(15.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
V lednu 2008 lze v důsledku zvýšení daně očekávat skokový růst zejména u komodit, kde není rozvinut konkurenční trh. Dodávky tepla, vodné a stočné, jízdné apod. Celkový efekt zvýšení DPH odhaduje vláda ve svém dokumentu na osm desetin procentního bodu. - Tolik citace návrhu zákona o státním rozpočtu. Sama vláda tedy přiznává, že to bude právě ona, kdo přispěje nejvyšší měrou ke zrychlení růstu cen v roce 2008.
Co všechno vláda občanům v příštím roce zdraží? Budou to potraviny, zdraží se voda, zdraží se léky, zdravotnické potřeby, zdraží se knihy, zdraží se jízda vlakem, jízda tramvají, jízda metrem či autobusem, zdraží se teplo, uhlí, tabákové výrobky, elektřina, byty, domy, ale i hypotéky, zdraží se třeba i vstupenky do kina či divadla nebo ubytování v hotelích. Jen velmi těžko se dnes odhaduje, jak k růstu inflace v příštím roce přispěje zdražení zdravotní péče ve formě poplatků za léky a návštěvu u lékaře. Už dnes je ale zřejmé, že díky vládě budeme mít příští rok nejvyšší tempo růstu cen za posledních sedm let. Sedm let jsme neměli tak vysokou inflaci, jaká čeká Českou republiku v roce 2008. Naposledy překročila míra inflace hodnotu 4 % v roce 2001.
Co je také důležité si povšimnout, že většině občanů vláda příští rok zvýší daně. Deficitu ve výši 70 miliard korun vláda v roce 2008 dosahuje zejména díky masivnímu zvýšení nepřímých daní pro občany. Díky zvýšení daně z přidané hodnoty vláda získá navíc 25 miliard korun. Vyšší spotřební daně přinesou 7 miliard a nové ekologické daně přinesou vládě nové 4 miliardy korun. Celkem vláda získá zvyšováním daňových sazeb navíc příští rok 36 miliard korun. Celá daňová reforma se tak ukazuje jako podvod, na který většina občanů pouze doplatí. Snížením daně z příjmů v roce 2008 totiž občané ušetří jen 19 miliard korun, a to ve velmi nerovnoměrné struktuře. U dvou třetin ekonomicky aktivních obyvatel převáží negativní důsledky zvýšení nepřímých daní nad pozitivním efektem snížení daně z příjmů. Nemluvě o těch kategoriích obyvatel, které nejsou ekonomicky aktivní, a snížení daně z příjmů se jich tudíž vůbec nedotkne. A tady je i příčina vládou predikovaného poklesu spotřeby domácností. Dvě třetiny českých domácností v příštím roce totiž omezí spotřebu, jejich rodinné rozpočty se smrsknou nejen díky vládním výdajovým škrtům, ale i díky zvyšování nepřímých daní.
Zvýšení daňové zátěže pro občany v příštím roce dokládá i vývoj celkové daňové kvóty. Zatímco v roce 2006, v posledním roce vlády sociální demokracie, byla složená daňová kvóta 36,6 %, v roce 2008 se očekává tato daňová kvóta ve výši 36 %. Pokles o 0,6 % obstará výhradně pokles firemních daní a zavedení stropu na zdravotní a sociální pojištění. Nebýt těchto dvou daňových změn, jež se ovšem obyčejného občana nijak netýkají, došlo by v roce 2008 dokonce k mírnému růstu celkového daňového zatížení. Navíc vláda odsunula připravenou reformu nemocenského pojištění, a tudíž nedošlo ke snížení pojistného v této oblasti. Vláda provedla v rámci takzvané reformy pravý opak. Za stejné pojistné v oblasti nemocenského pojištění navrhuje a poskytuje nižší nemocenské dávky, a to i středněpříjmovým skupinám, které nemocenskou nijak nezneužívají. Díky těmto opatřením vláda dosahuje systému nemocenského pojištění přebytku, který potom dále zapojuje do jiných výdajů státního rozpočtu.
