(14.40 hodin)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Otevírám rozpravu. V rozpravě jako první vystoupí pan senátor Josef Vaculík, dále se připraví paní poslankyně Bebarová-Rujbrová, pak pan poslanec Wolf.
Senátor Josef Vaculík: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené poslankyně, poslanci, nebudu zde předčítat informaci k závěrům Senátu, které učinil k projednávané novele zákona na ochranu zvířat proti týrání, protože tyto podklady jste dostali včas v písemné podobě.
Chtěl bych poděkovat panu ministrovi za jeho konzistentní postoj k tomuto projednávanému bodu, protože při projednávání v Senátu podpořil v podstatě tyto pozměňovací návrhy. Takže mu ještě jednou děkuji za jeho přístup k této problematice.
Chtěl bych zde zdůraznit pouze jednu věc. Bylo zde řečeno, že náklady spojené s péči o zvířata, která budou zajištěna v uzamykaných objektech, s rozhodnutím tohoto zákona hradí obec. Myslím si, že byť to zde bylo nazváno nesystémovým opatřením, je to především opatření špatné, protože pokud zákon stanoví někomu povinnost, měl by také náhrady, náklady spojené s touto povinností hradit. Tak je to v souladu s ústavou a měl by na to pamatovat i tento zákon. Proto věřím, že vezmete v potaz i tuto okolnost a podpoříte návrh, jak byl předložen Senátem. Děkuji.
(Přetrvávající hluk v sále.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane senátore. Než dám slovo paní poslankyni Bebarové-Rujbrové, tak bych vás vážené kolegyně a vážení kolegové chtěl upozornit na to, že naše zasedání přenáší televize. Mně chodí maily od nespokojených diváků, že se nehodí na naše zasedání dívat. Je mi vyčítáno, že jako předsedající nemám na to, abych vás uklidnil. Já vás nebudu uklidňovat. Proč? Není důvod. Ať si každý udělá obrázek. Ale skutečně vás na to chci upozornit, že tyto maily chodí. Pokud nebudeme schopni se utišit, přeruším schůzi, popovídáme si, a pak budeme pokračovat. Jestli to téma je tak důležité na popovídání, dejte mi návrh na přerušení, třeba na půl hodiny, a můžeme si popovídat v kuloárech. Pak se vraťme do sněmovny a jednejme o té záležitost, ale ne že se tady budeme bavit a vzájemně se rušit. Já jsem to bral, když je to při návrhu k programu, že diskutujete věci, co je potřeba ještě změnit nebo co je potřeba ještě upravit. Ale teď to nechápu. Chci jen na to upozornit.
Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně a kolegové, projednáváme návrh zákona, který ve svém názvu má ochranu zvířat proti týrání. Já si myslím, že se tady nenajde nikdo z nás, kdo by se přihlásil k tomu, že by podporoval týrání zvířat, stejně tak jako se nikdo nepřihlásí k tomu, že by chtěl legislativně umožnit týrání dětí.
Ale na rozdíl od pana ministra nevidím marginální problém, který byl zde definován jako lišky kontra jezevčíci. Protože pokud se bavíme o tom, co je to týrání, a o tom, co je to zvíře, myslím, že problém je daleko širší. Že souvisí s tím, že z našich polí a luk zmizely křepelky, bez umělých odchovů nepotkáte bažanta, mizí nám zaječí populace. Jednou z těchto příčin je skutečně liška - teď nemám na mysli pana ministra, který už s ohledem na svoji stranickou příslušnost pestrost našich polí a luk určitě podporuje. Liška jako škůdce je skutečně přemnožená, už s ohledem na pokračující vakcinaci proti vzteklině, a v přírodě kromě člověka mnoho přirozených nepřátel nemá. Ani člověk si s ní příliš neví rady, a proto využívá svého pomocníka psa. A v tom je právě jádro problému, tedy jestli pes může se naučit bojovat v rovnoprávném zápase se svým přirozeným nepřítelem liškou, nebo jestli psa budeme dopředu hendikepovat tím, že zabráníme kontaktu, který by mu tento výcvik umožňoval, a v praxi jej potom vystavujeme vážnému ohrožení.
