(17.00 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Otázka dalšího odškodnění byla otevřena po roce 2001 z podnětu občanského sdružení Podkarpatská Rus.
Podle stanoviska veřejného ochránce práv je povinností Ministerstva financí vydávat správní rozhodnutí každému, kdo se tehdejším způsobem odškodnění cítí poškozen. Ministerstvo financí tak také činí. Vydává správní rozhodnutí pro to, aby se každý občan mohl domáhat svého práva před soudem. Proto také probíhají už v tuto chvíli některé žaloby dotčených osob, kterým bylo vydáno zamítavé správní rozhodnutí, a ony žalují Českou republiku.
Legislativní úprava, která by rozšiřovala tehdejší úpravu a okruh odškodnění, legislativní úprava, kterou, přiznám se, nehodlám předložit nejen proto, že by to znamenalo poměrně výrazné nároky na státní rozpočet, to možná v porovnání se spravedlností není ten správný argument, ale především proto, že by to založilo nespravedlnost a nerovnost vůči těm, kteří již byli odškodněni, byť oním podivným způsobem z roku 1959. To znamená - moje stanovisko je, že můj úřad je povinen v řádných lhůtách vydávat správní rozhodnutí. Správní rozhodnutí mohou být, rozhodne-li se dotčená osoba, podkladem pro to, aby se svého práva domáhala u soudu.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Zeptám se, zda pan poslanec chce uplatnit doplňující dotaz. Nechce. Tím jsme se tedy vypořádali s touto interpelací a můžeme se věnovat další. Tou je v pořadí interpelace třináctá, vznáší ji pan poslanec Jeroným Tejc na ministra vnitra Ivana Langera ve věci novely služebního zákona.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane ministře, když jsme včera diskutovali v této Sněmovně na téma novely služebního zákona, tak jste, pokud jsem to správně pochopil, přislíbil, že připravíte a prosadíte komplexní pozměňovací návrh k tomuto zákonu, který je řadou policistů - já se domnívám oprávněně - kritizován. Já bych vás chtěl proto požádat - vy jste hovořil o tom, že ho připravíte na základě konkrétní analýzy - o konkrétní termíny. Za prvé - do kdy bude tato analýza hotová, případně jestli už byla zadána, jaká obsahuje základní kritéria zhodnocení, dále kdy tato novela bude předložena do projednání Poslaneckou sněmovnou. Dále, jestli můžete zmínit, co jistě bude v této novele řešeno, případně zda již dnes víte, že určitě něco obsahem této novely nebude, např. změna 150 hodin povinných přesčasů ročně zdarma či změna hodností policistů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. O odpověď poprosím ministra vnitra Ivana Langera.
Ministr vnitra ČR Ivan Langer Závazek zpracovat komplexní novelu služebního zákona vyplývá z dohody vedení Ministerstva vnitra se zástupci odborového svazu policie, hasičů a zaměstnanců ve státní správě, tj. části zastupující celníky a Vězeňskou službu. Je také obsahem zápisů z jednání, které jsem vám dal k dispozici. Platí, že - teď nevím přesný termín, omlouvám se, buď to bylo minulý, nebo předminulý týden - byla ustavena pracovní skupina, pracovní tým, který bude pracovat na této komplexní novele. Kouzlo týmu spočívá z mého pohledu v tom, že je složen jak ze zástupců Ministerstva vnitra, vedení policie, ale také zástupců vedení jednotlivých bezpečnostních sborů, kterých se tento zákon dotýká, a také zástupců jednotlivých odborových svazů.
Naším cílem je, abychom v průběhu podzimu byli schopni se shodnout na základě podnětů od jednotlivých účastníků, co oni vnímají za problematická ustanovení, abychom byli schopni udělat maximální možnou míru shody na tom, co by mělo být obsaženo v novele služebního zákona, tak aby na jaře 2008 novela spatřila světlo světa, byla předložena Poslanecké sněmovně, abychom ji byli schopni přijmout v roce 2008.
Z logiky věci vyplývá, a myslím, že i rozprava tento týden, tuším včera, jasně ukázala, že jsou věci, které umíme pojmenovat jako problematické a shodneme se na potřebě jejich řešení, jsou ale také věci, které někdo považuje za problém, jiný nikoliv. A v tom se neshodneme. A to je bohužel podstata života i kouzlo parlamentní demokracie, že existují případy, kdy se najde průřezová shoda, existují případy, kdy si obě dvě strany ponechávají svůj názor, který je odlišný.
V každém případě jsem přesvědčen, že vedení ministerstva plní závazky, které si dalo na základě dvou velkých jednání se zástupci všech odborových svazů, že pečlivě pracujeme a analyzujeme jednotlivé dopady služebního zákona. Myslím si, že vývoj z pohledu čísel jasně ukazuje, že vedení jednotlivých sborů na úkoly, které z jednání vyplývají, reagují. Jsem přesvědčen, že vám budu schopen dát na plánovaném jednání výboru pro bezpečnost týkajícím se personální situace z pohledu roku 2007 a výhledu na rok 2008 již první výstupy z pracovního týmu.
Nicméně si myslím, že i rozprava včera ukázala, že skutečně jsou věci, ve kterých si ponechá každý svůj názor a musí se smířit s tím, že pokud nežijeme v době osvícené monarchie, kdy o všem rozhoduje monarcha sám, a žijeme v době parlamentní demokracie, nakonec při různorodosti názorů se na některém shodnout musíme. Ten některý musí získat adekvátní podporu v zákonodárném sboru.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Pan poslanec nebude vystupovat s doplňujícím dotazem, a proto máme za sebou tuto interpelaci. Máme před sebou další. Tou je čtrnáctá interpelace - pan poslanec Zdeněk Maršíček interpeluje ministra vnitra Ivana Langera ve věci prodeje nákladového terminálu letiště Ruzyně. Prosím, pane kolego.
Poslanec Zdeněk Maršíček: Vážený pane ministře, podle zdrojů z médií došlo k prodeji nákladového termínu ruzyňského letiště. Stát jako největší vlastník Českých aerolinií údajně tuto koupi posvětil, aniž je mu známo, kdo ve skutečnosti tuto budovu koupil. Zástupce ČSA ani státu to prý neznepokojuje.
Snad vás nemusím upozorňovat, že letiště je strategický objekt z hlediska bezpečnosti země. Nejvyšší cenu nabídla neznámá firma z barrandovského sídliště, která má údajně za sebou finančního partnera, jehož jméno zatím nikdo nezná. Podle médií jde o společnost Central European Holding, jejímž majitelem je bývalý zaměstnanec ČSA. Pochybnosti vyvolává skutečnost, že tato společnost má své oficiální sídlo na barrandovském sídlišti v soukromém bytě, který majitel, jistý pan Slavík, ve skutečnosti pronajímá.
Central European Holding podle všeho nemá na to, aby obchod za stovky milionů korun financoval z vlastní kapsy. V oboru zatím nepodniká a nevykazuje ani žádnou jinou činnost. Za jeho zády tak musí stát ještě někdo jiný. Píše se o tom i v materiálech o prodeji, které mají k dispozici akcionáři ČSA.
Chci vás upozornit, že někteří bezpečnostní experti považují toto za porušení všech možných bezpečnostních pravidel. Žádám vás tedy o zodpovězení následující otázky: Znají české zpravodajské služby bezpečnostní charakteristiky kupců letištního terminálu v Ruzyni? Byla společnost Central European Holding a její případný zahraniční partner prověřen z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky? Děkuji za odpověď.
***