(16.30 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tolik interpelace na nového ministra školství. Teď tady mám ještě jednu interpelaci na ministra Tomáše Julínka, kterou by měl přednést pan poslanec Rath. Nevím, jestli ji stahuje. Ne, nestahuje.
Byl jsem opraven, je to jinak. Je to interpelace Miroslava Kaly na Ivana Langera. Tu jsem přehlédl. Jestli chcete, pane poslanče, můžete svoji interpelaci alespoň přednést a čekat na písemnou odpověď. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miloslav Kala: Chci, pane předsedající. Pane ministře, Česká republika má problém. V rozporu s veřejným zájmem na bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a veřejným zájmem na odhalování a potrestání přestupků přetrvává ve veřejném mínění pocit, že odkazem na tzv. institut osoby blízké se lze vyhnout postihu za přestupek. Co je však horší, tímto pocitem se zjevně řídí i řada správních orgánů. Přitom podle rozsudku Nejvyššího správního soudu z 22. dubna 2004, spisová značka AS 3/2004-70: "Ustanovení § 60 odst. 1 zákona o přestupcích ovšem nesporně nemůže sloužit k tomu, aby se kterákoliv osoba mohla zříci své odpovědnosti za spáchaný přestupek tam, kde není dostupné přímé svědectví či přímý důkaz, a to pouhým odkazem na to, že přestupek spáchal někdo jiný, bez další specifikace této osoby, s poukazem na to, že se jedná o osobu blízkou."
V odůvodnění rozsudku se dále uvádí: "Bylo by nošením dříví do lesa šířeji se zabývat prachmizernou disciplínou řidičů motorových vozidel v České republice. Nejednou bylo řečeno, že na českých silnicích vládne zákon džungle, nikoliv pravidla silničního provozu. Souvisí to sice s celkovými poměry a rozvolněním právního vědomí v české společnosti, ale nepochybně k této situaci přispívá nedostatečný a neúčinný postih přestupků v dopravě, z nichž valná část zůstává nepotrestána."
Otázky jsou zřejmé. Pane ministře, je dosavadní právní úprava dostatečná? Pokud ano, co jste udělal a co případně uděláte pro to, aby správní orgány se začaly chovat tak, jak je popsáno v rozsudku Nejvyššího správního soudu? Pokud ne, kdy předloží vláda návrh na úpravu zákonů? Za sociální demokracii i za sebe říkám, že máme zájem se na takové změně podílet. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zazněla interpelace. Další je opět Ladislava Zelenková. Paní poslankyně stahuje svoji druhou interpelaci.
Ještě je tu druhá interpelace Davida Ratha na Tomáše Julínka.
Poslanec David Rath: Děkuji, pane předsedající. Já jsem se naivně domníval, že pan ministr Julínek třeba přijde, že jenom bloudil v těch spletitých chodbách Poslanecké sněmovny a nemohl najít dveře do Poslanecké sněmovny.
Ale teď vážně. Myslím si, pane předsedající, že by skutečně nám vláda měla dát před interpelacemi seznam ministrů, kteří ten den budou nebo nebudou. Dnes by to byl jen pan ministr Říman, mohli jsme se ptát alespoň jeho, a pan ministr Bursík, který tady také je. Mohli jsme interpelace směřovat na tyto dva členy vlády. Pak to vypadá tak, že ani vlastní koaliční poslanci, kteří se ptají vlastních ministrů - což je samozřejmě velká kuriozita a svědčí to jenom o poměrně nízké politické kultuře Občanské demokratické strany, protože čas interpelací není vyhrazen na servilní dotazy či takové exkurze do života ministra, jak to ministr nebo premiér mají těžké, a ptát se jich na takové věci, jako: pane premiére, jak to děláte, že jste tak vynikající a že vás všichni mají tak rádi a že máte tak skvělé úspěchy?, takže interpelace jsou skutečně časem pro opozici klást otázky za občany, především za občany, kteří mají nějaký problém, cítí nějaký problém, potřebují politiky konfrontovat s nějakým ostrým výrazným názorem, a tady to vypadá, že si to říkáme tak maximálně sami sobě.
