(17.40 hodin)
(pokračuje Julínek)
A co se týče vytištění brožur, já jsem odpověděl, že tento tendr zadával Úřad vlády a že já přesná čísla z distribuce nevím. Jenom vím, že brožura v hladké verzi stála šest korun, protože to byl malý náklad. Ve větším nákladu se potom cena významně snižuje. Byl na to vypsán tendr. Nevím, o jakou částku se jednalo, ale tuším, že se pohybovala kolem 2 mil. Kč, tak jak to bývá u těchto tendrů. Ale nevím to přesně, je to interpelace eventuálně na Úřad vlády, jestli to vůbec jde.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Myslím, že jde. S doplňující otázkou pan poslanec David Rath. Prosím, pane poslanče.
Poslanec David Rath: Dobře, děkuji. Zeptám se tedy pana premiéra, kolik to stálo, když vás to nezajímá a vy to nevíte.
Pane ministře, říkáte, že to je naděje pro zdravotníky. Ano, je to naděje na bídu. Je to naděje na to, že si vydělají mnohem míň než dneska, a ani dnes si nevydělají žádné zajímavé, zázračné peníze. Proto odcházejí do zahraničí, jestli jste si toho nevšiml. A proto tady scházejí a proto scházejí našim pacientům. Vám je to zjevně úplně jedno. Vy tady budete vykládat nějaké své představy, které jsou na úrovni děcka z druhé základní třídy, možná ani to by neříkalo takové hlouposti.
A vůbec mě nepřekvapuje, že vy vůbec ani netušíte, jaký je rozdíl mezi příjmem lékaře a sestry v nemocnici obchodní společnosti a v nemocnici příspěvkové organizaci. Vy to vážně nevíte? Přitom takový návrh zákona navrhujete? To vám to ani ti vaši lidé nedokáží vyhledat, jaký je ten rozdíl? Vždyť tu statistiku já mám třeba na stole. Vy ji nemáte ani u sebe v pracovně? To nemáte ani lidi, aby vám to vyhledali?
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, musím vás přerušit, svůj čas jste vyčerpal. Pan ministr nechce odpovídat. I to je možné řešení v interpelacích. Vyčerpali jsme tím interpelaci číslo 14.
Páni poslanci Jeroným Tejc a Zdeněk Maršíček se vzdali svých otázek v interpelacích číslo 15 a 16. Slova se tedy ujme paní poslankyně Kateřina Konečná s interpelací číslo 17 na paní ministryni Džamilu Stehlíkovou. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové. Dovolte mi velmi stručný dotaz. Já jsem včera navrhla při projednávání rozpočtu navýšení prostředků na protidrogovou politiku. Myslím si, byť by to bylo milé překvapení, že v rámci úsporných opatření toto neprojde. Nicméně pokud by toto neprošlo, a vlastně i kdyby to prošlo, protože to nejsou všechny prostředky, které neziskové organizace vyžadují od státu, chci se zeptat paní ministryně, jak bude zajišťovat dostupnost základních služeb protidrogové prevence, která je dána Národní strategií protidrogové politiky České republiky. Když tím omezením, ke kterému došlo, a to omezení už je dneska tristní, protože se neustále snižuje a snižuje hodnota dotací, tak vlastně nám úplně narušuje tu síť. A já mohu říci, že už nejsem schopná lidem, kteří dělají v těchto centrech, dělají streetworkery, dělají, myslím si, velmi užitečnou práci, vysvětlovat, jak je možné, že za půl roku své práce za minimální mzdu dostanou výplatu až za tohoto půl roku, protože prostě ty prostředky nejsou, a pokud jim je někdo nedofinancuje nebo si neseženou sponzora, tak ani nebudou.
Je teda cílem to, že zničíme to, co je tady vybudováno, to, za co nás Evropa chválí, tzn. síť protidrogových a komunitních center, anebo je cílem vlády to, že se tato síť naopak posílí, nebo zůstane minimálně ve stejné výši, ale bude financována z podmínek, které budou hodny této oblasti, a nebude to tzv. žebračenka? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Slova se ujme paní ministryně Džamila Stehlíková v odpovědi na tuto interpelaci. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně vlády ČR Džamila Stehlíková Vážená paní poslankyně, páni poslanci, vážená Sněmovno, především chci říci několik slov k tomu, že Zpráva o stavu drog v České republice za rok 2006 ukázala, že jsme stále na evropské špičce, co se týče kvality preventivních programů, neboť v podstatě za rok 2006 klesl absolutní počet problémových uživatelů drog na 30 000, z toho je 20 000 závislých na pervitinu, 10 000 na opiátech, a udržujeme stále pozitivní trend nejenom v oblasti drog tvrdých, ale i měkkých. Výzkumy, které se provedly, ukázaly, že naštěstí naše nastupující mladá generace méně často experimentuje s marihuanou a klesá počet trvale užívajících tuto měkkou drogu.
