(18.10 hodin)
(pokračuje Vlček)
Návrh na vrácení ani zamítnutí nebyl podán.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru. Má někdo jiný návrh? Jiný návrh nevidím.
Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 141. Z přítomných 120 poslankyň a poslanců pro návrh 105, proti nikdo.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru.
Končím bod číslo 34. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.
Pokračujeme bodem číslo 36. Je jím
36.
Vládní návrh zákona o předcházení ekologické újmě
a o její nápravě a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 322/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr životního prostředí pan Martin Bursík. Pane místopředsedo, prosím, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, předkládám vám vládní návrh zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Dne 19. září 2007 vláda schválila návrh tohoto zákona. Musím říci, že ho schvalovala nadvakrát, že jsme hledali konsensus s Ministerstvem průmyslu, který jsme nakonec nalezli. Je to návrh zákona, který prošel vládou konsensuálně.
Jedná se opět o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 35 z roku 2004, o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí, do právního řádu České republiky. Návrh zákona zavádí podmínky pro předcházení a nápravu ekologické újmy provozovatelům vybraných provozních činností, které jsou uvedeny v příloze 1 k tomuto zákonu. Jedná se například o zařízení, která podléhají integrované prevenci podle zákona o integrované prevenci. Jedná se o zařízení pro nakládání s odpady podle zákona o odpadech. Jedná se o vypouštění odpadních vod do povrchových vod, odběr povrchových a podzemních vod, o vzdouvání povrchových vod, nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky a jejich přepravu, o nakládání s geneticky modifikovanými organismy či přípravky anebo také přeshraniční přepravu odpadů. Zákon stanoví podmínky pro předcházení a nápravu ekologické újmy, která je způsobena na chráněných druzích, přírodních stanovištích, vodách nebo půdě.
Předložený návrh zákona je založen na několika hlavních principech.
První princip je princip prevence. Provozovatel má povinnost provádět preventivní opatření, která jsou uložena příslušným správním úřadem, a nést náklady spojené s těmito preventivními opatřeními.
Druhým principem je zásada znečišťovatel platí, kterou už myslím podrobně znáte. Ta nápravná opatření provádí primárně znečišťující provozovatel, tedy původce ekologické újmy.
Ten třetí případ, třetí princip, je tzv. princip naturální restituce. To znamená, že při té úpravě se upřednostňují nápravná opatření před peněžními a klade se důraz na efektivní dekontaminaci a obnovení nebo nahrazení životního prostředí. Přitom je upřednostňována náhrada přírodního zdroje za přírodní zdroj, funkce přírodního zdroje za funkci přírodního zdroje. Přednostně se to provádí uváděním nebo navracením do původního stavu anebo směrem k tomuto stavu.
Princip odpovědnosti původce a princip "znečišťovatel platí" vyplývá ze směrnice 35 z roku 2004 a také z článku 174 Smlouvy o Evropské unii. Provozovatel, jehož činnost způsobila ekologickou újmu anebo její bezprostřední hrozbu, má být finančně odpovědný. Provozovatelé vybraných činností budou na základě tohoto zákona povinni provádět preventivní nebo nápravná opatření, a to bez ohledu na to, jestli jednali úmyslně, nebo nedbalostně, a jestli porušili zákon, nebo povolení vydané na jeho základě.
Návrh zákona stanoví provozovatelům vybraných činností podle přílohy, kterou jsem zmiňoval, povinnost nést náklady na nutná preventivní a nápravná opatření. Zákon však rovněž stanoví důvody, pro které mohou být provozovatelům již vynaložené náklady zpětně proplaceny. A to se jedná například o situaci, kdy provozovatel způsobil ekologickou újmu, ale neporušil přitom zákon nebo povolení, které mu bylo vydáno na základě zákona. Návrh také stanoví, a o tom byla možná největší debata na vládě, provozovatelům vybraných činností povinnost zabezpečit finanční krytí k náhradě nákladů na preventivní nebo nápravná opatření - avšak tuto povinnost jsme se rozhodli odložit do roku 2013.
Návrh zákona současně stanoví výjimky, u kterých nebude povinnost zabezpečit finanční krytí, a to tehdy, jestliže provozní činnost může způsobit ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady nižší než 20 milionů korun, nebo újmu, která bude stát více nežli 20 milionů korun, ale ten provozovatel je současně registrován v programu EMAS anebo má certifikovaný systém environmentálního řízení uznaný pod souborem norem ČSN ISO 14000.
Podle té směrnice členské státy mají přijmout opatření k podpoře nástrojů finančního zajištění včetně finančních mechanismů v případě platební neschopnosti. A tady je ten důvod, proč jsme odložili účinnost povinnosti finančního zajištění do roku 2013. To proto, že Komise má do 30. 4. 2010 předložit zprávu o účinnosti této směrnice a o dostupnosti a podmínkách pojištění a ostatních druhů finančního zajištění. A na základě této zprávy z dubna 2010 má Komise předložit návrhy na systém harmonizovaného povinného finančního zajištění. To znamená, teprve po předložení této zprávy bude možno operativně reagovat na zkušenosti s finančním zajištěním v této oblasti v jednotlivých členských zemích. To samozřejmě - ta existence toho pojištění, odložení účinnosti tohoto ustanovení a zároveň čekání na to, až dostaneme od Komise zprávu - to samozřejmě všechno dohromady bude zprávou a bude impulsem pro pojišťovací a bankovní trhy, aby se na povinnosti související s tímto pojištěním připravily a aby vlastně vygenerovaly speciální bankovní produkty, které potom budou provozovatelé využívat.
Vzhledem k tomu, že termín pro transpozici směrnice do národního právního řádu uplynul dne 30. dubna 2007, navrhujeme, aby předložený zákon nabyl účinnosti devadesátým dnem od jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů České republiky.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Poprosím vás, abyste se posadil ke stolku předkladatelů.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Ladislav Libý. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ladislav Libý: Vážený pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, tento návrh, jak zaznělo, vyplývá ze zapracování směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2004/35/ES, o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí, ve znění směrnice Evropského parlamentu a rady 2006/21/ES, o nakládání s odpady těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35 Evropského společenství.
Pan ministr, domnívám se, poměrně velmi dobře popsal smysl a věcný obsah navrhovaného zákona. Vím, že mnohým se může zdát, že jde o normu příliš nepřehlednou, pojmově obtížnou, těžko srozumitelnou a rozsáhlou. Je pravdou, že tato norma přímo vynucuje změnu šesti jiných zákonů, dotýká se dalších dvaceti zákonů a dále jednadvaceti dalších právních předpisů.
***