Čili myslím si, že by vedení Poslanecké sněmovny mělo jednat s vládou, aby v době, kdy se losují interpelace, byl znám seznam ministrů, abychom věděli, koho interpelovat, a nemluvili takto do prázdných lavic, kde chybí vláda.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, já myslím, že jsem už tady řekl, že se tím vedení Sněmovny bude muset zabývat. Jenom za sebe k tomu dodám, že nepokládám za jasně omluveného ministra Tomáše Julínka a ministra Ondřeje Lišku. U těch ostatních, jak jsem to porovnával, se jedná o zahraniční cesty, Brusel apod., ale myslím si, že u těchto dvou, Tomáš Julínek a Ondřej Liška, to nevidím tak, že by byl skutečně uveden důvod, takže tím se budeme také zabývat.
Poslední interpelaci má pan poslanec Miloš Melčák na Martina Římana ve věci jaderného fóra v Bratislavě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloš Melčák: Děkuji vám, pane předsedající, za udělení slova. Nepřišel jsem se s kýmkoliv přít o jednacím řádu, nicméně bych se rád obrátil na pana ministra průmyslu a obchodu, protože jako příznivec mírového využívání jaderné energie jsem pochopitelně pln očekávání toho, že se dozvím o jeho návštěvě, která se konala 26. listopadu na jaderném fóru v Bratislavě.
Moje konkrétní otázka: Co konkrétního se na tomto jednání diskutovalo a jaký smysl toto jednání mělo? Děkuji vám, pane ministře, za odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla poslední přednesená interpelace. Požádám ministra Martina Římana, aby na ni reagoval. Prosím, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Dříve než na tuto konkrétní otázku odpovím, chtěl bych reagovat na dvě nesmyslné poznámky, jednu pana doktora Ratha a druhou pana místopředsedy Zaorálka.
Já velice dobře rozumím tomu, že pan doktor Rath by byl rád, kdyby v jednacím řádu bylo ustanovení, že interpelace je čas, který je vyhrazen pouze pro estrádní vystoupení jeho osoby, nicméně nic takového v jednacím řádu není a interpelace jsou otevřeny pro všech 200 poslanců Poslanecké sněmovny, nikoliv pouze pro část nebo některé jednotlivce. To je jedna poznámka.
Druhá poznámka je ke stejně nesmyslnému vystoupení pana místopředsedy Zaorálka po mé předchozí interpelaci o socialistickém okénku. Já musím konstatovat, že od bývalého člena předrevoluční socialistické strany a televizního dramaturga socialistické České televize zní tato poznámka velmi podivně.
A teď co se týče jaderního fóra v Bratislavě, což je samozřejmě daleko zajímavější téma. Tady je třeba říci, že o uspořádání jaderného fóra, což není jednorázový podnik, ale v podstatě trvalý institut, usilovala Česká republika, nebo česká vláda, od vzniku vlády Mirka Topolánka. Později se k této iniciativě připojila i vláda Slovenské republiky. Nakonec se společným úsilím těchto dvou vlád, české a slovenské, podařilo přesvědčit Evropskou komisi, aby po vzoru jiných energetických fór, která se týkají jiných médií - uhlí, plyn, obnovitelné zdroje a další - bylo ustanoveno na evropské bázi toto česko-slovenské jaderné fórum, jehož první jednání se uskutečnilo 26. a 27. listopadu v Bratislavě. Další jednání bude zhruba v květnu v Praze. Ani to nebude poslední, ale bude to jako otevřený dialog pokračovat dále.
Hlavním smyslem je debatovat, jak bylo řečeno, o mírovém využívání jaderné energie, jak otevírat dveře a bořit bariéry, které v mnoha myslích a v mnoha zemích, ať už mezi občany nebo mezi vládami Evropské unie, na toto téma existují, a posunovat využívání možnosti využívání jaderné energie v zemích Evropské unie dále.
***