(9.10 hodin)
(pokračuje Filip)
Že Stát Izrael je jediný nukleární stát na Středním východě a válčil proti svým arabským sousedům minimálně v šesti případech. Osobně, když jsem byl v loňském roce v Libanonu, jsem viděl vybombardovaná obytná sídliště, kde nebylo jediné vojenské zařízení. Je evidentní, že jde tedy o porušení Ženevské konvence o vedení války.
Neplnění nebo odmítnutí plnění rezoluce Rady bezpečnosti č. 242 a 338 ukládající stažení izraelských vojsk z okupovaných arabských území je dodnes realitou. Je také pravda, že to, co prohlásil pan premiér, se muselo dotknout všech těch, kteří svým způsobem mají zájem na tom, aby se situace v tomto regionu uklidnila. Situace tam je velmi dramatická a podle mého soudu není v zájmu České republiky, ale nakonec ani v zájmu Státu Izrael, abychom jakýmkoliv způsobem přilévali olej do ohně.
Nechtěl jsem od pana premiéra nic jiného, než aby neoznačoval věci nebo děje, které jsou na tomto území vlastně dennodenním chlebem jejich obyvatel, neoznačoval za barbarství. Měli bychom umět minimálně spravedlivě popsat, o co jde. Prosil jsem ho jenom o to, aby krvavý konflikt nazýval krvavým konfliktem a aby osvobozenecký boj nenazýval barbarstvím. V tomto ohledu jsem jinou žádost neměl, on ji evidentně nepochopil, a proto jsem jeho odpověď musel odmítnout. Proto žádám Sněmovnu, aby i ona odmítla slova předsedy vlády. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji místopředsedovi Sněmovny Vojtěchu Filipovi a otevírám rozpravu. Jako první se o slovo hlásí premiér, slovo má tedy Mirek Topolánek.
Oznamuji, že pan poslanec Paroubek má náhradní kartu číslo 7.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za slovo. Vážené paní kolegyně, páni kolegové, je to typický příklad, jak dedukovat z ničeho něco, jak reagovat spíše na něco, co se o něčem napsalo, než o faktech. Já jsem samozřejmě v žádném projevu o palestinském osvobozeneckém boji nemluvil. A protože tu věc pokládám za hodně závažnou a nemíním se kvůli ní nechat šikanovat, tak některé části své odpovědi i části svého vystoupení vám budu muset přečíst.
Myslím, že nejenom Česká republika, ale i další členské země Evropské unie dnes Stát Izrael všeobecně označují za parlamentní demokracii. To znamená - a to je pro Vojtěcha Filipa - pro výběr vedoucích vládních představitelů je uplatňována svobodná volba všech občanů. Z toho mimo jiné vyplývá, že je tam i více stran než jedna. Reprezentace je tvořena ze zástupců volených lidmi. V Izraeli je běžným lidským právem - při všech problémech, které tam jsou - svoboda slova, tisku, shromažďování, společenského sdružování. Toto jsou hodnoty, za které bojovali a bojují příslušníci celé řady národů včetně Čechů a Slováků ve svém příslušném historickém vývoji.
Ve svém projevu na recepci k izraelskému státnímu svátku jsem se snažil odlišit především to, co je svoboda a demokracie a co je manipulace a diktát. Hodnocení významu svobody nemířilo ani tak do regionu Blízkého východu, stačí se zamyslet nad vlastní minulostí. Izrael se však s demokratizací vyrovnal, a je tudíž reprezentantem evropských hodnot. Ve svém projevu jsem doslovně zmínil - cituji: "Když sleduji vytrvalý a úspěšný boj Izraelců za udržení civilizace v náporech barbarství, vzbuzuje to ve mně optimismus - optimismus, že i tento bolavý region může být jednou spojen společnými hodnotami. Že může být prostorem svobody, bezpečí, prosperity a míru."
Vaše nařčení, že jsem tak implicitně nazval úsilí o osvobození arabských okupovaných území a boj palestinského lidu za nezávislý a životaschopný stát v souladu s podepsanými dohodami z Osla a cestovní mapou za nápor barbarství, proto nepřijímám a rozhodně v něm pro toto ani nemáte oporu v tom, co jsem řekl.
Já teď nechci popisovat stejně jako Vojtěch Filip všechny konsekvence konfliktů spojených se vznikem Státu Izrael, ale soustředím se spíše na ty nápory, barbarské nositele, kteří dnes v tomto regionu působí. Nepochybně mezi ně patří ta část Hamasu, která konstatuje ve svém dokumentu: "Zřeknutí se nějaké části Palestiny se rovná zřeknutí se části islámu. Není jiné řešení palestinského problému kromě džihádu. Vše ostatní je marnění času." Musel bych vzpomenout postavení Hizballáhu. A není žádným tajemstvím, že se snaží o znovuzískání postavení a vlivu, který měl před druhou libanonskou válkou v roce 2006. To jsou ty nápory barbarství, které jsem měl na mysli.
Naopak vás mohu ubezpečit, že mé kontakty se zástupci arabské části tohoto regionu jsou velmi časté, a nemám pocit, že byste měl jakýkoliv podklad pro svá tvrzení. Můj projev neměl hodnotit historické události. Připomínáním vzájemných křivd se mírový proces nikdy nedostane dopředu a jedinou možností, jak se posunout dále, je přetransformovat všechny prožité bolesti a vytvořit prostor pro soulad na základě tolerance odlišností. Potlačit jednotlivé nápory barbarství, a to na obou stranách, je však možné pouze snahou přiblížit se univerzálním hodnotám. Bohužel se obávám, že to je právě termín, který vám budu vysvětlovat složitě.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu premiérovi. Pan místopředseda Filip má slovo nyní.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, paní a pánové, evidentně se naše projevy míjejí. Já jsem nezpochybňoval krvavé konflikty na tomto území, já jsem žádal pana premiéra, aby nenazýval jednu věc jiným slovem, než je. Já jsem ho požádal jenom o to, aby nepoužíval "nápor barbarství" ve věci, která usiluje o to, aby bylo plněno mezinárodní právo. Kdyby řekl, že jde o krvavé konflikty, tak se nemohl urazit ani Stát Izrael, ani Palestina, ani Sýrie, nic jiného.
Jestliže to pan premiér nechápe, nezbývá mi nic jiného, než abych požádal Sněmovnu, aby hlasovala, že odmítá jeho odpověď, protože nic jiného mi nezbývá. Pravděpodobně mě neposlouchal, nebo nechce poslouchat, nebo nechce rozumět tomu problému.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo. My jsme v rozpravě a zeptám se, jestli někdo další chce přispět do této rozpravy. Žádnou písemnou přihlášku jsem neobdržela, ptám se tedy vás. (Nikdo se nehlásil.) Pokud nikdo se nechce již do rozpravy zapojit, končím ji a zeptám se pana místopředsedy, zda navrhne usnesení Poslanecké sněmovně, aby nás s ním seznámil.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Paní a pánové, navrhuji v souladu s jednacím řádem, aby Poslanecká sněmovna vyslovila nesouhlas s odpovědí předsedy vlády Mirka Topolánka na mou interpelaci ve věci jeho projevu na státním svátku Státu Izrael.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Slyšeli jsme návrh usnesení a budeme o něm hlasovat. Samozřejmě vás poprosím, abyste si ještě zkontrolovali, jestli jste přihlášeni. Oznamuji gongem všem, kteří nejsou v jednací síni, že se blíží hlasování. Počkáme chvíli, tak aby se tohoto hlasování všichni mohli zúčastnit.
***