Musím říci, že velmi komicky ve světle této skutečné daňové pohromy, která se příští rok valí na většinu obyvatel České republiky, vyznívá předvolební slib předsedy vlády Mirka Topolánka o tom, že daně klesnou sto procentům daňových poplatníků, nejen těm bohatým, a to, že všem lidem stoupnou čisté příjmy a firmám zisky. Viz smlouva ODS s voliči na straně jedna. Ve skutečnosti realizuje vláda Mirka Topolánka pravý opak toho, co slíbila voličům před parlamentními volbami. Skutečný výsledek je zhruba následující. Daně klesly jen těm bohatým poplatníkům a většině lidí se po odečtení vyšších nepřímých daní sníží prostor v jejich rodinných rozpočtech. Nemluvě o tom, že ani daňové přiznání nebude v roce 2008 na jednu stránku, jak sliboval před volbami současný předseda vlády.
Ani živnostníci se v příštím roce nedočkají žádných daňových prázdnin. Živnostenská patnáctka, která je uváděna na straně 11 volebního programu ODS, přitom jasně slibovala - cituji - roční daňové prázdniny pro každého živnostníka na jeden rok v období 2006 až 2007, pokud se zřekne nároku na sociální pojištění.
Rád bych se tedy zeptal pana předsedy vlády, kdy splní svůj slib snížení daní pro sto procent daňových poplatníků a kdy vypuknou slibované daňové prázdniny pro živnostníky. A také je myslím namístě otázka, kdy dojde na slibované snížení sociálního pojištění až o 8 %. Jestliže s tím vláda nepočítá v rozpočtu na rok 2008, a to je myslím jasné po přečtení tohoto návrhu zákona, bude to v roce 2009? Nebo to bude v roce 2010? Pak už jsou zase volby. A co se stane se slibem, který dal předseda vlády poslanci ODS Tlustému? V roce 2009 se totiž má opět zvýšit daňové zatížení některých skupin v rámci daně z příjmů. Jak vláda počítá s rozpočtovými dopady těchto daňových změn, které by měly následovat ještě v letošním roce? Já jsme si nevšiml v návrhu rozpočtu ani jsme si nevšiml ve vystoupení pana ministra financí, že by vláda počítala v návrhu rozpočtového výhledu s rezervou na další snížení daně z příjmů, které bylo avizováno krátce před hlasováním o takzvané reformě veřejných rozpočtů. Žádná taková rezerva tam podle mého názoru není.
Pokud jde o návrh rozpočtu, tak chci také konstatovat, že vláda šetří na špatném místě. Výdaje rozpočtu meziročně rostou o 6,4 %. Vláda v některých oblastech šetří, jinde výdaje rostou. A musím říci, že je velmi obtížné v tom najít nějakou společnou filozofii či tendenci. Lze však konstatovat, že rozpočet není v žádném případě orientován na budoucnost.
Výdaje na podporu výzkumu a vývoje očištěné o zahraniční programy rostou meziročně cca o 7 %. To je méně než v minulých letech, kdy růst těchto výdajů dosahoval meziročně 10 %. Vláda zcela nesmyslně šetří na výdajích do oblasti vzdělávání. Stagnují provozní prostředky pro vysoké školy, klesají investice, prakticky se zastavují investice v oblasti vysokého školství. To je zcela v rozporu s trendem, který zde byl v době, kdy vládní odpovědnost měla sociální demokracie. Pro vlády vedené sociální demokracií byly tyto výdaje prioritou a vždy meziročně reálně rostly.
Naprosto arogantně se podle mého přesvědčení vláda zachovala k půlmilionu zaměstnanců našeho veřejného sektoru. Poprvé po deseti letech platy zaměstnanců veřejného sektoru v příštím roce reálně klesnou. Zaměstnanci veřejného sektoru mají v příštím roce podle vlády dostat přidáno 1,5 % při odhadované inflaci téměř 4 %. To znamená, že např. učitelům, ale i hasičům nebo třeba policistům klesnou v příštím roce reálné platy o více než 2 %. V letech 2005 až 2007 přitom např. ve školství reálné platy každoročně rostly o 4 až 5 %. V roce 2007 porostou platy zaměstnanců veřejného sektoru o 5 až 6 %. O to větší bude nepochybně jejich rozčarování ze mzdového vývoje v příštím roce. Úspory na platech zaměstnanců veřejného sektoru jsou typickým příkladem krátkodobých úspor, které nejsou dlouhodobě udržitelné. Nelze chtít po zaměstnancích veřejného sektoru, aby jejich platy několik let po sobě reálně klesaly.
***