiznám, že mě také velmi mrzí, že se tady stále používá slovník jako, troufám si říci, skoro z 19. století a používají se tady termíny jako škodná. Protože ono to vypadá v praxi, že škodná zvěř je taková, která je konkurenčním soupeřem myslivce. Škodná je taková, ať už jsou to draví ptáci, ať už je to často rys, ať jsou to v tomto případě lišky, tak zvěř, která tím, že naplňuje svou roli v potravním řetězci, připravuje myslivce o část úlovku. Ale to si myslím, že není úplně správné dělení našeho živočišného světa.
Samozřejmě, že s tím stavem lišek je třeba něco dělat. Ale uvědomme si, že to byl zase člověk, který nejenom přeměnou biotopu, jak tady zmínil kolega Rabas, ale regulací, zásahem do přirozené struktury způsobil tento stav. Stavy lišek byly dlouho drženy různými nemocemi a samozřejmě vakcinací lišek dochází k jejich výraznému přemnožení, a potom si s tím nevědí rady ani myslivci.
Myslím, že my jako ochránci přírody nemáme nic proti určité regulaci, ale je otázka, zda jediný možný způsob je formou kontaktního výcviku při norování. Myslím, že se tady zapomnělo i na divočáky. Těžko uvěřit tvrzení kolegyně Rujbrové, že přemnožené lišky v celých zástupech likvidují drobnou zvěř. Já si myslím, že minimálně stejný podíl na tom má vedle lidské činnosti také zvýšený výskyt černé zvěře, která se velmi obtížně loví. Kdyby v tom byli myslivci tak usilovní jako při lovu jiných druhů zvěře, bylo by to určitě dobře, protože tato zvěř samozřejmě také velmi může snižovat biodiverzitu, a nejenom druhů myslivecky zajímavých.
Musím říci, že bych chtěl ocenit pozměňovací návrh Senátu, že Senát dokázal znovu stejně jako před deseti lety zákon vrátit. I když jeho podoba není ideální, tak přesto mě trochu udivuje postoj Strany zelených, která ve snaze o co nejdokonalejší zákon může absencí svých hlasů při hlasování o senátním návrhu přispět k tomu, že nakonec bude myslivecká skupina opět slavit vítězství. (V sále je obrovský hluk.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. O slovo se přihlásil s přednostním právem pan poslanec Kováčik. Potom s faktickou poznámkou pan poslanec Zgarba.
Poslanec Pavel Kováčik: Někteří tady, pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, po mně pokřikují, že bych měl ohlásit střet zájmů. Nemám co hlásit, skutečně nejsem myslivec. Své dva jezevčíky nevedu lovecky, takže nehlásím střet zájmů.
Ale musím říci, že se mi pranic nelíbí debata, která od zajisté ušlechtilého a bohulibého zákona na ochranu zvířat proti týrání, a ten zákon je bezesporu zapotřebí, jsme civilizovaná společnost, máme, pravda, povinnost nepřehnat to, abychom nebyli jak ve Spojených státech, kde nesmí ani držet zvíře, domácího mazlíčka, bez důkladné kontroly nejrůznějších zvířecích policií a tak podobně, k tomu to nechceme dotáhnout. Mě mrzí jiná věc. Mě mrzí, že se tady šíří atmosféra, jako by myslivec, tedy člověk, který, aspoň jak já to ze svého venkovského prostředí vím, je často tím nejcitlivějším, nejstálejším a bez jakéhokoliv nároku na jakoukoliv odměnu i nejvěrnějším ochráncem přírody, je tady popisován jako skoro škůdce, jako skoro ten, který ochraně přírody nepřeje, jako skoro ten, který by měl jako něco nemoderního, jako něco z dávné prehistorie, z české společnosti zmizet. Vraťme se, prosím pěkně, na zem.
Já tady prohlašuji, že ač myslivec nejsem, že považuji myslivce za vynikající součást kultury a tradic v České republice, že jsou to lidé, kteří se skutečně starají o ochranu přírody, že díky jejich péči o přírodu je vůbec taková míra biodiverzity v některých lokalitách, jaká je, teď myslím bohatá, nikoliv chudá, a že bychom místo napadání měli myslivcům za jejich práci spíše poděkovat.
