(17.40 hodin)
(pokračuje Bursík)
Tuto výtku já neberu, protože při předkladu tzv. euronovely jsem zde explicitně za předkladatele uvedl, že se jedná o novelu zákona ve třech konkrétních případech, kde nám to ukládají nová nařízení Evropského parlamentu a Rady. Také jsem vás zde vyzval, abyste byli tak laskaví a respektovali, že se jedná čistě o tuto euronovelu, a vyzval jsem ty z vás, kteří máte různé iniciativní návrhy, připomínky k zákonu o odpadech, abyste využili velikou novelu, která se připravuje a je ve finále, což teď vlastně adresuji i vám jako předkladatelům této úpravy.
To, co vidíme na návrhu jako kritické, je skutečnost, že už podle současné právní úpravy je provozovatel povinen při každém odběru nebo výkupu odpadů, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, vést evidenci osob, od kterých odpad vykoupil anebo odebral, ale podle poslaneckého návrhu by měl tak činit pouze v taxativně stanovených případech, což jsou případy, kterými vlastně vyřešíte mezeru, kterou zákon o odpadech obsahuje, ale myslím si, že skutečnost, že tímto návrhem by došlo k restrikci současné právní úpravy, jste nepochybně nezamýšleli, a toto vidíme jako první nedostatek.
Ale myslím si, že to hlavní, abych byl pozitivní v komentování, je to, že my jsme připraveni z vašeho pozměňovacího návrhu do prováděcí vyhlášky převzít zpřesnění identifikačních údajů a stejně tak jsme do novely zákona připraveni převzít povinnost uchovávat evidenční údaje a současně, když se dohodneme na tom, že to je účelné a bude to odargumentováno, i rozšířit zmocnění, které se týká náležité identifikace osob. Tady mám informace z České inspekce životního prostředí, která provádí kontroly sběren, kde slabé místo je v tom, že kontrola identifikace osob je povýtce formální. Inspekce nemá přístup do registru, a jestliže tam někdo napíše Jan Novák, LN 2653654, tak inspekce tuto informaci musí akceptovat a nemůže s ní dále pracovat. My si toto uvědomujeme stejně jako vy.
To, co v tuto chvíli již je připraveno a kde bychom vlastně přijetím této novely to zase vyškrtávali z návrhu, který už je teď projednáván a připravován, je za prvé definice podstatné části autovraku. Protože řešíme problém autovraků, kde vidíme skutečně veliké nedostatky v evidenci, vybíráme software, se kterým by pracovala Policie ČR, a princip by měl být postaven na tom, že majitel vozu, který chce vyřadit vozidlo z evidence, a tím pádem se zbaví povinnosti platit povinné ručení a dalších povinností, tak by vlastně musel doložit, že skutečně předal autovrak autorizované osobě, a každý výrobce automobilu, resp. dovozce, každá značka automobilu by musela mít povinně smlouvu se zařízením, které má autorizaci k likvidaci autovraků. Značky, které již neexistují - i když teď jsem si četl, že Trabant zase bude znovu vyrábět, zase bude dodávat na trh, ale u značek, které neexistují, tuto povinnost převezme Ministerstvo životního prostředí a bude to hradit ze Státního fondu životního prostředí. Čili tento model máme už do detailu vypracován a tato definice již je součástí připravované novely zákona. Stejně tak v návrhu novely vyhlášky 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, je již vlastně rozšířen výčet druhů odpadů, při jejichž výkupu je povinnost vést evidenci, a to o autovraky ve dvou katalogových číslech. A stejně tak v návrhu vyhlášky o nakládání s autovraky je navrhována povinnost evidovat - a teď je tam sedm konkrétních položek, od data převzetí autovraku až po číslo technického průkazu.
Čili já tím chci říci, že my tuto iniciativu v principu vítáme, jsme za to rádi, zároveň do konce března předkládáme vládě velikou novelu zákona o odpadech. Všechny tyto vaše podněty, se kterými pracujete, jsme připraveni převzít, zapracovat je do veliké novely, zveme vás k té práci a pokládáme za racionální rizika, která teď v předkladu existují a kde vidíme legislativně technické problémy a duplicity, tak je společně odstranit a předložit to Poslanecké sněmovně ve veliké novele zákona o odpadech. Z tohoto důvodu obhajuji návrh, resp. stanovisko vlády ČR zamítnout tento poslanecký návrh zákona.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády za vystoupení. Nyní vidím z místa pana poslance Břetislava Petra a potom poslance Ambrozka. Další přihlášky zatím nevidím. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Břetislav Petr: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, bylo tady předneseno hodně názorů na poslanecký návrh, který by měl řešit jednu oblast, kde se potýkáme s celou řadou nedostatků, o kterých víme, které mlčky přehlížíme a dovolujeme nekalým živlům, já bych to tak nazval, přicházet nezaslouženě k velikým penězům.
Snad jenom několik čísel, která se budou týkat železného odpadu. V Česku se vyrobí asi 5,5 mil. tun oceli. A pro to, abychom ji mohli vyrobit, je třeba sebrat 3,5 mil. tun železného šrotu. Část šrotu, ten lepší prodáváme, ten zbývající nám zůstává. Asi 30 % tohoto šrotu je získáno nekalým způsobem, takže při ceně 3 až 4,50 Kč dneska již za kilo železného šrotu se jedná o byznys, který představuje 4,5 mld. korun.
Pane místopředsedo vlády, já beru, že připravujete velikou novelu. Ta jde do připomínkového řízení. Připomínkové řízení v dobrých případech je rok, ve sporných případech je ještě delší. Čili otázkou je, zda chceme ještě třebas rok nechat, aby na černém trhu nám zmizelo 4,5 mld. korun. Pochopitelně každá mince má dvě strany. Je celá řada lidí, která vítá tento zákon; je menšina těch, kterým se šlape na paty a kteří jsou proti tomuto zákonu.
Já z toho, co tady bylo řečeno z hlediska vládního návrhu nevidím, řekl bych, jisté souvislosti, které by byly proti zákonu. Možná že spíš vadí to, že tuto novelu zákona podávali výhradně poslanci z opozičních stran.
Hodně se zde hovořilo o autovracích. Já bych chtěl zde ukázat, že i vládní návrhy zákona, a zejména vládní návrh zákona, který upravil zákon 56/2001 Sb., kdy jsme museli vyhovět Evropské unii a padly limity, jak stará auta můžeme dovážet do naší republiky, padlo omezení, že nesmíme dovážet auta starší osmi let a u nákladních vozidel a autobusů starší pěti let, jsme se stali vrakovištěm Evropy. Proč by lidé v Německu a Rakousku rádi neprodali svůj vrak, za jehož likvidaci by museli zaplatit nemalou sumu ve vlastní zemi, když ho koupíme v Česku?
Já jenom na doklad toho, co zde hovořím, bych uvedl dvě čísla. Před platností novely, která hovořila o dovozu autovraků, se za první pololetí roku 2006 dovezlo 80 tis. aut do ČR, starých ojetin. Z hlediska stáří nad deset let bylo pouze jedno procento. V prvním pololetí roku 2007, když platil ten náš bych řekl totálně liberalizační zákon, se dovezlo aut už 110 tis. a auta, která byla starší deseti let, těch bylo dovezeno 31 tis., což představuje 30 % dovozu ojetin.
***