(12.50 hodin)
(pokračuje Dundáčková)
Druhý pozměňovací návrh nebyl projednán. Týká se bodu, který ústavněprávní výbor neprojednával, a ani samotná novela se k němu nevztahuje, a sice zpeněžování prostřednictvím dražby cenných papírů. Je to pozměňovací návrh, který jste také obdrželi na své lavice. A já, když dovolíte, se přihlásím k bodu 2 tohoto pozměňovacího návrhu článku 1. Je to text, který odkazuje na skutečnost, že podle zákona o cenných papírech cenné papíry a další náležitosti jsou považovány za věc movitou, která může klasickým způsobem procházet dražbou, zatímco exekuční řád na tuto možnost nepamatuje, a proto dražby probíhají či neprobíhají, nemají pevná pravidla. A toto je pokus, jak tomu určitá pevná pravidla stanovit.
To jsou dva pozměňovací návrhy, které byly rozdány a ke kterým bych se v tuto chvíli ráda přihlásila.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní kolegyni Dundáčkové, prosím nyní pana poslance Petra Bratského.
Poslanec Petr Bratský: Děkuji. Jak jsem již předznamenal, navrhnu úpravu k § 89 věta 2 takto: V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí náhradu hotových výdajů exekutorovi oprávněný, nedohodl-li se exekutor s oprávněným jinak.
Domnívám se, že svým hlasováním můžeme rozhodnout o tom, že věřitelé, kteří by v případě, že můj návrh projde, pocítili asi větší vnitřní jistotu. Buď ten návrh podpoříte, nebo podpoříte názor pana kolegy Křečka, že obecně to je ošetřeno také. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Petr Bratský. Ještě někdo se hlásí do podrobné rozpravy? Paní poslankyně Kateřina Jacques.
Poslankyně Kateřina Jacques: Vážená paní předsedající, já bych ještě teď v podrobné rozpravě odkázala na pozměňovací návrhy, které byly rozdány všem poslancům a poslankyním do lavic. Děkuji za jejich podporu.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Nějaká další přihláška je v tuto chvíli do podrobné rozpravy? Není. Končím podrobnou rozpravu a tím vlastně končí také druhé čtení tohoto návrhu. Ještě se závěrečným slovem pan ministr Pospíšil. Prosím.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji, paní předsedající. Jestli dovolíte, jenom pár vět k oné obecné a následně podrobné rozpravě.
Pan kolega Bratský tady zmínil téma, které je velmi citlivé a které bylo velmi dlouze diskutováno na ústavněprávním výboru. Jestli ve chvíli, kdy exekutor vykonává exekuci a zjistí se, že dlužník nemá žádné peníze, a není tedy z čeho zaplatit ani exekutora, tak zda exekutorovi přísluší nějaká odměna a kdo ji případně má platit. Já osobně zde říkám, že jsem zastáncem názoru, že ve chvíli, kdy exekutor se nemůže vzdát takovéto zakázky, není to tedy klasické podnikání, proto tady vystupuji, jak tady použil pan poslanec slovo podnikání, že tedy to je podnikatel, že podniká bez rizika, ono to fakticky v této dimenzi není podnikání, protože zde funguje exekutor spíše jako správní úřad, jako orgán státu, a musí onu činnost vykonat. A v tuto chvíli tedy, pokud takovou činnost vykoná, bychom se měli zamyslet nad tím, zda tedy je morální a správné chtít po něm, aby případně nastala situace, že mu nikdo nic nezaplatí. Protože pokud bychom nechali úpravu, že v případě nemajetnosti mu nikdo nic nezaplatí, pak bychom současně mu měli dát právo odmítnout vykonávat takovouto nebonitní, nezajímavou zakázku.
To je téma, které bylo velmi diskutováno, a předpokládám, že bude diskutováno zvlášť v oné střední novele. Zatím máte v návrhu upravený kompromis, kdy tedy se nedává exekutorovi odměna za takovouto exekuci, která je zastavena z důvodu nemajetku, ale alespoň se mu přiznávají náklady, které s jeho činností byly spojeny. Je to takový mezistupeň, není to řešeno ani tak, ani tak, řešení šalamounské, ale alespoň nechceme po exekutorovi, aby "dotoval" exekuci, kterou nemůže odmítnout a která ho stojí akorát náklady. A to si myslím, že je alespoň půlkrok správným směrem.
To, co navrhoval pan poslanec, je drobnost, která podle mého názoru nemá vliv na tuto filozofii. Zde souhlasím s panem poslancem Křečkem. Ale pojďme o tom diskutovat a případně, když ten návrh projde, asi to nebude velkým problémem.
