(12.30 hodin)
(pokračuje Vojíř)
Jednu poznámku na margo opět vystoupení pana ministra Svobody. On tady říkal, že v podstatě když dojde k vyloučení družstevníka, který si cosi neplní, nějaká pravidla, nějaká ustanovení, tak že prostě je to v pořádku a že vlastně nemá dostat vypořádání v tržní ceně, protože se něčeho dopustil, a že se pohybujeme v soukromém právu. Tak já bych ho poprosil, aby mi vysvětlil, jak to udělá s akcionářem. Některý akcionář je prostě trablemaker, ale drží 12 procent akcií, takže nemůžete uplatnit ani sqeeze out, když už jsme u toho, a co s tím budete dělat. Vyloučíte ho? Jak? Nelze. Ale kdyby jo, tak ho musíte jedině vykoupit a musíte mu dát minimálně tržní cenu, ne-li vyšší. Tak jak je možné, že u družstva to prostě jde? Ta paralela přeci nesedí. Tak já bych poprosil pana ministra Svobodu, který je právník a je dokonce šéf Legislativní rady vlády, aby když řeknu, pléduje, a já rozumím, že pléduje, možná poměrně logicky v této věci za to, že to je soukromé právo, tak aby to sedělo napříč, to znamená, že když soukromé právo, tak úplně stejné jako v s.r.o. jako v akciové společnosti, tak i v družstvu. Takže já bych mohl v takovýchto případech pokračovat dál a dál.
Na závěr. Nemyslím si, že je to norma, která je úplně ideálně napsaná. To bych nikdy neřekl. Ale jestliže nám dáte šanci a propustíte tuto normu do druhého čtení, tak já mohu říci, že se můžeme shodnout na tom, že řešme alespoň novelu 72/2004 Sb., a můžeme se shodnout na tom, že obchodní zákoník bude řešit pan ministr Pospíšil ve své velké novele a posuneme tyto věci tak, aby občané, kteří mají prokazatelně zažádáno, tak aby se k tomu svému bytu za reálných podmínek a za reálné prostředky dostali.
Děkuji pěkně za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Vojířovi. Jenom opravím, že to je 72/1994 Sb., ne 2004, ale to jen tak na okraj.
Slova se ujme kolegyně Milada Halíková, připraví se pan poslanec Tomáš Kvapil. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Milada Halíková: Vážený pane předsedající, členové vlády, pokud jsou přítomni, kolegyně, kolegové, návrh, který projednáváme, předkladatelé zdůvodňují především situací, že ani po dvanácti letech po uplynutí lhůty, do níž byla bytová družstva povinna na základě výzvy převést byt členů družstva do vlastnictví, se tak nestalo, a tedy transformace bývalých stavebních bytových družstev podle jejich názoru nebyla ukončena.
Návrh, který máme předložen, je ale podle stanovisek všech odborníků i podle připomínek vlády, které jsme všichni obdrželi, velice nekvalitní. Na celou řadu připomínek tady už bylo upozorněno, ale troufám si říci, že nebylo upozorněno i na to, že tak jak je návrh předložen, je dokonce v rozporu s ústavou. Konkrétně s článkem 11 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod, kde se říká: "Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu." A dále v článku 11 odstavec 4: "Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a pouze za náhradu."
Toto zdůvodnění obdobně široce rozvádí i příslušná asociace bytových družstev, která navíc zdůrazňuje, že k transformaci bývalých stavebních bytových družstev, tak jak to vyžadoval tzv. transformační zákon, došlo ve stanovené lhůtě do 12 měsíců od účinnosti tohoto zákona. Družstva, ať již SBD nebo LBD, přizpůsobila své stanovy, jsou tedy právnickými osobami podle obchodního zákoníku a tak by se taky s nimi mělo nakládat. Zároveň nutno poukázat na to, že obavy z promlčení nároku na převod bytu byly odstraněny novelou zákona o vlastnictví bytů č. 103/2000 Sb., kde bylo stanoveno, že právo na uzavření smlouvy o převodu bytu lze uplatnit do deseti let ode dne účinnosti tohoto zákona.
Chci upozornit na to, že přijetí návrhu, tak jak je předloženo, by tedy znamenalo permanentní vyvlastňování, kdy by bytová družstva nemohla na základě vlastní vůle nakládat se svým majetkem, např. garantovat svou existenci vůči věřitelům, především bankám a dodavatelským firmám.
Máme, vážené kolegyně a kolegové, předloženo poměrně obsáhlé stanovisko vlády, o kterém tady hovořil i pan ministr Svoboda. Uvedl sice, že vláda ve svém závěru nepodala zamítavé stanovisko, ale ze zásadních připomínek, tak jak jsou v tomto stanovisku uvedeny, si dovolím tvrdit, že tento postoj jednoznačně vyplývá. Navíc podle mých informací - buď to už vláda projednávala, nebo má v nejbližší době projednávat nový zákon o vlastnictví bytů, který nepochybně v nejbližší době doputuje do Sněmovny.
Takže vzhledem k tomuto připravovanému zákonu a k tomu, co jsem uvedla výše, doporučuji předložený poslanecký návrh zamítnout už v prvním čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Miladě Halíkové. Slova se ujme pan poslanec Tomáš Kvapil, připraví se pan poslanec Miroslav Váňa. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, mnoho už k tomuto tisku č. 266 bylo řečeno, dovolte i mně několik slov.
My jsme se touto normou nebo návrhem novely zákona 72 zabývali v našich odborných pracovních skupinách několikrát a to stanovisko je odmítavé, protože považujeme tuto novelu za protiústavní, jelikož zasahuje do vlastnického práva bytových družstev, a to v rozporu s ústavou. Už zde bylo řečeno, že změna vlastnictví, vyvlastnění, je možná na základě zákona za náhradu, ale také z důvodů veřejného zájmu. Ten třetí aspekt podle našeho názoru tento návrh nesplňuje.
Bytová družstva spravují na 800 tisíc bytů. Máme za to, že prolomení tady té hranice, kdy bylo možné požádat a vynutit si převod bytu do vlastnictví na základě zákona, by vedlo, a bylo to možné do roku 1995, k likvidaci mnohých bytových družstev, a princip bytového družstevnictví, to znamená princip solidarity a vzájemné pomoci v oblasti bydlení, považujeme za správný a naopak zasluhující si podporu.
Já bych chtěl říct, že zde se argumentovalo tím, že představenstva družstev, předsedové družstev nejednají tak, jak si to přejí jejich členové, tedy družstevníci a nájemníci družstevních bytů. Připouštím, že samozřejmě se toto může stát, nicméně je potřeba si uvědomit, že tato představenstva jsou ve svých funkcích stejně jako předsedové z vůle těch družstevníků. Je zde princip družstevní samosprávy a ten by měl být respektován a ctěn.
V těch diskusních příspěvcích také zazněl problém promlčitelnosti toho práva nebo podání toho návrhu, jestliže bylo uplatněno právo na převod bytu do vlastnictví, tak podání toho vlastního návrhu, aby bylo podle toho požadavku postupováno.
***