(17.00 hodin)
(pokračuje Jičínský)
A v tomto směru považujeme za vhodné, aby se tu formulovala určitá vazba České národní banky k vládě, která se netýká nezávislosti České národní banky jakožto bankovní instituce, ale vztahuje se k oněm správním funkcím.
Pokud ve stanovisku vlády se uvádí, že není přiměřené navrhovat omezení imunity prezidenta republiky na trvání jeho mandátu a že takové omezení se nenavrhuje, pokud jde o poslance a senátory, tak bych chtěl říci, že my máme za to jako navrhovatelé, že i u poslanců a senátorů by jejich imunita měla být omezena na dobu trvání mandátu, což byl návrh ústavního zákona, který jsme schválili v minulém období, ale jak známo, Senát z pohnutek, které těžko mohu pochopit, to odmítl. Po mém soudu se ale nehodí do návrhu ústavního zákona, který se týká přímé volby prezidenta republiky, zahrnovat omezení trvání imunity u poslanců a senátorů, jakkoli to považuji za správné a mělo by se tak učinit rovněž.
Vláda rovněž namítá, že není dostatečně odůvodněno, proč by Poslanecká sněmovna měla dávat návrh Ústavnímu soudu, aby rozhodl o tom, zda prezident republiky se nedopustil závažného porušení ústavy, a poukazuje na to, že ústava zná velezradu, pro kterou prezident může být zbaven úřadu na základě žaloby, kterou podává Senát. My tu vycházíme z toho, že pozice prezidenta republiky, jestliže je volen přímo, se mění a že je tu třeba tu vytvořit i jistou roli Poslanecké sněmovny vzhledem k prezidentu republiky, protože i ten se výrazně řadou svých aktivit podílí na exekutivní činnosti státu. A z tohoto hlediska máme za to, že to nemusí být jenom velezrada, ale může to být i případně jiné vážné porušení ústavy, které může být důvodem pro jednání před Ústavním soudem a na jehož základě by bylo možné vyvodit ústavní odpovědnost prezidenta republiky.
Pokud jde o námitku, že není předložen návrh prováděcího zákona, to považuji za námitku lichou, protože je samozřejmě zbytečné dříve, než Poslanecká sněmovna projedná a případně schválí návrh ústavního zákona v této věci, připravovat prováděcí zákon, protože ten samozřejmě musí reagovat na tu definitivní verzi změny ústavy, na které se Poslanecká sněmovna dohodne.
Rovněž námitka, že se v návrhu používá pojmů, které zákony neznají, to je námitka lichá, protože terminologie a pojetí ústavy se neodvozuje od zákonů, ale v právním demokratickém státě se zákony odvozují od ústavy. V tomto směru může ústava zavádět i nové pojmy, novou terminologii, kterou se potom musí řídit zákony příslušná ustanovení ústavy provádějící.
Rovněž se podivuji nad tím, že ve stanovisku vlády je vyslovena námitka, že se nestanoví žádné kvorum o účasti občanů pro platnost volby. Ale vážení kolegové, u žádných voleb v České republice není kvorum stanoveno. Kdyby bylo stanoveno kvorum, asi bychom neměli fungující Senát, protože podívejme se na to, jaká je účast občanů ve volbách do Senátu. Takže myslím, že tato námitka vůbec není na místě, a nepochybuji o tom, že pokud by byla přímá volba ústavně stanovena, že by občané volit hlavu státu přišli. Tady bych se o účast občanů ve volbách neobával. Připomínám také, že tyto zkušenosti jsme brali v úvahu, že byly některé země, např. Srbská republika, kde měli stanoveno povinné kvorum, myslím 50% účasti, a na základě toho nebyli s to prezidenta republiky zvolit.
Takže to jsou mé výhrady k tomu, co se uvádí ve stanovisku vlády. A ještě na závěr bych chtěl říci jednu obecnější otázku, kterou by bylo dobře, kdybyste si sami položili a dávali si na ni odpověď. Proč tedy politické strany v tomto Parlamentu zastoupené přicházely s iniciativou na zavedení přímé volby prezidenta republiky a jako součást uvažování o této věci otázku, proč se trend přímé volby prezidenta republiky v poválečném období tak rozšířil. Protože podíváte-li se dnes na evropské parlamentní demokracie, tak ve většině těchto zemí, nechám stranou samozřejmě konstituční monarchie, kde hlavu státu tvoří ten, kdo se k této roli dostává na základě dědičného postavení jako člen královské rodiny, ale ve většině zemí, které tvoří Evropskou unii, je prezident republiky volen přímo. Zejména v těch nově vzniklých postkomunistických republikách. Až na výjimky, kterými jsou Maďarsko, Česká republika a Lotyšsko, v ostatních je prezident volen přímo. Souvisí to zřejmě s tím, že je tu snaha jistým způsobem upevnit vztah občanů ke státu a k jeho vrcholné instituci, kterou je prezident republiky, a zvýšit tak legitimitu nejen tohoto úřadu, ale zvýšit tak legitimitu ústavně-politického uspořádání, v jehož čele stojí. A to byly tedy i ty důvody, které nás vedly k tomu, abychom v Poslanecké sněmovně předložili tento návrh změny ústavy s tím, že předpokládáme samozřejmě, že v řadě věcí tento návrh lze modifikovat na základě kritických výhrad a jiných návrhů, které v diskusi, již, jak doufám, Sněmovna umožní, budou předkládány. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení a tím je pan poslanec Jan Morava.
Poslanec Jan Morava: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, musím jako zpravodaj konstatovat, že předkladatel, tedy skupina poslanců, předložil sněmovní tisk číslo 332 v souladu se všemi legislativními principy. Tisk obsahuje všechny formální náležitosti, které vyplývají z jednacího řádu.
Důvodová zpráva uvádí, že účelem novely je zavedení přímé volby prezidenta.
Vláda vyjádřila s tímto návrhem nesouhlas na svém jednání dne 14. listopadu 2007.
Protože zde od navrhovatele i v důvodové zprávě zazněly argumenty, na které bych rád reagoval, tak se, pane místopředsedo, hlásím do obecné rozpravy.
V důvodové zprávě se uvádí, že návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s právem Evropské unie. Z pohledu fiskálního jsou zde specifikovány jeho negativní dopady na státní rozpočet.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu zpravodaji Moravovi a otevírám obecnou rozpravu. Jako první jsem se přihlásil já, jsem tady napsaný. Jako druhý vystoupí pan poslanec Morava, protože vystupuje za sebe a ne jako zpravodaj. Kdyby vystupoval jako zpravodaj, tak má přednost přede mnou.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Slova se ujme pan místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Kasal. Prosím, pane kolego, máte slovo.
***