(16.50 hodin)
Poslanec Milan Bičík: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegové a kolegyně, včera Sněmovna dokončila projednávání jedné drobné dílčí novely školského zákona týkající se přijímání žáků nižšího stupně víceletých gymnázií na vyšší stupeň, čili v podstatě jednoho paragrafu školského zákona, a dnes se zabýváme dalším, opět dílčím, v podstatě jeden paragraf řešícím návrhem, který řeší otázku přijímání žáků na střední školy jako komplex.
Pan předkladatel už to tady uvedl a já mohu potvrdit, že se nejedná o první návrh, že tato ustanovení školského zákona byla navrhovateli kritizována nebo napadána hned od přijetí zákona, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jak v roce 2005, tak také v roce 2006 a v loňském roce provádělo průzkumy, na základě kterých si chtělo ověřit, jak přijetí nového školského zákona ovlivňuje přijímání na střední školy. Tyto informace shromažďovalo - z posledního období jsme je nedostali, něco zde uvedla paní zpravodajka.
Ano, předkladatelé vidí jako jeden z důvodů svého návrhu omezení možnosti uchazeče rozhodovat o výběru školy podle svého zájmu. A s odůvodněním obsaženým v obecné části důvodové zprávy lze souhlasit. Případy, které ve zprávě uvedené jsou, nelze vyloučit. V jednotlivých případech, zejména u těch prestižních středních škol s vysokým převisem uchazečů, se také stanou, stávají, a já osobně se na rozdíl od předkladatelů a přede mnou vystupujících kolegů ze Sněmovny domnívám, že se i stávat budou. (Hluk v jednací síni.)
Otázka totiž je, zda při zpracování návrhu vzali navrhovatelé dostatečně v úvahu všechny okolnosti - a teď uvedu jen některé. Třeba prognózu vývoje počtu uchazečů v závislosti na současné kapacitě středních škol, dlouhodobých záměrech na rozvoj nebo úpravy sítě v jednotlivých krajích, na demografickém vývoji, jestli vzali v úvahu sekundární rizika - navýšení rizika, které se navrhovatelé vlastně snaží odstranit. Proč? Právě navýšení celkového počtu uchazečů o studium tím, že se zvýší počet přihlášek, vyvolá v podstatě větší konkurenci v rámci jedné školy, a to nejen v převise v současné době 140, třeba i 150 %, ale může se stát, že navýšení a převis bude podstatně vyšší, čili výsledný efekt, který navrhovatelé sledují, se pak nemusí v praxi ani projevit, opět se tam objeví rodiče, opět se tam objeví žáci - nespokojení uchazeči domnívající se, že přijati být měli.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Žádám jednak Sněmovnu o klid a pana Bičíka, aby mluvil na mikrofon, aby ho všichni slyšeli.
Poslanec Milan Bičík: Omlouvám se. Další omezení vztahů mezi základní školou a poradenskými orgány, základní školou a školou střední. Tady mám na mysli systém výchovných poradců, to, čemu na základních školách říkáme výchova k volbě povolání - to všechno, co je dlouhodobým procesem v průběhu základního, tedy primárního a nižšího sekundárního vzdělávání.
Výrazné zvýšení administrativní náročnosti organizace, tak jak již bylo zmíněno, jako celku. Jsou to rizika spojená s konáním prvního kola přijímacích zkoušek alespoň ve dvou termínech, ještě se o tom zmíním, a to se společným stanovením pořadí uchazečů. Mimochodem, právě požadavek na snížení administrativní náročnosti byl jedním z argumentů toho zákona, který jsme projednávali včera. Dnes se na to díváme jako předkladatelé, a to jsou titíž předkladatelé, jakoby z druhé strany.
K objektivnímu přiblížení skutečnosti se obrátím i na pana ministra Lišku. Předpokládám, že to nebude dnes, ale obracím se na něj s prosbou, aby když ne Sněmovně, tak třeba výboru, který bude návrh projednávat, přiblížil objektivní statistické údaje, které v současné době jsou a které mohou dát i nám, až budeme rozhodovat o konečném osudu tohoto zákona, určitý obrázek. Které údaje mám na mysli? Tak třeba právě kapacitu středních škol, počty uchazečů v posledních dvou letech a předpokládané počty uchazečů v letech nejbližších, převažující praxi v organizaci přijímacího řízení, tedy kolik procent škol vůbec přijímací zkoušky organizuje a kolik v rámci přijímacího řízení pouze provádí samotný mechanismus přijetí jako správního aktu. Tady nemám na mysli střední školy s talentovými zkouškami.