Souhlasím s návrhem paní kolegyně Jacques. To je myslím návrh, který jde správným směrem, vede ke kultivaci činnosti Exekutorské komory a vede k tomu, pokud komora jako samosprávný orgán přijme své stavovské předpisy, pak by zde stát skrze svůj orgán, skrze ministerstvo, měl mít právo dozoru nad takovými stavovskými předpisy. Je to stejně u notářů, je to stejně u advokátů, a proto já s tímto návrhem v zásadě souhlasím.
Stejně tak je velmi zajímavý návrh paní kolegyně Dundáčkové. Pominu ten návrh, který s námi nebyl konzultován. Tam již bylo řečeno, že s tím souhlasíme. Ale velmi zajímavá je myšlenka zahrnout i cenné papíry do toho, co může být předmětem dražby, protože dosud to tak nebylo a někteří dlužníci měli možnost takto svůj majetek uschovat nebo transformovat do podoby cenných papírů, a tím se vyhnout samotné exekuci. Myslím si tedy, že myšlenka je velmi správná a není důvod, proč by cenné papíry neměly jako majetková hodnota být předmětem dražby. Otázka je samozřejmě oné legislativní úpravy, ale na to se podíváme a budeme schopni konstatovat kvalifikované stanovisko v rámci třetího čtení.
Chci konstatovat, dámy a pánové, že ministerstvo v tuto chvíli žádný z načtených pozměňovacích návrhů a priori nerozporuje. Děkuji vám za pozornost a doufám, že tuto novelu v rámci třetího čtení podpoříte.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Vaše závěrečné slovo opravdu končí projednávání bodu č. 19 sněmovní tisk 178 ve druhém čtení. Já děkuji paní zpravodajce, děkuji také vám za účast na tomto projednávání.
Zahajuji projednávání bodu číslo
20.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí
svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 179/ - druhé čtení
Pan ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil opět bude mít slovo a uvede také tento návrh zákona. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji vám, paní předsedající. Opět jde o relativně drobnou dílčí novelu zákona o výkonu trestu odnětí svobody, nicméně novelu, která z pohledu faktického dopadu má velký význam.
Chci konstatovat, že tato vláda připravila reformu českého vězeňství. Reformujeme Generální ředitelství Vězeňské služby, v nejbližší době představíme způsob, jak posílit občanskou kontrolu jednotlivých věznic, a jedna z klíčových věcí naší reformy vězeňství je snaha zvýšit zaměstnanost vězňů. Jsme přesvědčeni, že vyšší zaměstnanost vězňů nejen má fiskální ekonomický dopad, že věznice se budou podílet na nákladech spojených s výkonem trestu, což je přibližně tisíc korun na každého vězně za den, to nejsou vůbec malé částky, ale má též resocializační význam, protože jasně výzkumy ukazují, že vězni, kteří pracují a získávají pracovní návyky v průběhu výkonu trestu, mají nižší recidivu a je méně pravděpodobné, že spáchají další trestnou činnost než vězni, kteří naopak ve věznicích si odvyknou jakýmkoliv pracovním návykům a pak jsou bohužel často nuceni po propuštění na svobodu získávat finanční prostředky nezákonnou činností.
Při nástupu vlády Mirka Topolánka byla zaměstnanost vězňů 50 %, v tuto chvíli po roce vlády Mirka Topolánka je zaměstnanost 62 %. Je zde tedy jasný posun, který souvisí jak s činností této vlády, tak i s činností předchozí vlády. Ale je třeba konstatovat, že je třeba postupovat dále. Ideální by byl stav kolem 70 % práceschopných vězňů.
Proto máme tento návrh, který přináší jediné. Chceme umožnit, aby vězni více pracovali u subjektů veřejné správy, u obcí a u krajů. Současná právní úprava umožňuje vězňům odmítnout práci u nestátních orgánů, u nestátních subjektů, to znamená i u obcí a krajů. Tento návrh, dámy a pánové, umožňuje jedinou drobnou změnu, byť velmi důležitou. Vězni nebudou moci odmítat pracovat pro obce, pro kraje a pro jejich příspěvkové organizace, knihovny, nemocnice, školy atd. Rozšíříme tak paletu nabídky pracovních příležitostí pro vězně a snížíme to, že se vězni budou moci vyhýbat práci.
Chci k tomu dodat ještě jednu jedinou konstataci, že Ministerstvo spravedlnosti uvažuje ještě o další změně, a to takové, že by vězni vůbec nemohli odmítat pracovat i u soukromých subjektů.
***