(17.40 hodin)
(pokračuje Kováčik)
Ale pojďme se tady nedohadovat o těchto záležitostech. Jsem přesvědčen o tom, že koneckonců teď je třeba, aby státní rozpočet, se kterým KSČM nesouhlasila, opakovaně to dala najevo a v závěrečném hlasování o státním rozpočtu, tedy o zákonu, také proti němu hlasovala, tak aby byl příště lepší, aby více myslel na zájmy obcí a měst, aby poslanci napříč všemi stranami, kteří jezdí do těch jednotlivých obcí, městeček a měst a vědí nejlépe, jaké jsou tam skutečné problémy ve školách, ve školkách atd., atd., měli větší šanci rozhodnout o tom, že prostředky pro tu obec jsou přiděleny a jsou přiděleny správně. Aby ten poměr 60 miliard řádově vůči dvěma miliardám řádově se poněkud zúžil, protože to měl náš předseda a místopředseda Sněmovny pan kolega Filip pravdu.
Prostě ten úředník nemůže vědět, jaká je skutečná potřeba té obce, pokud tam nepřijede. A ten úředník tam nepřijede, zatímco ten poslanec, kdyby tam nepřijel, tak tam příště hlasy nedostane, jestli je to poslanec za ODS, za KSČM, za lidovce, za zelené nebo za sociální demokracii. V tomto jsme všichni na jedné lodi. O tom byl také vzkaz, který vzkazovala, aspoň já jsem to tak četl a čtu dosud, sociální demokracie, že ty prostředky uvolněné na toto rozdělení jsou příliš nízké.
Já nechci v této chvíli interpretovat kohokoliv názor. Já chci v této chvíli jenom poznamenat, že ten rozpočet je tak špatný, že KSČM pro něj hlas zvednout nemohla a také nezvedla.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan ministr financí a potom s faktickou připomínkou Jiří Dolejš. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Především se sluší, abych poděkoval Sněmovně za hlasování, abych poděkoval za rozpočet. Je to sedmnáctý rozpočet státní, na kterém se tak či onak podílím, ale první rozpočet, který jsem předkládal v pozici ministra financí, a je to pro mne významná chvíle. Děkuji, že byl schválen.
Kdyby vedle dvou osvícených sociálních demokratů byl také schválen ještě třemi komunistickými hlasy, věru by mě to nevadilo. Leč nebylo tomu tak a bylo zcela jasné, že nehlasujeme o zákonu o státním rozpočtu, který byl schválen většinou jediného hlasu, ale hlasujeme o textové části usnesení rozpočtového výboru. Speciálně jsem si ujasňoval u pana předsedajícího, o čem hlasujeme. A myslím si, že ze záznamu je to zřejmé.
Chtěl bych poděkovat Sněmovně a poděkovat rozpočtovému výboru za míru, se kterou přerozdělovala prostředky pro lokální a regionální investice. Pan předseda Hašek nás prováděl zvláštním itinerářem, kdy medvěd byl zastřelen a kdy medvěd ožíval. Pro mě je důležité, že Sněmovna zachovala zdrženlivost v objemu do dvou miliard korun, to znamená ve zcela zanedbatelných desetinách procenta výdajů státního rozpočtu. Oproti dobám, kdy Michalové - totiž Hašek či Kraus - tady porcovali miliard osm, je to pro ministra financí velmi dobrá zpráva a dobrý trend, byť můj názor na tuto praxi je znám.
Ještě jednou děkuji za schválení státního rozpočtu. Je to dobrá zpráva pro Českou republiku, je to dobrá zpráva pro českou ekonomiku a je to dobrá zpráva o stabilitě pro investory v České republice. (Tleská pravá polovina sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak teď ohlášený Jiří Dolejš. Věřte mi, že já nemohu dát nikomu jinému slovo, než jsem to hlásil, takže všechny beru tak, že kromě přednostního práva se teď hlásíte v podstatě mimo bod. Takže Jiří Dolejš.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Zatímco tady někteří chtějí slavit či plakat, já mám něco praktičtějšího - poslední hlasování. Poslední hlasování dopadlo podle sjetiny tak, jak dopadlo, a protože já vím, že jsem nepřikládal význam onomu textu, který jsme dodatečně odsouhlasovali jako součást usnesení, tedy nikoliv o zákonu o státním rozpočtu, a proto jsem z tohoto důvodu pro to nehlasoval, a přitom na sjetině je ano. Tak se stalo. Já myslím, že to klíčové hlasování proběhlo předtím.