Všechno je důsledkem toho, že již od listopadu 1989 byla nastolena velice velkorysá státní politiky týkající se protidrogové prevence, a jak jste správně podotkla, hlavním pilířem této politiky jsou neinvestiční dotace ze státního rozpočtu orientované především na financování projektů na místní úrovni a poskytované převážně nevládním sektorem, protože klíčová jsou právě komunitní a nízkoprahová centra, kde vlastně klient nemá zábranu obrátit se pro pomoc. Programy, které se provádějí ať už v oblasti bezplatné výměny injekčních stříkaček, testování na celou řadu chorob, které se přenášejí právě injekční formou, především jsou to hepatitidy a HIV, pak aktivity, které jsou vlastně provozovány na úrovni obcí a krajů, což znamená koordinaci těchto politik, a konče meziresortní spoluprací, kterou vlastně zaštiťuje Rada vlády pro protidrogovou politiku - tyto aktivity nesou své ovoce.
Co se týče financování, nedochází k nějakému prudkému poklesu. Pravdou je, že v minulém roce bylo ze státního rozpočtu uvolněno na tyto aktivity 105 mil. Kč, nyní, v letošním roce, je to něco přes 100 mil. Kč, takže pokles činí 5 mil. Kč.
Veškeré organizace, které mají odpovídající certifikaci, nadále pokračují ve svých aktivitách. Už je vlastně schválen Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky program dotací, je to tuším 140 nebo 150 organizací. Problémem těchto nevládek není nedostatek finančních prostředků. Hlavním problémem je způsob financování, kdy vlastně tyto prostředky dostávají až dejme tomu na jaře, někdy i v létě, a musí v podstatě část roku hospodařit v jakémsi provizoriu. A zde vidím jedinou cestu: buď zálohové financování, nebo víceleté financování. Není to nic nemožného, dokonce celá řad krajů to s úspěchem používá a je to opravdu otázka nastavení těchto mechanismů.
Pokud dojde k absolutnímu nárůstu těchto prostředků, v tom opravdu problém není, ale bylo by chybné tvrdit, že tyto nevládky se potýkají s absolutním nedostatkem prostředků. Problémy jsou spíš, řekla bych, procedurálního rázu. Tam patří i ten problém, který jste zmínila, že nikoliv vinou nedostatku peněz, ale vinou toho, že není atest, není potvrzení ze SZÚ. U Státního zdravotního ústavu už přes rok nemohou nízkoprahová centra testovat a používat rychlé testy na HIV a na hepatitidy, což je problém, protože v podstatě počet těchto prováděných testů klesl minimálně na polovinu, možná i více. Toto citlivě vnímají i tyto organizace provádějící tyto testy.
Jsou bohužel problémy s uživateli drog, protože když jim doporučíte bezplatnou návštěvu hygienické stanice nebo třeba zdravotnického zařízení, tak tuto službu nevyužijí, protože mají zábrany obrátit se na oficiální zařízení, takže tam dorazí možná sotva polovina z těchto klientů.
Z tohoto hlediska si myslím, že i nadále musíme koordinovat činnost jednotlivých resortů, protože když se podíváme nejenom na neinvestiční dotační politiku směřovanou na nevládní sektor, jsou zde i další resorty, které se podílejí na protidrogové politice, to je dalších cca 80 mil. Kč, jedná se především o resorty ministerstev zdravotnictví, spravedlnosti, školství, mládeže a tělovýchovy, vnitra. A ty peníze, které se do toho investují, dohromady je to tedy 180 mil. Kč -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vám musím slovo odebrat, protože skončila doba na odpověď. Pokud využijete potom dobu na odpověď na doplňující otázku, kterou chce položit paní poslankyně Kateřina Konečná, tak ještě můžete dokončit svůj přednes.
Prosím paní poslankyni Kateřinu Konečnou s doplňující otázkou.
***