(11.00 hodin)
(pokračuje Filip)
On prohlásil velmi vážně, že obecné referendum, které si nepřeje část politické reprezentace - já to také považuji za legitimní názor, stejně jako za legitimní názor považuji, že jiná část politické reprezentace si ho výrazně přeje, vůbec nepodceňuje české občany, naopak ví, že u nich je někdy mnohem více informací než mezi politiky - prostě musí odpovědět na základní otázku. Kde je suverenita Parlamentu? Suverenita Parlamentu a suverenita rozhodování obou komor je právě dána tím, jaký program zastupují ti, kteří do Parlamentu kandidovali, ať už na kandidátních listinách do Poslanecké sněmovny nebo na individuálních programech, se kterými šli do Senátu. Tady je zásadní otázka.
Věřil bych panu ministrovi a místopředsedovi vlády Nečasovi, že opravdu si váží suverenity lidu a suverenity Parlamentu, že odmítá referendum, byť speciální, které on tady nezpochybnil, a mrzí mě tedy, že jaksi nenavrhl, aby i ten zákon, který jste odmítli před chvílí, nebyl vrácen do druhého čtení, abychom o něm mohli jednat, a nenavrhne, aby nikdy v tomto volebním období se nehlasovalo například o umístění radarové základny na území České republiky, protože to žádná politická strana neměla ve svém volebním programu, aby podle toho lidé mohli dát odpověď a vložit do hlasovací schránky konkrétní hlasovací lístek té které politické strany. A protože to nebylo ve volebních programech, protože na to lidé neodpovídali tím, koho tam hodili, tak podle mého soudu není z pohledu ústavní roviny právo v tomto volebním období tohoto Parlamentu takovou otázku Parlamentu předložit a hlasovat o žádosti, kterou Spojené státy americké České republice předložili. To je jeden základní důvod.
Bavíme se, pravda, o zákonu o obecném referendu, ale ve vyjádření pana kolegy Nečase mi právě tohle chybělo, abych jeho názor mohl brát za konzistentní, skutečně objektivní, a nikoliv za spíše použití neexistence tohoto ústavního nástroje jako určité politické manipulace. Dávám to do uvozovek. Nechtěl jsem nijakým způsobem zpochybnit jeho jinak velmi kvalitní vystoupení, ale tahle část mi tam zásadním způsobem chyběla, protože odpovědnost politiků není odpovědnost za cokoliv. Odpovědnost politiků je právě dána oním zmocněním, kterým prochází volbou, a oněmi programy, které předkládají politické strany, případně jednotliví politici.
Pokud jde o onen jediný názor - a tady budu krátce reagovat na to, že by mohly rozhodovat stranické sekretariáty. Já jsem předsedou politické strany, ale byl bych zásadně proti tomu, aby rozhodovaly stranické sekretariáty, protože jenom skutečnou demokratickou diskusí, která probíhá ve všech patrech, to znamená v členské základně, ve volených orgánech politických stran a potom mezi těmi, kteří byli na základě těchto volebních programů zvoleni ještě v Poslanecké sněmovně a v České republice i v Senátu, teprve tak se tvoří politika a teprve tak mohou lidé najít bližší vztah k politikům a k politice.
Jinak to, co bych býval říkal, řekl už pan zpravodaj, respektive navrhovatel, pan profesor Zdeněk Jičínský. Ano, jestliže chceme někdy mluvit o tom, jaké je sepětí občanů České republiky s politiky, vždycky musíme mít na paměti, jestli dbáme na základní otázku. Předložili jsme ve volebních programech odpověď na otázku, kterou tady jako politici chceme řešit? A pokud jsme ji nepředložili, tak, prosím vás, na ni ono volební období neodpovídejme, anebo se lidu dotážeme, občanů České republiky se dotážeme, právě v referendu. A k tomu je tento návrh zákona.
