(15.20 hodin)
(pokračuje Vlček)
To by měly být všechny návrhy, které byly předneseny. Ptám se poslankyň a poslanců, jestli je tomu tak, jestli jsem některý bod nepřehlédl. Námitky nevidím.
Nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 23. schůze Poslanecké sněmovny, tak jak byl písemně předložen a upraven schválenými pozměňovací návrhy.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 29 z přítomných 191 poslankyň a poslanců pro návrh 97, proti 8. Konstatuji, že pořad schůze byl schválen.
Podle naší dohody bych předal řízení paní místopředsedkyni Němcové. Když dovolíte, vystoupil bych s projevem k 17. listopadu. Prosím, paní místopředsedkyně.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dámy a pánové, poprosím vás, abyste všichni usedli na svá místa a věnovali pozornost projevu předsedy Poslanecké sněmovny pana Miloslava Vlčka.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že je v těchto dnech slušné na půdě Parlamentu vzpomenout a hlavně se zamyslet nad 18. výročím listopadových událostí roku 1989, pro které se záhy našlo pojmenování sametová revoluce. Proč právě tady? Protože právě náš dnešní Parlament je dílem oné revoluce. Teprve listopadové zúčtování s totalitou vedlo k otevření demokratizačního procesu vedoucího k vytváření nezávislých politických stran, svobodným volbám a ustavení skutečně demokratického Parlamentu a jeho demokratickému fungování.
Ohlížíme-li se k událostem listopadu 1989, je dobré si připomenout, co všechno se tedy odehrálo. Procítit opět všechno to obrovské napětí, kdy studentky proti napřaženým obuškům vztyčily růže, a pak tu bouři hněvu a rozpoutání demonstrací na náměstích po celé naší zemi. Vzpomenout také obdivuhodné stávky v divadlech, sílu generální stávky vedené dělníky i samotné historické reálie o ustanovení Občanského fóra. V neposlední řadě pak jeho složitá jednání s tehdejší vládou. To vše k tomuto výročí patří a zejména pro ty, kteří tu dobu aktivně prožili, je takové vzpomínání hluboce lidské.
Necítím se oprávněným, abych zde v tuto chvíli bilancoval, čeho jsme od té doby dosáhli. Bylo toho hodně. Právo o tom hovořit náleží především těm, kteří se na všem pozitivním, co uplynulých osmnáct let naší společnosti přineslo, podíleli svojí prací. Na druhou stranu si ale myslím, že naším společným úsilím budovaná demokracie je po téměř dvou desetiletích už natolik silná a odolná, že ustojí i oprávněnou kritiku všeho, co se nám všem dosud vyřešit nepodařilo.
Nic si nezastírejme. Nemálo občanů naší země tato velká historie už tolik neinspiruje. Ba co víc, nešvary, kterými současná demokracie trpí, u nich vyvolávají skepsi. V poslední době je těch neblahých zvěstí o nehorázných finančních spekulacích a korupci, o útěku od odpovědnosti třeba i v policii a soudnictví, o nevážnosti úřadů k občanům a podobně až příliš mnoho.
Myslím si, že nemůžeme pořádat velkolepé oslavy svobody a demokracie a nevidět, jak reálná praktická demokracie všedního dne za ideály pokulhává. Nicméně pozor - naše dnešní problémy nejsou chybou listopadu, nejsou jeho zrcadlem. Abychom si to uvědomili, stačí v podstatě málo. To pochopení je podle mne spojeno se smyslem událostí, kterým dnes říkáme sametová revoluce.
Pamatujte! My jsme tehdy bouřili na náměstích nejenom, abychom si vynutili pád totality a demokratický systém jako takový. Nám nešlo jen o to, že budou existovat nezávislé politické strany, parlamenty, svobodné volby a podobně. Většině z nás šlo přece o to, aby v naší zemi vznikla kvalitní, poctivá, pro všechny stejně spravedlivá demokracie. Demokracie, ve které občan, jeho blaho i důstojnost budou nedotknutelné. Není právě připomínané výročí tou nejvhodnější příležitostí ke společnému závazku, že občan naší republiky bude ústřední postavou a strážcem i soudcem veškerého veřejného konání? Takovou cestu k občanovi bychom měli podle mne na půdě Parlamentu rozvíjet. Zamysleme se, prosím, nad tím.
Děkuji za pozornost. (Potlesk napříč celým sálem.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To bylo vystoupení předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka. My se, dámy a pánové, budeme věnovat našemu schválenému programu. Já ještě předávám řízení panu předsedovi.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Začneme naším schváleným programem. Prvním bodem je
1.
Návrh na zkrácení zákonné lhůty pro projednání sněmovního tisku 273
ve výborech Poslanecké sněmovny
Prosím, aby tento návrh uvedl pověřený člen výboru pan poslanec Vojíř. Pane poslanče, prosím. Pane poslanče, vy jste navrhl zkrácení lhůty, tak bych poprosil, abyste znovu na mikrofon uvedl důvody, proč navrhujete zkrácení lhůty.
Poslanec Oldřich Vojíř: Pane předsedo, dámy a pánové, procedura mě asi zlomí. Já jsem to odůvodnil v tom svém prvním vystoupení.
Tato norma je normou, kterou transponujeme evropské právo do české legislativy. Jde v podstatě o velmi jednoduchou technickou normu. Šlo o to, že vláda tuto normu předložila Sněmovně k projednání ve zrychleném čtení, nicméně Sněmovna se rozhodla vetovat toto zrychlené čtení, a tak hospodářský výbor projednal tuto normu již 8. listopadu. Vše je připraveno. Existuje pouze jeden drobný pozměňovací návrh legislativně technického charakteru, tudíž nic nebrání tomu, abychom tuto normu na sněmovně projednali jak ve druhém, tak třetím čtení. Ale aby se tak mohlo stát, tak potřebujeme zkrátit lhůtu o 30 dní.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které nemám žádné přihlášky. Z místa se nikdo nehlásí. Všeobecnou rozpravu končím.
Přistoupíme k rozpravě podrobné. Pane poslanče Vojíři, já bych vás poprosil, jestli byste v podrobné rozpravě jenom nezopakoval, že je potřeba zkrátit lhůtu o 30 dní.
Mezitím vás odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.
Prosím, pane poslanče máte slovo.
***