(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, přeji vám příjemné odpoledne. Dovolte, abych zahájil bod
123.
Ústní interpelace
které jsou určeny předsedovi vlády ČR. Dnes jsme také za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, ve kterém by měli vystupovat a podávat ústní interpelace, nejdřív na předsedu vlády v době od 14.30 do 16 hodin a pak na ostatní členy vlády od 16 do 18 hodin. Seznamy byste měli mít k dispozici v lavicích.
Nejdříve bych dal slovo panu poslanci Ondřeji Plašilovi, který byl vylosován na prvním místě - interpelace na premiéra ve věci vyrovnání s církvemi. Dalším v pořadí je pan poslanec Vladimír Hink. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ondřej Plašil: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážené kolegyně a vážení kolegové, měl bych dotaz. Vláda ČR přijala na svém zasedání 23. ledna tohoto roku návrh věcného záměru zákona o nápravě některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským spolčenostem. Dovolte mi zeptat se vás, pane premiére, proč s tímto zákonem vaše vláda přichází právě teď a co by znamenalo nepřijetí návrhu tohoto zásadního zákona o vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi pro obce a státní rozpočet ČR a jak je tato transakce výhodná pro ČR z hlediska úročení a odblokování majetku, s kterým není možno nakládat. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Žádám pana premiéra, aby v čase, který má k dispozici na odpověď, se této interpelace zhostil. Máte slovo.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za slovo. Myslím si, že tato materie si zaslouží daleko širší diskusi, a také doufám, že věcný záměr, který jsme připravili, bude takové diskusi podroben. Ne takovému krátkému, velmi emotivnímu odsudku, jakého jsme byli svědky dnes dopoledne. A nechci zneužívat toho, že zrovna pan předsedající byl autorem tohoto příspěvku.
Důvody, které nás vedou k tomu, abychom toto provedli, jsou celkem jasné. Za prvé se pohybují v rovině morálně-etické, a již před deseti lety podobná dohoda byla nejen podepsána těmi, kteří ji chtěli předložit, a jen známé okolnosti roku 1997 vedly k tomu, že nakonec Parlamentu předložena nebyla. Za těch deset let se nestalo nic. Za těch deset let majetek, který by mohly stát a obce využívat, který nebude vrácen církvím a který je dneska blokován nevypořádanými církevními restitucemi, buď leží ladem, nebo není komerčně využíván, nebo do něj není investováno, což je v podstatě totéž. První důvod je tedy v rovině nápravy některých křivd, protože všechny napravit nejdou.
Druhá rovina diskusí, která se vede po celých osmnáct let od roku 1989, je částečná odluka církví a státu, po které všichni volají, ale nikdo nebyl schopen dosud do toho vnést takový návrh, který by byl vůbec hoden diskuse a případně schválen.
Třetím problémem, který jsme museli řešit, je ochrana památek národního kulturního dědictví, která do této kategorie rovněž spadá.
Čtvrtý problém, který už jsem naznačil, je právě nemožnost využívat nevydaný majetek, který je blokován.
Není pravda, že je to jediný restituční proces, ke kterému v současné době chceme předložit zákony, protože se samozřejmě bavíme i o transformaci Pozemkového fondu ČR. Týká se to samozřejmě třeba náhradních restitucí za nevydané pozemky a stavby v zákonu o půdě, ale také náhradních restitucí za nevydaný zemědělský majetek podle transformačního zákona, kterážto novela přichází nyní k projednávání do vlády.
To, že se sešly tyto tři zákony právě rok po hlasování o důvěře této vládě, není náhoda. Zhruba rok trvala jednání a příprava předmětných věcných záměrů, případně návrhů novel zákonů, které toto řeší. Jakékoliv spekulace o nějakém obchodu jsou nemístné, protože každý, kdo si přečte programové prohlášení vlády, tam přesně ty věty, které jsou realizovány nakonec věcnými záměry, najde. Opravdu jsme se zavázali, že tato vláda má vůli k tomu, aby realizovala nevyřešené restituce jak v oblasti zákona o půdě, tak v oblasti transformačního zákona v zemědělství, tak i v oblasti restitucí a náhradních restitucí za církevní majetek. Myslím si, že pokud tato vláda má ambice tyto zákony schválit, má na to vzhledem k povaze funkčního období zhruba právě ten rok legislativních prací, který na takovém zákonu musí být odpracován.
Tolik v úvodu. Nyní konkrétně k tomu, co by znamenalo nepřijetí tohoto zákona. Zopakuji, že majetek zablokovaný § 29 zákona o půdě bude blokován i nadále. Samozřejmě, že mnohé obce, přiznávám, že se to netýká všech, se nebudou moci rozvíjet. Některé jsou obklopeny majetkem, který stále patří do nevypořádaného majetku církví a nepočítá se s jeho vydáním, ale s finančním plněním. Majetek zůstane v majetku státu, případně obcí. Blokace půdy neumožňuje těmto poškozeným obcím žádat o evropské dotace, což je velmi palčivé, a v těch následujících pěti letech, kdy bychom mohli být čistým příjemcem, tyto obce a města diskvalifikuje. Takže je to Svaz měst a obcí, který má zájem na tom, aby dohoda byla realizována příslušnými akty.
Státní rozpočet - myslím, že je to jasné.
Výdaje na přímé financování církví. Nebudu používat nekorektně diskontované částky, jako je používaná částka 260 mld. diskontovaná na 60 let u částky 83 mld., která byla dohodnuta, že fakticky bude vyplaceno v reálné podobě 83 mld. Diskontování je věc ekonomická a účetní, nikoli faktická. Totéž platí pro financování církví. Bez valorizace, bez diskontování rok od roku náklady stoupají. Ve všech církvích dochází k nárůstu duchovních, dochází k nárůstu církví, které mají právo být hospodářsky podporovány státem. V tomto smyslu jsou tady další žádosti. Ministerstvo kultury zaznamenává v posledních letech enormní nárůst počtu nových registrujících se církví, které se dříve nebo později budou také ucházet o státní financování. Narůstá samozřejmě i počet kněží. Pokud si částku spočítáme, není příliš vzdálena od toho, co církve nakonec dostanou.
Pokud jde o úročení, na které jste se ptal, je to jeden z parametrů, který vyvolává velké diskuse. Možná se k tomu ještě dostaneme. Jaké jsou alternativy? Buď je to vyplacení náhrad najednou, nebo jsou to náklady na emisi státních dluhopisů, které bylo třeba vypsat… Čas…
Souhlasím. Vidím vaše posunky, vypršel už čas. Protože i druhá otázka se týká této oblasti, využiji další čas.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zeptám se pana poslance Plašila - děkuje. V tom případě můžeme pokročit k dalšímu interpelujícímu poslanci, to je Vladimír Hink. Zřejmě naváže na tuto interpelaci. Prosím, pane poslanče, teď máte slovo vy.
Poslanec Vladimír Hink: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, otázka mého kolegy Plašila směřovala k věcnému návrhu zákona o nápravě některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem. Pane premiére, mohl byste mi představit tento věcný návrh tak, aby nám všem, včetně pesimistů, bylo jasné, jaká je finanční náhrada za nevydaný majetek? Jak vůbec na tom budou obce po přijetí tohoto zákona a co znamená přechodné období a jak bylo stanoveno? Děkuji vám za odpověď.
***