(11.20 hodin)
(pokračuje Schwarzenberg)
Je samozřejmě jasné, že naše působení v Afghánistánu, které vzhledem k tomu, jaký režim tam dříve vládl a který pořád ještě ohrožuje, tedy stoupenci tohoto režimu, další existenci svobodného Afghánistánu, Afghánistánu, který by byl postaven na základech práva a demokracie, ovšem přizpůsobený zvyklostem a tradicím Afghánců. Nemám o tom iluzi, že by byl náš úkol zavést náš typus demokracie v Afghánistánu. Máme jim ale pomoci, aby bez násilného vlivu ze zahraničí měli možnost si vybudovat vlastní samostatnou demokracii, vlastní systém vlády na základě práva.
Proto také naše působení vidím více a více také v civilní oblasti. Proto začínáme letošním rokem projektem PRT programu. Teď tam strávil šest týdnů přípravný tým, zajímavé je, že v něm byly činné tři ženy, který právě zkoumal u obyvatel tohoto okrsku, co jsou tamější potřeby, kde a na co se máme soustředit. Máme bohužel jenom na první rok omezené prostředky, které můžeme na tyto projekty nasadit. Je to zhruba 80 mil. korun. Ale přesto, myslím, s dobrou vůlí a se součinností obyvatelstva můžeme tam mnoho dokázat. Budeme tam mít specialisty na zemědělství, abychom jim také umožnili a pomohli v pěstování alternativních plodin k máku, který toho času bohužel je páteř zemědělství v Afghánistánu, ale nikoli na dobré české koláče, nýbrž ten mák se trochu využívá jinak. Za druhé, máme tam inženýra, který se bude podílet na výstavbě silnic a vůbec potřebné infrastruktury v této oblasti, na školství a samozřejmě také na zdravotnictví. Tedy máme dosti bohatý program. Budeme tam mít patřičné odborníky. Bohužel okolnosti jsou takové, že samozřejmě ti nemohou působit, aniž by jim byla poskytnuta patřičná ochrana. A tu, s povděkem zaznamenávám, bude vykonávat Armáda České republiky, která tedy povýší rekonstrukční tým. Ten opěrný bod také bude hlídat.
Co se týče Iráku, tak snížíme do poloviny roku naši účast na 20 mužů. Ti tam budou ještě, a to je výslovná prosba z irácké strany, pomáhat s výcvikem tamějších ozbrojených sil. Jsou to zbraně, které v poslední době dostali, v kterých se tak dobře nevyznají. A velice prosili, abychom až do konce roku jim pomáhali, snad ještě omezenější počet poté. Ale vidím, že naše mise v Iráku končí. Teď se opravdu soustředíme jenom na vyškolení domácích iráckých sil a myslím si, že to zvládáme poměrně velmi dobře. Naše pověst je tam celkem velice dobrá.
Co se týče Balkánu. Samozřejmě je to naše největší nasazení. Naše největší síly jsou toho času v Kosovu. Nicméně v Bosně i v Hercegovině se budeme nadále v misi Evropské unie podílet. S pomocí boží se převod ozbrojených sil pod UNMIK na síly Evropské unie také v Kosovu podaří. Doufejme, že nedojde k přílišným násilným činům v příštím půl roce. Nicméně naše ozbrojené síly jsou tam připraveny. Máme v nouzi i rezervy. Teď jsme posílili. Máme tam opravdu největší kontingent české armády v zahraničí. A musím říci, že naši vojáci si vytvořili velice dobrou pověst, neboť mají nejen velmi dobré spojení s albánským obyvatelstvem v Kosovu, nýbrž také se srbským. U obou národností jsme si zachovali dobrou pověst. Taktéž také v Bosně a Hercegovině. Já jsem byl teprve před krátkou dobou v Sarajevu. Naše pověst je dobrá.
Ovšem nikdo z nás není takovým prorokem, aby mohl předpovídat, jaký přesně vývoj po novém roce v Kosovu i v okolí bude. Myslím, že naši vojáci jsou na to připraveni a že Česká republika v rámci Evropské unie tam bude plnit své povinnosti. Je to část evropské solidarity, abychom vzhledem k velmi složitým okolnostem na Balkáně naše dobré vztahy ke všem národům na Balkáně využili a tím také plnili mírotvorný úkol Evropské unie.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části sněmovny.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Karlu Schwarzenbergovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Václav Exner. Připraví se pan poslanec Jan Schwippel.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, nejdříve bych rád řekl několik slov k vystoupení zástupců České strany sociálně demokratické. Především chci potvrdit, že sdílím celou řadu jejich obav, názorů, otázek, které tady řekli.
Pana poslance Hamáčka bych chtěl upozornit na to, že v Iráku nebyli v poslední době naši vojáci určeni jenom na strážní službu, ale možná že si vzpomene na to, že jsme po velké debatě souhlasili ve Sněmovně s tím, že budou nasazeni na tzv. monitorovací a dohledové služby v aktivní činnosti irácké policie.
Chci ho také upozornit na to, že není třeba, aby Sněmovna odhlasovala návrh, který přednesla vláda, pokud jde o Afghánistán, přesně tak, jak je. Pokud by snad poslanci a Sněmovna jako celek chtěla souhlasit jenom s částí toho, co například se navrhuje pro Afghánistán, tak jsme těsně před podrobnou rozpravou a je možné navrhnout pozměňovací návrhy k návrhu usnesení, které by ty křiklavé prvky z afghánské mise případně odstranily.
Také bych v podstatě v souvislosti s tím, že ČSSD tedy je ta odpovědná opozice, možná že zbytek opozice je neodpovědný, se chtěl otevřeně zeptat, co tedy, vážení sociální demokraté, chcete udělat, aby vláda činila podle vašich názorů. Zatím jsem neslyšel žádnou nějakou konkrétní akci, kterou chcete zajistit, aby konečně se vzaly vaše návrhy v úvahu. Mise, jak pravděpodobně všichni víte, začaly při válce v Zálivu za Václava Klause, ale potom znovuobnovení vysílání misí do zahraničí začalo právě za vlád, které vedla sociální demokracie. A také po celou dobu své vlády prostě vyslání misí podporovala. A podporovala je nakonec i teď v době, kdy už vláda sociální demokracie není. Myslím si, že z vašich pohledů, a mohu říci, že tedy i ta v uvozovkách neodpovědná opozice vás určitě podpoří. Je prostě čas na to, aby se udělaly určité kroky. V té souvislosti jsem přivítal aspoň stanovisko pana předsedy Paroubka, že tedy nebude moci hlasovat pro návrh mise do Afghánistánu tak, jak je předložen.
Na rozdíl od sociální demokracie se Komunistická strana Čech a Moravy domnívá, že politika misí není řešením žádného podstatného bezpečnostního ani politického problému. Myslím si, že období, kdy se misí zúčastňujeme, od roku 1991, to všechno vlastně potvrzuje.
***