(17.20 hodin)
(pokračuje Morava)
Zavedení přímé volby přinese ostrou konfrontaci kandidátů a s tím spojený volební populismus, sociální a politické emoce. Není možné si myslet, že by prezidentská kampaň byla o jmenování soudců, udělení milostí apod. Nízká hranice podpisu občanů a možnost podepsat se pod libovolný počet nominací přináší riziko kandidatury neseriózních politiků, kteří mají touhu se pouze zviditelnit.
Je také na místě připomenout, že první, kdo prosazoval přímou volbu prezidenta po listopadu 1989, byli komunisté, kteří chtěli využít tehdejší popularity Ladislava Adamce.
Navrhovatelé tvrdí, že přímá volba zvyšuje legitimitu prezidenta. V řadě zemí se ovšem po zavedení přímé volby stalo, že se prezident s tzv. větší legitimitou začal významným způsobem vymezovat proti vládě, proti parlamentu a ve společnosti to způsobovalo napětí, případně rovnou politické krize. Zcela chybná je pak myšlenka zvýšit legitimitu prezidenta a zároveň snížit jeho pravomoci. Voliči budou od přímo voleného prezidenta očekávat větší akceschopnost, nikoli menší.
Navrhovatelé se domnívají, že přímá volba posílí nadstranickost prezidenta a posílí jeho nezávislost. To je, dámy a pánové, naprosto falešná iluze. I politické strany nasadí do voleb své kandidáty. Návrh počítá s volebním modelem, který je podobný senátním volbám. Každý z vás ví, jestli v Senátu je většina nadstranických a nezávislých senátorů. Stejně tak při pohledu do zahraničí zjistíte, že naprostá většina občany zvolených prezidentů je zvolena s podporou některé z parlamentních stran.
Navrhovatelé se domnívají, že přímá volba posílí důvěru občanů ve stát a jeho instituce. Přímá volba není zárukou posílení důvěry občanů. Jinak by důvěra občanů v přímo volený Senát nebo Sněmovnu nemohla být třetinová ve srovnání s důvěrou veřejnosti k prezidentovi, který byl zvolen nepřímo. Důvěra veřejnosti k prezidentu Klausovi ukazuje, že Parlament před pěti lety volil dobře.
A nejlepší zpráva dnešního dne, dámy a pánové - tuto dobrou volbu může každý z vás v únoru zopakovat.
Navrhovatelé tvrdí, že Parlament nemusí být schopen prezidenta zvolit, a proto je dobré mít přímou volbu. Ano, to je pravda. Přímá volba však není jedinou možnou pojistkou pro případ, že by Parlament nebyl schopen prezidenta zvolit. Příkladem může být Estonsko, kde ústava dává možnost zvláštního volebního shromáždění, kde jsou členové Parlamentu doplněni o zástupce samosprávných celků. To je pojistka rychlejší a levnější než přímá volba.
Navrhovatelé argumentují, že přímou volbu prezidenta si přeje většina občanů. Zapomínají však uvádět celý výsledek podobných průzkumů. Uvedu zde proto usnesení stálé komise Senátu pro otázky ústavy. Cituji: "Přání občanů volit prezidenta přímo je statisticky doložitelné. Nicméně z průzkumu veřejného mínění zároveň vyplývá relativně nevýznamné zařazení tohoto požadavku v pořadí priorit."
Předkladatelé by zcela jistě získali jiný náhled na věc, pokud by se občanů zeptali: Chcete přímou volbu prezidenta podle tohoto návrhu, která by stála čtyři až šest miliard? Jsou i věci, které navrhovatelé neuvádějí nebo je uvádějí neúplné. A to zejména fakt, že náklady na provedení přímé volby tímto systémem až tříkolovým způsobem volby si vyžádají ze státní kasy zmíněných čtyři až šest miliard.
Za návrhem se může ukrývat i snaha blokovat zvolení prezidenta až do nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud se vám zdá nemožné blokovat volbu prezidenta devět měsíců, rád bych vám připomněl, že to riziko zde je. Důkazem je nátlak sociálních demokratů na předsedu Sněmovny, aby volbu prezidenta odsunul na co nejpozdější termín.
Přes vše uvedené se obecně řadím k příznivcům přímé volby prezidenta. Nakonec i celá vládní koalice se k diskusím o zavedení přímé volby hlásí. Není však vhodné projednávat tuto věc v období, kdy Parlament prezidenta vybírá.
