(11.50 hodin)
(pokračuje Bursík)
Toto všechno ukazuje ten posun, který jsme vlastně v tom společném jednání udělali a vyšli vstříc obcím, především malým obcím, v jejich rozvoji. Ale neshodujeme se zatím - a podtrhuji zatím, protože povedeme další jednání a povedeme je tím směrem, aby koalice našla shodu na jednom či druhém řešení - ale zatím jsme se neshodli na principu, který je vyjádřen v písmenu f) a který vlastně umožňuje výstavbu nebo umístění dalších staveb za podmínek, které jsou specifikovány v odstavci 2.
Tady ten návrh v podstatě umožňuje, aby v nezastavěném území byla umístěna jakákoli stavba, jestliže tato stavba bude doložena územní studií, která je definována v § 30 stavebního zákona. Zde my vidíme, teď mluvím za resort životního prostředí, rozpor. Protože územní studie je vnímána jako nástroj pro prověření variant možných řešení v případě, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací. A tady se vlastně nově, v rozporu s tímto ustanovením stávajícího zákona, říká, že funkce územní studie je odlišná a že se bude pořizovat ke každé stavbě v nezastavěném území obce, která neodpovídá té specifikaci, kterou jsem zde uvedl. To znamená těm stavbám, které jsou specifikovány v odstavci a) až e) pozměňovacího návrhu pana kolegy Mencla a stejně tak paní kolegyně Jacques.
Máme zde obavy z toho, že dojde k formalizaci přípravy územních studií, protože budou zpracovávány jak pro průmyslovou zónu, tak pro rodinný domek. Stejně tak není zřejmé, jakým způsobem se budou posuzovat změny charakteru a hodnoty území, jak je uvedeno v tom pozměňovacím návrhu pana kolegy Mencla, protože nevíme jakého charakteru a jakých hodnot. A stejně tak nevíme, co se stane, když studie konstatuje, že se změní charakter území.
A ten možná nejpodstatnější argument, který zatím pro nás je tím argumentem, který nás staví negativně k té odrážce, je argument, který vlastně zračí naše obavy z toho, že veškeré rozhodování se tímto posune od jednotlivých územních řízení tak, že se vlastně rozbije zástavba do hodnocení jednotlivých staveb. A to bude mít závažné dopady především na ekologické funkce krajiny. Protože jestliže jednotlivá stavba, která se takto posoudí, jak je navrhována, nemá takové negativní dopady, tak je docela dobře možné, že deset, dvacet nebo padesát takových jednotlivých staveb ten dopad na charakter a hodnotu území mít bude.
Čili toto jsou naše otazníky, které visí stále ve vzduchu. My jsme nechtěli nadále blokovat projednávání, ale posílám zde vzkaz především koaličním poslankyním a poslancům, že tady je nad jedním principem stále rozpor, že jako resort životního prostředí, který tady zastupuji, máme obavy z tohoto jednoho z celkem šesti nebo sedmi principů, které jsme jinak přijali a nalezli jsme konsensus, že povedeme o tomto jednání a před hlasováním ve třetím čtení vás budeme informovat o tom, jestli se podařilo - respektive ne jestli, ale jaký je konsensus koaliční nad pozměňovacím návrhem k tomuto zákonu.
Děkuji za pozornost. A děkuji i panu Menclovi za práci, věřím, že se dohodneme.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi. Zatím poslední přihláška v podrobné rozpravě. Další přihlášku nevidím, podrobnou rozpravu končím.
Je zájem o závěrečné slovo, pane ministře? Ano. Pan zpravodaj také. Pan ministr Cyril Svoboda se závěrečným slovem. Prosím.