Dovolím si připomenout, že v debatě, která probíhala na veřejnoprávní televizi posledních deset dnů před volbami, na tuto otázku odpovídali jenom někteří z vás. Kolega Nečas odpověděl, že by byl proti referendu. To je k jeho cti, protože on na tu otázku odpověděl. Myslím, že to bylo v Otázkách Václava Moravce. Kolegyně Šojdrová odpověděla, že by byla zásadně pro referendum. Kolegyně Horníková, a já si to pamatuji, odpověděla také, že by to řešila jenom v referendu, protože to Občanská demokratická strana neměla ve volebním programu. A teď se ptám, jestli odpověď byla politicky účelová, protože nechtěla narušit onen volební potenciál vlastní politické strany a zachová se podle toho v hlasování, anebo jestli to byla odpověď upřímná. Ale podle toho budou lidé hodnotit politiky.
Nemyslete si, že naši občané nesledují, co se tady děje, a že zapomenou na to, co jste říkali před volbami. A to je také správné. A jistě bude každý hodnotit i ostatní kolegy, ať už ze strany občanských demokratů, sociálních demokratů, naší politické strany, křesťanských demokratů nebo Strany zelených, a budou vidět, že něco slíbili ve volbách v roce 2006, v oné volební kampani, a nějak se zachovali, jestli se zachovali podle tohoto programu, nebo proti tomuto programu.
Upozorňuji, že mnoho politických stran po roce 1992 skončilo právě na tom, že v tehdejším zákonodárství České a Slovenské Federativní Republiky ústavní princip referenda existoval, přesto politici rozhodli bez referenda o rozdělení státu a řadu politických stran to na dlouhou dobu postavilo mimo parlamentní scénu, a to jak v Čechách, tak na Slovensku. Upozorňuji, že takový hazard s názory občanů České republiky by si neměl dovolit nikdo z nás, protože jenom tak budeme budovat důvěru občanů v politiku českého státu a v to, že tady existují skutečně demokratické instituce, které často bývají v oněch hospodských řečech zaměňovány za to, že my jsme něco slíbili, čtyři roky nás to nezajímá, a pak zase přijdeme za lidmi. Já odmítám takovou politiku a prosím všechny ty, kteří myslí vážně ta slova, která tady řekl pan profesor Jičínský, pan místopředseda vlády Nečas, abychom tedy vážně také dělali to, co říkáme, a například hlasovali pro naplnění Ústavy České republiky. Onen článek 2 ústavy přece říká, že existují věci, které mají být řešeny referendem.
A v tomto případě nechápu u řady z vás ono hlasování, které jste měli možnost udělat, když tady bylo hlasování o našem návrhu zákona o speciálním referendu. Já vím, že se to mnohým z vás nelíbí. Já jsem podporovatel obecného referenda, budu ho podporovat vždycky, ale pokud jde o zásadní otázku, kterou chcete řešit ještě do roku 2010, ptám se vás zcela vážně, odpovězte si alespoň sami pro sebe, proč jste tento návrh zákona podpořili, jestli kvůli názoru vlastní politické strany, kvůli politickému účelu, že chcete něčeho dosáhnout, aniž byste na to měli mandát občanů České republiky, anebo jenom kvůli tomu, abyste splnili závazky, o kterých jste lidem dopředu neřekli.
Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. S faktickou se přihlásil poslanec Cyril Svoboda.
Ministr vlády ČR Cyril Svoboda Pane místopředsedo, nezdržím vás, jenom opravím to, co říkal pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Ústava nic takového neříká - to, co říkal on. Ústava pouze říká, že ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Nemluví o žádných věcech, které mají být řešeny referendem.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Rath. (V sále je velký hluk.)
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, některé věci zde zazněly, takže jen zopakuji. Spojené státy americké, jak tady říkal pan ministr Nečas, mají referendum ve zhruba podle mých informací asi 24 státech. Ale pan ministr Nečas také určitě dobře ví, jak se liší náš model demokracie od…
Pane předsedající, já bych poprosil...
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, máte pravdu. Já požádám, aby veškeré diskuse, pokud se netýkají tématu a pokud ten, kdo chce hovořit, nedostane slovo ode mě, aby byly prováděny v předsálí.
***