Bylo by asi dobré, abychom si také trochu řekli právě, jak to s těmi přijímacími zkouškami je v návaznosti na skutečnou naplněnost středních škol, na možnost ředitelů škol určit počet uchazečů, kteří budou v rámci celkového počtu přijatých přijati v prvním kole, rezervu pro kolo druhé, rezervu pro náhradní zkoušky apod. A tady možnosti jsou, paní zpravodajka se o nich zmiňovala.
Další otázka je, jak se návrh na přechod k možnosti tří přihlášek podařilo - a tady to tu zaznělo - legislativně a technicky zpracovat. A já v této souvislosti plně podporuji řadu připomínek obsažených ve stanovisku vlády, to je sněmovní tisk 344/1, který máte, a navíc bych chtěl ještě upozornit na dvě tři věci, které si také zaslouží pozornost. Já jsem to nazval, a dám to do uvozovek, určitou kulišárnou, kterou navrhovatelé připravují pro ředitele škol. A jsem pedagog, nedivte se, že se jich maličko chci také zastat. Ten návrh jim totiž ukládá - pozor! - stanovit pro první kolo přijímacího řízení nejméně dva termíny zkoušek a současně jim ukládá zajistit, aby zabezpečili zaměření a náročnost těchto zkoušek tak, aby po jejich vykonání bylo možno stanovit z obou termínů jedno společné pořadí uchazečů. A tady vidím, že se skrývá, aspoň se domnívám, že se tady skrývá, trošku zakopaný pejsek - a z jakého důvodu? Ptám se, jakým způsobem ten návrh bude případně řešit a jak pomůže ředitelům v případě odvolacích řízení, v případě stížností na porušení zákona, že tato zásada nebyla dodržena. Ona to nemusí být jenom stížnost na nedodržení ustanovení zákona, nemusí to být pouze v rámci správního řízení. Z toho mám obavy. Řada rodičů dovede používat i právníky, právní zástupce, a to zkušené.
Co mi vadí dál, je skutečnost, že navrhovatelé se hned několikrát, např. v odstavcích 1, 7, 9, 22, v § 60, odvolávají na prováděcí právní předpis a nezmiňují přitom ani v důvodové zprávě, zda mají na mysli vyhlášku 671, která se přijímacího řízení týká a je z roku 2004, tedy myslím v platném znění, nebo snad, že hodlají novou vyhlášku nějakým způsobem ministerstvu nadiktovat, nebo zda navrhují provést změny v tomto prováděcím předpisu. A to si myslím, že je důležité, protože vyhláška například, pokud jste ten návrh studovali, obsahuje seznam dokladů požadovaných jako součást přihlášky na střední školu. A těch může být v určitých případech hned několik. A současně v tom návrhu je obsažena i ta novinka, že uchazeč přihlášky bude zasílat přímo řediteli střední školy, nikoli tedy prostřednictvím školy základní. Tady pak je otázka poplatků, které by se týkaly např. opisů vysvědčení za poslední dva roky nebo výpisů z vysvědčení atd. Nemluvím o dalších otázkách. Zda by mělo být lépe řešeno ověřování prostřednictvím ověřené kopie, to je otázka.
Na druhé straně některá ustanovení platného prováděcího předpisu navrhovatelé vlastně automaticky převzali z vyhlášky a přenesli do zákona, a zase tam mám problém, že to není zcela logické. Ona na to upozorňuje tuším v bodě 3 i vláda - ano, je to v bodě 3 připomínek ve stanovisku vlády - a to tak, že pokud se týká náhradních termínů konání přijímací zkoušky, tak samotný akt a možnost konat náhradní zkoušku zůstal v prováděcím předpisu a termín konání náhradní zkoušky se najednou objevuje jako součást zákona. To je zcela nelogický postup a není v pořádku, měl by být řešen.
Vnímám i maily, připomínky, stanoviska praktiků, řešení možných situací s naplněním a nenaplněním stanoveného počtu přihlášených, existenci následných neočekávaných změn souvisejících se zápisním lístkem - tam vidím také problém, a chtěl bych předkladatele požádat, aby alespoň zvážili, jak s těmi riziky spojenými se zápisními lístky a případným zneužitím, a tady mám na mysli třeba současný stav rozmnožovací techniky apod., vyřešit.
***