Ministr vlády ČR Cyril Svoboda Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, pan místopředseda vlády Bursík korektně popsal, v čem je rozdíl toho pohledu. Já k tomu přidám ještě jeden argument, proč se nebojím návrhu kolegy Mencla. Protože ten paragraf říká taxativní výčet staveb, kterých se ta výjimka týká. My si nejsme úplně jisti, jestli náhodou nenastane situace, že stavba obdobného charakteru nebo za podobných podmínek by neměla mít stejnou výjimku. Proto návrh kolegy Mencla říká, že se to může týkat i jiné stavby, ale za zpřísněného procesu, to znamená za vážné ingerence úřadů, které jsou k tomu povolány, aby zabránily stavbě, která by svým charakterem neměla váhu těch staveb, které jsou v tom taxativním výčtu.
Takže rozdíl je v tom, že návrh Kateřiny Jacques říká taxativní výčet staveb, o které jde, návrh kolegy Mencla říká taxativní, a kdyby nastala nějaká mimořádná situace, může být ještě výjimka pro jinou stavbu, ale ve zpřísněném režimu. O tom budeme jednat, jestli najdeme shodu, a říkám, že v tomto je ten rozdíl.
Nicméně prosím, abychom nerozšiřovali změny stavebního řízení, stavebního zákona, protože znovu upozorňuji na to, že na zásadní změnu je to moc brzo a musíme si novou koncepci nechat zažít, mít zkušenosti, mít zprávy těch, kterých se to týká, stavebníků, ale i těch, kteří rozhodují. To říkám dopředu, že za sebe nejsem zatím připraven podporovat i ty změny, které se týkají změny lhůt, protože to je další změna, a jakmile otevřeme stavidla, tak budeme otevírat stavidla dalším a dalším změnám, a tento zákon bychom neměli rozebírat na prvočinitele a skládat do jiné stavby. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za závěrečné slovo. Nyní závěrečné slovo pana zpravodaje. Prosím.
Poslanec Jaroslav Krupka: Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já se teď vrátím do té neutrální role zpravodaje a budu tady pouze konstatovat, že v průběhu podrobné rozpravy zaznělo celkem pět pozměňujících návrhů, s tím, že zde byly komentovány jak ze strany předkladatelů, tak i ze strany pana ministra Bursíka a pana ministra Svobody. Dovolil bych si jenom přidat na závěr, že s ohledem na to, že tady vznikl dílčí, neříkám rozpor, ale nejasnost, myslím si, že všichni se shodneme, že budeme usilovně pracovat tak, abychom tuto nejasnost co nejdříve odstranili, tak abychom u třetího čtení mohli najít maximální shodu.
Dovolím si ještě říci na margo toho, co tady řekl pan ministr Svoboda: Já si myslím, že bychom měli odrazit potřeby primárně obcí, které na toto téma reagovaly. Je to otázka zejména délky územních plánů, což byl ten zásadní problém, který se tady objevil následně poté, a proto bych byl rád, kdybychom v tomto kontextu přistupovali k hlasování.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za závěrečné slovo. V podrobné rozpravě nepadl žádný návrh, o kterém by bylo třeba hlasovat, a proto končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministru Cyrilu Svobodovi, děkuji zpravodaji panu poslanci Jaroslavu Krupkovi a končím desátý pevně zařazený bod.
Jedenáctým pevně zařazeným bodem dnešního dopoledního jednání je bod č. 48. Tím je
48.
Návrh poslanců Zdeňky Horníkové a Oldřicha Vojíře na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické
vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům
a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 266/ - prvé čtení
Konstatuji, že stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 266/1. Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujali svá místa paní poslankyně Zdeňka Horníková za navrhovatele a pan poslanec Jan Babor jako zpravodaj. Zároveň žádám paní poslankyni Zdeňku Horníkovou, aby tento tisk jako navrhovatelka uvedla. Paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za udělené slovo. Dovolte mi, abych vás za předkladatele seznámila se sněmovním tiskem 266. Dovolte mi nejdříve, než začnu hovořit o vlastní materii, abych se v krátkosti vrátila do historie, protože považuji tuto informaci pro vás za důležitou.
Tento zákon reaguje na poptávku z řad družstevníků, kteří se nemohou domoci svých práv, a to převodu družstevních bytů do vlastnictví.
***