Já bych se zde měla přihlásit v souladu se zákonem o střetu zájmu k tomu, že jsem chovatelkou psa plemene velšteriér, který je řazen mezi tzv. norníky. Stejně tak se přiznávám k tomu, že tento pes, pokud nebude umožněno, aby se vycvičil k tomu, co je jeho přirozenost, že mu nikdy neumožním, aby riskoval svůj život v nerovném zápase se zvěří, která je škodnou, která je přemnožená, která ohrožuje daleko více zajímavých druhů zvěře, kterou bychom si v naší přírodě přáli.
Takže prosím Sněmovnu, aby se přiklonila v rámci hlasování k verzi, kterou přijala Poslanecká sněmovna. Děkuji vám.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Wolf, připraví se pan poslanec Řihák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Wolf: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jenom několika větami bych se v podstatě chtěl připojit k podpoře Poslanecké sněmovny poslaneckého návrhu, protože si myslím, a nechci nikoho urazit, naštvat, že mnoho lidí neví, co je to norování. Jednoduše bych řekl toto: Je to simulace skutečných podmínek, které nastávají, nebo simulace podmínek při vyhnání lišky z nory. Simulace se používá při výcviku psů jak u vojska, tak u policie, tak u hasičů. Tento princip je úplně stejný u myslivců. Nejde o žádné krvelačné zápasy nebo něco takového.
Proto bych si dovolil požádat Sněmovnu, aby zachovala chladnou hlavu, aby vzala rozum do hrsti. Poprosil bych, aby se připojila k návrhu Poslanecké sněmovny. Děkuji vám.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Řihák, připraví se pan poslanec Rabas. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Řihák: Pane předsedo, kolegyně, kolegové, vážená vládo, já spíš patřím k těm, kteří podpoří senátní verzi, z jednoho prostého důvodu. Tady je třeba si uvědomit, že my z tzv. bezkontaktního způsobu jdeme na kontaktní. Nemám nic proti myslivcům, ale vracíme se o několik let zpátky, když jsme tuto záležitost zakázali.
Představte si, že vezmete loveckého psa, pustíte ho na jiné zvíře - dochází tady k fyzickému kontaktu, dochází tady k potrhání. Já jsem jednoznačně proti, protože opravdu se vracíme tam, kam Česká republika nepatří. Nepatříme přece mezi země, které zde budou povolovat, s prominutím bych řekl, už pomalu psí nebo kohoutí zápasy. Tady bude docházet k potrhání zvířat. Potom tedy změňme návrh zákona, že to nebude zákon na ochranu zvířat proti týrání, ale změňme ho jiným způsobem. Za ta léta se myslivci vypořádali i s výcvikem. Já nejsem myslivec, ale vím, že když se zkouší norování, tak je zvíře odděleno mřížkou. I tak zde dochází k určité psychické újmě, k určitému stresu na zvířatech, ale povolit to, aby tato mřížka tam nebyla, aby pes skočil na jiné zvíře, není správné.
Jinak souhlasím i se Senátem a mám střet zájmu, protože jsem člen samosprávy, s tím, že pokud stát něco nařídí zákonem, že by se obcím měly kompenzovat náklady. Pan ministr říkal, že je to malá záležitost, ale já si myslím, že záležitost může být poměrně velká právě tím, že pozměňovací návrh nebyl řádně projednán, přišel na poslední chvíli ve druhém čtení.
Pokud se bude pečetit např. někomu nemovitost, třeba policie má povinnost, zda tam zvíře je, či není. Jak to bude nejen kvůli pejskovi nebo kočičce, ale jak to bude, pokud se bude jednat o podnikatele, který třeba má padesát nebo sto krav v malé obci? Když dáte povinnost obci, aby to platila, tak mi odpovězte na otázku, jak ta malá obec se svým malým rozpočtem, když zde kolegové říkali, že jsou rozpočtová určení daní, se s tím vypořádá. Protože jestliže pečetíte byt z toho důvodu, že někdo jde do vězení, tak těžko můžete starostům nebo samosprávě radit, pak soudně to po někom soudně vymáhejte. To prostě tak není.
Ale nejvíce mi vadí především pozměňovací návrh, který umožní výcvik zvířete na zvířeti. To si prosím uvědomte. Takže já budu hlasovat pro senátní verzi. Děkuji.
***