(10.20 hodin)
(pokračuje Bičík)
Co je tedy výsledkem? To známé, v médiích diskutované číslo: nárůst mzdových prostředků v regionálním, ale i vysokém školství o 1,5 %, přepočet na 1,67 %, a tvrzení, ne zcela podložené, že k dalšímu nárůstu mzdových prostředků lze dojít snižováním výkonů. Teď mluvím o regionálním školství.
Druhé číslo, které je v souvislosti s rozpočtem regionálního školství nutno uvést, a osobně se s ním nemohu smířit v žádném případě, se týká ostatních běžných výdajů. Jejich výše se totiž při rozpisu ministerstva promítá do republikových normativů a do tzv. ostatních neinvestičních výdajů, tedy výdajů určených na učebnice, na pomůcky, pro některé z vás připomínám, že také na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, na další vzdělávání pedagogických pracovníků apod.
Moc dobře si vzpomínám na dobu před dvěma lety, kdy jsem ve výboru i zde na půdě Sněmovny kritizoval a kdy dnešní vládně koaliční poslanci souhlasně pokyvovali hlavou, když jsem kritizoval jako zcela nedostatečný nárůst ostatních běžných výdajů. Tenkrát to bylo o 0,4 %. Na letošní rok byl nárůst kolem 1 %. Pokud se podíváte do výdajů kapitoly školství na příští rok, zjistíte, že tyto výdaje mají být sníženy o plnou čtvrtinu, o více než 25 %. Přitom samo ministerstvo v loňském roce přesně popisovalo v kapitolním sešitě, že tyto výdaje jsou na hranici únosnosti, že neví, jakým způsobem se s tím vypořádá. Já vám řeknu, jak se s tím vypořádalo v průběhu roku - rozpočtovým opatřením ještě některé prostředky byly převedeny jinam. A teď pokles o 25 %, což představuje téměř 430 milionů korun. To je ostuda. Je to ostuda nikoli ministerstva, které rozepsalo prostředky, které má, je to ostuda vlády, která s tímto návrhem přišla.
Nebudu hovořit o dalších úskalích rozpočtu kapitoly, jako je financování běžných výdajů vysokého školství, nebudu hovořit o financování aktivit mládeže, sportu, tělovýchovy nebo o financování investičních výdajů obsažených v rámci jednotlivých programů zařazených do ISPROFIN. Proč o nich hovořit nebudu? Protože na naše dotazy, které jsme vznesli na jednání výboru, jsme nedostali odpověď - ani na jednání výboru, kde by na to byl podstatně větší časový prostor a podstatně větší možnosti, než je tomu na plénu Sněmovny.
Odstranění uvedených dvou výrazných disproporcí ve financování výdajů kapitoly však pokládám jak já, tak celý náš klub za natolik zásadní, že v podrobné rozpravě jsem chtěl zopakovat, ale protože mám informaci, že ten návrh zazní, tak se chci alespoň připojit k pozměňovacímu návrhu, který vychází již z toho návrhu, který zná jak pan zpravodaj, tak pan předkladatel, protože byl - znovu opakuji - schválen ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a neprošel teprve rozpočtovým výborem. Tento návrh vychází podle mého názoru ze zcela objektivních propočtů, které kromě jiného provedl Odborový svaz pracovníků školství. Já se k němu hlásím. Zazněl již při projednávání rozpočtu kapitoly.
Znovu opakuji, pane předsedající, abyste vzal v úvahu, že se k němu ještě předtím, než zazní, přihlašuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. To byl pan poslanec Bičík. Nyní bych požádal Radko Martínka… Ale já ho tady nevidím. Prozatím pan poslanec Tomáš Kvapil - je zde, ten si zaslouží už dostat slovo. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, nevím, čím si to zasloužím, ale jsem rád, že mám nyní možnost před vás předstoupit s tímto pozměňovacím návrhem, který předkládám po dohodě s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem.
Je to pozměňovací návrh týkající se kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí, kde navrhuji ve specifickém ukazateli neinvestiční nedávkové transfery posílit výdaje pro dotační řízení na podporu rodiny o 10 milionů na úkor transferu na okamžité řešení mimořádných situací. Je to vlastně jeden ukazatel v rámci kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. Náš výbor tuto kapitolu projednával, ale nedoporučil nakonec Poslanecké sněmovně její přijetí, neboť projednal s negativním výsledkem, to znamená, že se o pozměňovacích návrzích na výboru vůbec nejednalo, proto jsem ho nemohl podat tam a podávám ho nyní.
Ještě malé vysvětlení. Dotační řízení na podporu rodiny se zvýší z částky 75 milionů na 85 milionů a výdaje na okamžité řešení mimořádných situací se sníží ze 110 milionů na 100 milionů. Jinak se ten specifický ukazatel neinvestiční nedávkové výdaje nemění.
Chtěl bych jen podotknout, že navýšení na 85 milionů ve prospěch dotačních řízení na podporu rodiny vlastně znamená letošní rozpočet. Proto považuji za potřebné, abychom takovýto návrh projednali. Věřím, že bude v rámci třetího čtení podpořen. Děkuji
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Výborně. Můžeme dalšího - to je pan poslanec Radko Martínek, pak bude Pavel Hojda. Teď prosím Radko Martínka. Ještě bych ho požádal, protože dal přihlášku do obecné i podrobné, ale tady je vlastně jenom jedna, podrobná. Děkuji.
Poslanec Radko Martínek: Ano, pane místopředsedo. Spojím své projevy. Vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, nejdříve bych trochu obecně k rozpočtu jako takovému, resp. jeho části, což je rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj.
Myslím si, že rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj se dá charakterizovat jednou větou - je to úplná katastrofa, je to úplná rezignace na projekty a programy, které zde celá léta byly budovány, které přinášely reálný efekt pro rozvoj jednotlivých regionů, měst a obcí. Myslím si, že za dlouhé projevy stačí uvést jenom několik čísel. Podpora bydlení - 34,64 % letošního stavu, podpora regionálního rozvoje - 27,44 % letošního rozpočtu, podpora cestovního ruchu - nula, to znamená žádná podpora. Myslím si, že jenom tato čísla - a mohl bych mluvit mnohem dál - hovoří více jak jasně.
Podpora bydlení. V devadesátých letech zde vlastně byla absolutní stagnace výstavby a rekonstrukce nových bytů. Díky této dlouhodobě budované systematické politice máme dnes obrovský boom ve stavebnictví a na nové byty nebo rekonstrukci bytu dosáhnou dnes i relativně slabé příjmové skupiny obyvatelstva. Zřejmě, přestože výsledky jsou jednoznačné, se ukazuje, že vláda na tuto politiku rezignuje, chce ji rozmetat a pravděpodobně se vrátíme zpátky do devadesátých let.
Podpora regionálního rozvoje. Byla zde a je celá řada rozdílů mezi rozvoji jednotlivých regionů. A každá rozumná vláda si je vědoma toho, že předcházet regionálním problémům je vždy lepší než je řešit ex post. Mimochodem si dovoluji připomenout, že vláda bývalého premiéra Klause ztroskotala právě na tom, že zcela ignorovala mikroekonomiku a její důsledky. To byl jeden z jejích hlavních důvodů, proč nakonec skončila a musela z vlády odejít. Myslím si, že současná vláda by si přinejmenším zkušenosti svých předchůdců měla připomenout.
***