Vám děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Zgarba, pokud se přestane bavit. Pane poslanče, chcete vystoupit a bavíte se, takže co vlastně chcete? Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Zgarba: Pane předsedo, děkuji za slovo a děkuji za toleranci, která byla vůči mé osobě. Technicky velmi krátce. Chtěl jsem reagovat na někoho z předřečníků a sdělit, že liška není konkurentem pro myslivce, liška je konkurentem pro desítky druhů srstnaté a pernaté zvěře, která je v naší přírodě. Děkuji za slovo.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Klein, zatím poslední přihlášený. Hlaste se další.
Poslanec Jaroslav Klein: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, na úvod skutečně musím přiznat, že jsem myslivcem. Jsem myslivcem zhruba už 33 let, takže se pokusím mluvit o tom, o čem toho vím, a vím toho hodně. Zároveň jsem tím, kdo tady vlastně vyvolal tuto diskusi. Já se za to možná i omlouvám, protože jsem to byl já, kdo dal tento pozměňovací návrh. Pokusím se to krátce vysvětlit, protože mám pocit, že mi za prvé nebylo dobře porozuměno, a za druhé tady padly některé mýty.
Za prvé. Kdo si pozměňovací návrh přečetl, tak se tam o lišce doví až v závěru "například liška". Totiž pokud bychom nechali zákon v původním znění, ten zakazoval cvičit jakéhokoliv psa na jakoukoliv zvěř, tedy i na ty přemnožené divočáky. Liška tam byla skutečně jenom uvedena jako příklad. Protože se o lišce nejvíce hovoří, tak bych k tomu rád řekl jednu věc.
Skutečně se jedná o výcvik. Cílem výcviku není to, aby se liška a pes do sebe zakousli. Cílem - a vždycky v minulosti získal pes první cenu na zkouškách v případě, že lišku z nory vyhnal, aniž se jí dotkl - všech chovatelů, kteří samozřejmě nechtějí, aby se jejich psi rvali s liškami, je to, co já tady říkal, aby ji prostě zaštěkával tak dlouho, až ji vyžene. Problém je ovšem v tom, že pes je dravcem, je to šelma psovitá. Liška nakonec také. Tak on skutečně na ni bude útočit. Ale pokud při nějakém kontaktu, při zkoušce, při výcviku zjistí, že liška je soupeřem velice silným, a pokud si porovnáte velikost jezevčíka, řeknu to na kila, jezevčík má 3 až 4 kg, dospělý lišák má 10 až 12 kg, lišák je svém prostředí, které dobře zná, takže pokud by to bylo obráceně, tak vlastně vystavujeme týrání ty jezevčíky.
Navíc je skutečně pravdou, a to musím potvrdit i statisticky, že počet lišek neustále stoupá, že mají velký vliv na to, že není drobná zvěř. To je jednoznačné, to se nedá odhlasovat. A je také pravda, že lišek pomocí loveckých psů se loví čím dál méně, protože pokud to nebude povoleno, pokud si to majitel nebude moci vyzkoušet, tak žádného psa, který dneska stojí šest sedm tisíc, do nory nepustí.
Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. O slovo se přihlásil pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Vážený pane předsedo, pane premiére, dámy a pánové, jenom velice krátce. Já jsem rád, že Senát přišel s takovouto pozměněnou verzí návrhu zákona. Domnívám se, že současná společnost má řadu jiných nástrojů, jak v případě, že by výskyt toho či onoho dravce přerostl neúměrně, tak jak zredukovat počty.
Myslím si, že by bylo velice nešťastné, aby právě možná víceméně kvůli jednomu z bodů spadla novela zákona nebo návrh zákona pod stůl. Je za tím spousta práce. Bylo by to velice nešťastné.
Domnívám se, nechci nikoho urážet, ale člověk je zodpovědný za to, že došlo k narušení potravních řetězců, za křepelky nemůžou lišky a další dravá zvěř, za to může člověk, jeho používání chemie na rušení potravních řetězců. A jen tak jako raritu. Lišky se začínají významně množit a nevím, jestli je to v České republice potvrzeno, v Německu to je a je to uváděno jako příklady, například kolem silnic, dálnic, kde se naučily již zase ztrácet svoje lovecké pudy, a sbírají jenom řidiči vyvražděnou zvěr, když to řeknu takto. A takových dalších efektů. Zřejmě si na ně budeme muset zvykat.
Takže já bych vás vyzval, aby byla podpořena novela senátního zákona, a myslím si, že je to v souladu s trendy chování a vůbec filozofie k přírodě. Děkuji.
***