Jsem velmi zklamán tím, že tento pokus o největší zásah do ústavy v dějinách České republiky předkladatelé nepodrobili široké společenské diskusi, že nemají ambici diskutovat o rozsáhlejších změnách ústavy, jako o potřebnosti a roli některých institucí, jako je Senát, úřad ombudsmana a další. Nemají ani ambici diskutovat o změnách volebních systémů jako celku.
Mám dojem, že skutečným cílem tohoto návrhu - a termín, který byl zvolen pro jeho podání - je možnost každý měsíc do únorové volby prezidenta vést na půdě Sněmovny k tomuto bodu slovní válku. Proto navrhnu v podrobné rozpravě zamítnutí tohoto návrhu v prvém čtení.
Zároveň však vyzývám zástupce všech stran - pojďme v únoru, až prezidenta zvolíme, se společně posadit a diskutovat jednodušší a levnější model přímé volby. Je to natolik zásadní změna ústavy, že se nemůže jednat o návrh jedné politické strany. Musí na něm být široká shoda a tu tento návrh nenabízí.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Moravovi. Jen bych ho chtěl upozornit, že podrobná rozprava není v prvním čtení, takže návrh na zamítnutí padl v souladu s jednacím řádem v této části rozpravy.
S faktickou poznámkou pan poslanec Jandák.
Poslanec Vítězslav Jandák: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já spíš s otázkou a s nepochopením. Já myslím, to, co nám tady předvedl můj předřečník, ten se chudák mýlí od začátku až do konce. To neberu úplně vážně. (Ohlas v sále.)
Ale to, co nám tady předvedl pan místopředseda Kasal jménem strany lidové, je zvláštní. Mně to připadá trošku jako nemoc. Když s tím přišli zelení, ti také chtěli referendum, když jsme s ním přišli, tak oni chtěli malinko jiné referendum, dneska my jsme přišli s přímou volbou prezidenta, lidovci chtějí také přímou volbu prezidenta, ale malinko jinou, a hlavně aby vedle toho ležel vládní zákon, a my přece nejsme tak úplně blbí a umíme počítat. Vy když sem položíte svůj vládní návrh, tak máte o dva víc. Tak proč bychom ho dávali spolu s vámi? Ne, nesmysl. Proč se nechcete o tomhle tom bavit společně s námi? Proč s námi hrajete divadlo? Nedělejte to. Ne, ne. (Potlesk z levé části sálu.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tak. Jsem teď ve složité situaci, protože bych rád reagoval, ale nechci být nařčen z toho, že zneužívám svého postavení předsedajícího, takže se případně k panu Jandákovi vyjádřím, až bude třeba, až to půjde.
Teď bude hovořit pan poslanec Grospič, pak se připraví pan poslanec Tejc a pak pan poslanec Paroubek.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přímá volba prezidenta je bezesporu jedním z velkých zásahů do našeho ústavního systému a přímo i do samotné Ústavy České republiky. Na jedné straně reaguje na určitou společenskou poptávku, která je zejména mediálně vytvářena v naší společnosti, že by lidé měli mít právo si přímo volit i nejvyšší funkci v našem státě, ale na druhou stranu to s sebou nese celou řadu otázek o charakteru uspořádání právního řádu a politického systému v České republice, který je od prozatímní ústavy z roku 1918 konstituován, a žádná ústava z doby Československé republiky, ani Ústava České republiky z roku 1993 není výjimkou, je konstituována jako republika parlamentní, kde funkce prezidenta má celou řadu významných pravomocí, nicméně jeho určitá podvázanost parlamentu jako rozhodujícímu orgánu v celém systému ústavních orgánů je jednoznačná.
Přímá volba prezidenta bezpochyby posiluje mandát prezidenta. Pokud k ní bude přistoupeno, není samozřejmě možné převzít uspořádání pravomocí a oprávnění, jak je zná současná ústava, a musí dojít k jejich změně.
Komunistická strana Čech a Moravy z tohoto pohledu rozumí předloženému návrhu zákona, rozumí i oné společenské poptávce po přímé volbě prezidenta, ale na druhou stranu říkáme, že pro nás je rozhodující uchování parlamentního charakteru této republiky. V tomto smyslu se domníváme, že není na místě vytvářet institut prezidenta jako institut silného prezidenta, jak je znám z některých evropských států, třeba Francie, a že by se zejména s tímto zákonem měla rozvinout debata právě o pravomocích prezidenta, jeho postavení a vazbě na jiné ústavní orgány.
***