Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2006 – 2010

(16.50 hodin)
(pokračuje Němcová)

Pokračovat budeme, tak jak jsme si schválili v úvodu, pátým bodem, který byl zařazen na dnešní den, a je to bod číslo 44. Jenom upozorním, protože chápu, že je tady teď trochu zmatek, tak upozorním předsedy poslaneckých klubů či jejich zástupce, že projednávat nyní budeme body: prvé čtení bod č. 44, potom vládní návrh zákona - opět prvé čtení - bod 51, poté budou následovat body č. 52, 53, 55 a 56, což jsou smlouvy ve druhém čtení. O dalším průběhu vás budu samozřejmě informovat.

Zahajuji tedy projednávání bodu číslo

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 276/1.

Slovo patří panu poslanci Bohuslavu Sobotkovi, který nám tento návrh za všechny ostatní navrhovatele představí. (V sále je velký hluk.) Prosím, má slovo pan poslanec Bohuslav Sobotka. Ale toto slovo má opravdu pouze pan poslanec Bohuslav Sobotka! Nikdo jiný slovo nemá, a proto prosím ty, kteří potřebují si vyřídit něco, aby opustili jednací síň.

Prosím, pane kolego.

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážné kolegyně, vážení kolegové, já budu velmi stručný, protože tento návrh zákona předkládáme jako skupina poslanců této Poslanecké sněmovny opakovaně. V tomto návrhu navrhujeme snížení hranice pro platnost rozhodnutí v místním referendu z 50 % na 33 % oprávněných osob. Hranice 33procentní účasti nejen usnadňuje podmínky pro platnost místního referenda, ale současně zachovává dostatečnou míru legitimity přijatého rozhodnutí.

Chtěl bych také říci, že druhým prvkem zajištění potřebné legitimity místního referenda je pak úprava podmínek závaznosti rozhodnutí, které je přijato, a to zavedením minimální 25procentní hranice hlasů všech oprávněných osob zapsaných v seznamech těchto osob. Při současném uplatnění podmínky minimální účasti pro platnost místního referenda a podmínky minimálního počtu hlasů, které musí být pro rozhodnutí odevzdány, je tak vyloučeno, aby rozhodnutí mohlo být přijato menším počtem hlasů než jednou čtvrtinou z celkového počtu oprávněných voličů.

Novela záměrně ponechává zachovánu minimální hranici potřebného počtu podpisů pod návrh na vyhlášení referenda stanovenou v závislosti na počtu obyvatel příslušné obce a návrh rovněž ponechává zachovánu úpravu místního referenda v otázkách upravených v § 48 odst. 3, tj. pokud jde o rozhodování o dělení části obce nebo sloučení obcí anebo připojení obce k jiné obci.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se domnívám, že přijetí tohoto návrhu zákona vychází vstříc požadavkům občanské společnosti a přispěje ke zkvalitnění realizace demokratického systému a samosprávného systému na úrovni našich obcí. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče, a prosím o slovo zpravodaje, kterým byl pro prvé čtení určen pan kolega Tom Zajíček.

Poslanec Tom Zajíček: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, já myslím, že k poslaneckému návrhu, který je vtělen do sněmovního tisku 276 poslanců Bohuslava Sobotky a dalších, není třeba dále říkat mnoho slov, protože se jedná opravdu o velmi subtilní změnu, která vlastně přináší změnu pouze v parametrech, o kterých tady předkladatel velmi podrobně mluvil.

Já si dovolím ctěnou Sněmovnu upozornit na stanovisko vlády, které bylo přijato k tomuto sněmovnímu tisku, k návrhu na změnu zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu. Vláda ve svém hodnocení konstatuje, že předložený návrh navazuje, tak jak říkal i pan předkladatel, na již předložený návrh, na podobnou předlohu, která byla tehdy ve sněmovním tisku 173, a už tehdy vláda vyjádřila s tímto sněmovním tiskem svým usnesením z 18. dubna 2007 nesouhlas. Vláda činí totéž i v tomto případě, protože konstatuje, že se oproti původnímu návrhu, můžeme-li to tak říci, snižuje dále kvorum pro platnost místního referenda až na 33 %, a z tohoto a dalších důvodů s ním vyjádřila nesouhlas. Vláda totiž zastává názor, tak jak je obsaženo ve zprávě, že pokud je nutná novelizace zákona o místním referendu, pak by měla být komplexnější a měla by reflektovat názory z praktického použití tohoto zákona tak, aby se jednalo komplexnější novelizaci, a z toho důvodu budu také navrhovat, aby tento poslanecký návrh byl zamítnut v prvém čtení. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Registrovala jsem do ní přihlášku pana zpravodaje. Zeptám se ho, zda chce vystoupit jako první - Toma Zajíčka se ptám, zda chce vystoupit jako první, anebo zda dá přednost. (Nepřeje si vystoupit jako první.) Prosím, pak tedy pan kolega Kvapil, poté (předsedající bere na vědomí přihlášku Jeronýma Tejce) - doufám, že jsem registrovala správně vaše přihlášky. Pan poslanec Kvapil.

Poslanec Tomáš Kvapil: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, máme před sebou sněmovní tisk, je to poslanecký návrh, sněmovní tisk 276, novela zákona o místním referendu. Jak už zde uváděl pan zpravodaj, vláda k tomu má nějaké výhrady. Dá se říct, že do jisté míry vážné, nicméně vláda podobným způsobem sama navrhuje, aby bylo místní referendum upraveno, budeme to projednávat za chvíli, je to sněmovní tis 323, a podle mého názoru ty návrhy jsou si tak podobné jako vejce vejci, že bychom spíše než tento návrh zamítnout měli uvažovat o tom, aby oba byly propuštěny do druhého čtení a tam v průběhu jednání ve výboru se našla určitá shoda na výsledné podobě, tak aby Sněmovna ve třetím čtení hlasovala pouze o jednom návrhu. Myslím, že vládní návrh je lepší, protože novelizuje i potřebná ustanovení zákona o obcích, o krajích, což tento poslanecký návrh postrádá a je to jistě jeho závažná chyba.

Já bych se proto přimlouval, abychom byli i k tomu poslaneckému návrhu shovívaví a dali možnost, aby až ve třetím čtení se o místním referendu rozhodlo na základě těch dvou předloh. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Kvapilovi. Nyní se hlásil o slovo pan kolega Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, já bych chtěl stručně osvětlit a navázat na předřečníky v tom smyslu, z jakého důvodu jsme podívali tento návrh zákona znovu a také jaký je rozdíl mezi tímto návrhem poslaneckým a návrhem vládním, tak jak to spatřuji já, v zásadních bodech.

Martin Bursík, místopředseda této vlády, při svém vystoupení při zamítání návrhu zákona o místním referendu, který jsme již předložili, hovořil o tom, že je potřeba nabídnout lepší řešení, než jsme nabídli my, a že tak vláda učiní. My jsme se dlouhou dobu nedočkali. Následně, když jsme předložili tento návrh zákona, vláda vyvinula aktivitu a předložila podle mého názoru poměrně správný návrh zákona o místním referendu, který se s tím naším velmi shoduje. A tady se skutečně shodneme na tom, že kdybychom jednali o obou dvou návrzích zákona společně, tak můžeme dojít k nějakému kompromisu.

***