(11.20 hodin)
(pokračuje Krupka)
Na závěr jedno možná drobné konstatování. Po určité dohodě s předkladateli a spolu se zástupci resortních ministerstev, tj. Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí, vedle pozměňujícího návrhu, který předložil pan kolega Mencl, je ještě předkládán jeden prakticky v identické podobě, který, předpokládám, načte paní kolegyně Kateřina Jacques. Je tam určitá drobná odlišnost, nicméně jsme považovali za nutné jít i touto cestou, aby byl k dispozici pro další proces projednávání. Zatím vám děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Krupkovi za jeho vystoupení v obecné rozpravě. Nyní své vystoupení přednese paní kolegyně Jakubková v obecné rozpravě. Další přihlášku zatím nemám. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Jakubková: Děkuji. Dámy a pánové, dovolte mi zdůvodnit pozměňovací návrh, který předložím v podrobné rozpravě.
Návrh novely reaguje na situaci, která vznikla s účinností nového stavebního zákona. Podle něj žadatelé o územní rozhodnutí v obcích, které nemají platný územní plán obce, územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, popř. regulační plán, nemohou toto rozhodnutí v nezastavěném území získat. Jediná výjimka existuje pro stavby podle § 18 odst. 5 stavebního zákona, tedy zejména pro stavby dopravní a technické infrastruktury, příp. pro zemědělské stavby. Vzhledem k vysokému počtu především malých obcí bez platných územních plánů je tato situace v praxi neudržitelná. K rozvoji obcí je nezbytné umožnit jim další výstavbu, i pokud se jim prozatím nepodařilo projít celou procedurou schvalování územních plánů. Na druhou stranu se jedná o významný zásah do principu ochrany nezastavěného území, u kterého je zapotřebí pečlivě vážit intenzitu a rozsah zástavby. Jde o výjimku z obecné povinnosti rozhodovat o zastavitelném území výhradně v rámci územního plánování, které by mělo komplexně hodnotit a vyvažovat podmínky pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj i soudržnost celého společenství.
Souhlasím s názorem, že určitá forma výjimky je nezbytná, na druhou stranu by tato výjimka neměla umožňovat, či dokonce podporovat zneužívání, které by vedlo k nevratnému poškozování krajiny výstavbou bez řádného zvážení a posouzení. Navrhuji proto umožnit umisťování staveb pouze těm obcím, které začaly na svém územním plánu pracovat již před účinností nového stavebního zákona a které tyto práce bohužel nestihly dokončit. Tyto obce by podle § 188 odst. 1 písm. b) měly oprávnění umisťovat stavby i mimo svoje zastavěné území, pokud jsou tyto stavby v souladu s jejich rozpracovanými územními plány. Druhým případem je pak stav, kdy byly již za účinnosti starého stavebního zákona povoleny stavby technické infrastruktury pro některé zamýšlené stavby. Tyto stavby by podle ustanovení § 188 odst. 1 písm. a) mého pozměňovacího návrhu bylo možné také umístit i mimo zastavěné území obce, která nemá schválený územní plán.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Jakubkové. Nyní se přihlásil do obecné rozpravy pan poslanec Mencl a připraví se pan poslanec Tomáš Kvapil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Mencl: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jak zde již avizoval zpravodaj, dovoluji si předložit pozměňovací návrh, který máte na lavicích, takže ho nebudu číst ani v podrobné rozpravě, ale dovolte mi přece jen, abych ho odůvodnil.
Sestává ze tří částí. První část prodlužuje dobu pro kraje na převedení územně plánovací dokumentace velkých územních celků do zásad územního rozvoje ze tří na pět let. Je to odůvodněno tím, že převod není tak jednoduchý, jak se původně zdálo, a několik krajů, které zde nebudu jmenovat, ale kolegové poslanci z těchto krajů jistě vědí, o kterých mluvím, nedokáže v této době dostatečně splnit literu zákona a to provedení provést, což by mělo velmi fatální důsledky pro řadu veřejně prospěšných staveb, protože by nebyly obsaženy v územně plánovací dokumentaci a muselo by se o nich začít jednat znovu a znovu je dostávat do zásad územního rozvoje. Věřím, že je to zájem nás všech.
Druhou věcí je změna § 188, což je přechodné ustanovení do doby, než budou udělány nové územní plány obcí, to je do 31. prosince 2015. Tato úprava té stoosmdesátosmičky má dva důvody. Za prvé, aby pro územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru, zóny, územní plán obce a regulační plán platila stejná pravidla. Čili sjednocují se pravidla na úpravu podle tohoto zákona. Zatím byla rozdílná. A za druhé se sjednocuje možnost odvolání proti územním plánům ve smyslu, že obecně závazné vyhlášky dnes posuzuje Ústavní soud, zatímco podle nového zákona opatření obecné povahy posuzuje Nejvyšší správní soud. Je to nelogické, zvláště také proto, že Ústavní soud má poměrně menší pravomoci proti Nejvyššímu správnímu soudu, takže sjednocení této úpravy pro územně plánovací dokumentaci před novým zákonem a po novém zákoně je žádoucí. Mám k tomu souhlas Ministerstva spravedlnosti.
Velmi zásadní je třetí bod a týká se tedy obcí, které nemají územně plánovací dokumentaci. Myslím, že tím, vyšel nový zákon, který - promiňte, že to řeknu - trošku ze dne na den stanovil, že bez územně plánovací dokumentace řadu staveb, hlavně těch, které ty obce potřebují, to je třeba obytné stavby, postavil tak, že je mohou stavět pouze v intravilánu, a nemohou tedy jít do extravilánu, je pro ty obce, jak se dnes jeví, velký problém.
Já bych jenom řekl, že v této chvíli z údajů, které jsou z Ministerstva pro místní rozvoj, z těch 6249 obcí má schválenou ÚPD 3456 a bez ÚPD je 2793 obcí. A jsou to především obce do tisíce obyvatel, ba dokonce převážná většina jich není ani do tisíce obyvatel, ale do dvou set a pěti set obyvatel. Pro tyto obce je poměrně nejednoduché vynaložit finanční prostředky na nový územní plán, koncentrovat je, aby je mohly vynaložit. Žádné příspěvky ani od státu, ani od nikoho jiného nedostávají a z tohoto hlediska se domnívám, že jsou ve velmi nerovnoprávném postavení vůči větším obcím, které finanční prostředky mají, resp. mají ÚPD, a i proti městům, která samozřejmě ty případné investory nebo obyvatele lákají lépe. Dovolím si říci, že se jedná také o obce, které mají velký problém s tím, že odtud lidé odcházejí, a jestliže jim neumožní výstavbu nebo neumožní investorovi postavit pilu, abych řekl příklad, najít tam zaměstnání, tak prostě obyvatelé ty obce dále opouštějí a odcházejí tam, kde život je snazší.
Jestli tedy opravdu hovoříme o obnově venkova s plným vědomím tohoto slova, tak si myslím, že především nemáme obcím na venkově klást překážky v jejich rozvoji. Myslím, že to je samozřejmá podmínka toho, abychom obnovu venkova vůbec dělali.
Z tohoto hlediska jsme skutečně, jak zde bylo avizováno, ve velmi reprezentativní pracovní skupině dlouho vymýšleli způsob, samozřejmě se jako nejjednodušší jevil způsob prolongace toho, co bylo před platností nového zákona a co je v něm také obsaženo, to znamená, že bychom použili institut územního řízení a územního rozhodnutí, který - podotýkám - dává např. orgánům ochrany přírody plnou možnost s touto stavbou nesouhlasit, a taková stavba se nekoná.
***