K tomuto hlasování mohu říci jediné, že je zpochybňuji. A pokud někdo z toho čte něco jiného, než tam opravdu bylo, já doufám, že to tak nemyslí a že pak bude svá slova korigovat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, dobře. Je návrh na zpochybnění hlasování. O tom dám hlasovat bez rozpravy. Já samozřejmě vás nechám, pokud nutně ještě chcete něco říct před tím hlasováním - je přihlášen pan poslanec Morava, pan poslanec a předseda rozpočtového výboru Sobotka, potom s faktickou poznámkou pan poslanec Rath a potom pan profesor Jičínský. (Výkřiky z lavic vpravo.)
Já prosím, abyste dobře poslouchali. Já nemohu ovlivnit to, že lidé se mohou uvnitř tohoto bodu hlásit s faktickou nebo procedurální poznámkou. Já samozřejmě nevím, s čím se hlásí jako s procedurální poznámkou jednotliví poslanci. Předpokládám, že jenom procedurální. S procedurální poznámkou se samozřejmě hlásit mohou. Jiří Dolejš je přihlášen s procedurální poznámkou. Nemohl jsem nedat slovo předsedům klubů, ministrovi financí a také uvnitř tohoto bodu dát kdykoliv slovo přednostní zpravodaji, a to je pan kolega Sobotka. Takže prosím, nezpochybňujte můj postup, protože jsem zatím neudělal nic, co by zpochybňovalo ten můj přístup k řízení schůze. Myslím si, že jsem se zachoval korektně po celou dobu a jednoduché to nebylo, jako je to vždycky u státního rozpočtu.
Čili nyní je procedurální připomínka - zpochybnění hlasování, které přednesl Jiří Dolejš, protože zápis o jeho hlasování nesouhlasí s rozhodnutím, které on učinil jako poslanec.
O tomto zpochybnění rozhodneme v hlasování s pořadovým číslem 208, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. A oznamuji Sněmovně, že jako obvykle se hlasování zdržím, protože s tímto principem já hluboce nesouhlasím, jako jiní nesouhlasí s jinými principy. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 208. Z přítomných 192 pro 86, proti 19. Návrh nebyl přijat. To znamená, že ono zpochybnění nebylo přijato.
Další usnesení, tak jak bylo dáno - nyní tedy musím dát slovo zpravodaji, protože jsem bod ještě neukončil. Prosím, aby mě kolegové neokřikovali.
Pan zpravodaj a předseda rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já se domnívám, že v tom závěrečném hlasování jako o celku jsme hlasovali o dvou odstavcích usnesení. A chci se zeptat, zdali to tak skutečně je, aby to bylo zřetelné. Podle mého názoru jsme hlasovali o těchto dvou textech: Poslanecká sněmovna a) vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu atd., a za druhé to bylo to následné usnesení, které bylo schvalováno až na konci - žádá rozpočtový výbor, aby posoudil zařazení schválených pozměňujících návrhů atd. O tomhle jsme podle mého názoru hlasovali jako o celku. Pokud by to tak nebylo, tak já nevím, o čem jiném bychom hlasovali jako o celku.
Čili rád bych vás požádal, zdali byste Sněmovnu přesně seznámil s textem usnesení, které jste nechal hlasovat vy v závěru celé debaty s tím, že se jedná o hlasování o celku.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, ano. Pan kolega Raninec - jestli trvá na svém vystoupení? Ne.
Pan profesor Jičínský - pouze k proceduře. Pan profesor to jistě zná. Prosím.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane profesore, já vás ještě přeruším. Prosím o klid ve Sněmovně, abychom si přesně rozuměli, co se tady odehrává.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Už nejednou jsme měli tady ty problémy, jestliže usnesení, které má několik bodů, když se hlasuje postupně, jestli se musí hlasovat ještě na konec jako celek. Většinově se přijalo - jestli je to v nějakém speciálním usnesení, já si teď nejsem jist, ale ta praxe je, kolega Langer dokonce kýváním hlavy to potvrzoval, že se hlasuje potom nakonec to usnesení jako o celku.
***