(17.30 hodin)
(pokračuje Řihák)
Pan Klvaňa je možná dobrý tabákový lobbista, ale neumí jednat s lidmi. Věřte, že my jsme s lidmi v každodenním kontaktu a chodíme na tyto diskuse. Ale tak jak v poslední době vy jednáte, to není správné. My jsme se rozhodli dopis, který vám poslal starosta Trokavce Jan Neoral, poslat i do zahraničních médií, aby se vědělo, jakým způsobem tady vy jednáte. Myslím si, že o těchto jednáních, o tomto kupčení a o slibování dotací by se především měli dozvědět v zahraničí. My jsme spíš očekávali věcnou diskusi, kde se bude mluvit o tom: potřebujeme tento radar, ochrání tento radar Českou republiku, ochrání Evropu, jak se k tomu staví NATO? A na tyto věci jste ani kolegovi přede mnou, ani těm, kteří tady vystupovali minule, neodpověděli.
Jako starosta musím říct: Nejde přece o to, jestli změníte názor 35 starostů, kteří jsou v lize, a další se přidávají. Vy musíte změnit názor veřejnosti.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu poslanci Josefu Řihákovi. Přihlášen je pan místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Eviduji další přihlášku, kolegyně Konečné. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrý večer, přátelé, mně se včera večer poštěstilo poslouchat hudbu, která se mi velice zalíbila. Zjistil jsem, že je to skupina Orange Blossom a to CD se jmenovalo Everything Must Change - vše se musí změnit. Já bych si dovolil říci, že to bych si rád vybral jako leitmotiv toho dnešního vystoupení k otázce, kterou by tady měl přednést premiér nebo místopředseda vlády ke zprávě, k té poslední, kterou jsme dostali. Říkám vše se musí změnit, protože mně připadá, že takto dál pokračovat nejde. Doufám, že se nakonec dočkám i pozornosti předkladatelů v tomto bodě.
Podívejte, já jsem četl poslední zprávu, kterou předložil ministr zahraničí pan Schwarzenberg, a vyjádřím se k těm věcným nepřesnostem, které v té zprávě jsou, a zároveň bych se chtěl zeptat pana premiéra i pana místopředsedy vlády - kteří mají samozřejmě nějaký velmi důležitý problém.
Já bych se jich chtěl zeptat na to, jak je možné, že v této zprávě, která se zabývá tím, co se významného událo v posledním měsíci v otázce budování raketové základny v České republice, kde jsou zmíněny dokonce některé jednotlivé projevy různých představitelů a podobně, třeba pana Frýda na Ekonomickém fóru v Polsku, jak je možné, že v této zprávě není například ani slovo o schůzce sociálnědemokratických lídrů, která se konala před několika dny v Praze a kteří se vyjádřili po dvou dnech rokování ke třem otázkám, z nichž jedna byla právě otázka budování systému protiraketové obrany ve střední Evropě. V tomto materiálu není o tom ani slovo, i když se tady sešli zástupci Slovenska, Slovinska, Polska, Maďarska, České republiky, Rakouska a Německa, to znamená sedmi zemí. Byli tady dva premiéři, zástupci Německa, byl tady předseda SPD pan Beck z politické strany, která v současné době je vládní stranou v Německu a má například ministra zahraničí. Text, který jsme projednali a tady přijali, šest z těch sedmi zemí ho podepsalo, tak to byl text, který jsme nenavrhovali my. Byl to text, kde návrhy zpracovávali i ostatní členové v té době, kdy se konference připravovala, takže ten text byl opravdu společným dílem a významně se na jeho podobě podepsali také představitelé Německa, Rakouska, Polska a podobně. Takže to, co jsme tady přijali, bylo stanovisko sousedních zemí, našich sousedů. To byla vždycky podle platné koncepce české zahraniční politiky priorita České republiky. Sousedské vztahy, opakuji, byla vždy priorita naší zahraniční politiky. Tady se sešlo sedm zemí, přijaly stanovisko, šest z nich podepsalo stanovisko k otázkám protiraketové základny ve střední Evropě. V materiálu o tom není ani slovo.
Já, máte-li být informovaní, jenom připomenu, že v tom stanovisku, které tady bylo přijato, bylo mimo jiné řečeno těmi, kdo ho podepsali, že si přejí nastolit novou fázi uvolňování napětí. Mluví o tom, že základním principem v mezinárodních vztazích se musí stát smluvně zajištěná mezinárodní kontrola zbrojení a odzbrojení. V tom textu stojí, že vzhledem k dopadu, jejž má debata o raketách na společnou evropskou zahraniční politiku, musí být tato záležitost projednána na úrovni Evropské unie. Mluví se o tom, že odlišná stanoviska je třeba znovu posoudit a uvést v soulad s ohledem na evropské bezpečnostní zájmy. Kromě bezpečnostních požadavků a technické proveditelnosti je totiž zásadně důležité posuzovat také dopad na proces odzbrojování.
A ještě jednu větu přečtu: "Musíme zabránit jakémukoliv oslabení nebo rozštěpení mezinárodního úsilí o nešíření jaderných zbraní a o kontrolu zbrojení." To znamená a obecně to je jedna z klíčových myšlenek, prostě neopouštět celý ten proces kontroly zbrojení, úsilí o kontrolu nad nešířením jaderných zbraní.
Opakuji: Je to stanovisko skoro všech našich sousedů, politických stran, které mají v těch zemích významnou roli. A je to ignorováno dokonce explicitně.
Víte, tady se například píše v té informaci Ministerstva zahraničí, že co se týče Polska, tak vnitropolitický konsensus v Polsku je dostatečně široký a protiraketová obrana nebude pravděpodobně kontroverzním předvolebním tématem. Já vám mohu říci, že předseda strany demokratické levice, který tady byl, pan Olejniczak, mi sdělil - který mimochodem podepsal tady toto prohlášení - opakovaně, že stanovisko polské demokratické levice je totožné se stanoviskem české sociální demokracie, že ho stejně tak budou prosazovat v této volební kampani a že se to stane tématem volební kampaně. Mám informaci úplně protikladnou té, která je v tom textu.
Takže já tvrdím, že ty informace tady zavádějí, stejně jako například zavádějí informace, které jsem si tady přečetl, že ve Spojených státech 80 % lidí, veřejnosti, je nakloněno projektu Missile Defense. Já vám mohu předložit průzkum, který je čtrnáct dní starý, ze Spojených států, že 75 % veřejnosti je proti budování základny Spojených států ve střední a východní Evropě. O tom se tady samozřejmě neříká nic.
Jsem schopen doložit, že informace tady podávané jsou výběrové, jsou prostě kampaňovité, protože vláda, jak jsem si všiml, zahájila kampaň na téma proti raketám. To mi připadá, že je skutečně důležitá událost, o které se taky nic nedovídáme, protože mně to připadá docela kuriózní. Vláda se rozhodla uvolnit 15 milionů na kampaň. Teď ponechávám stranou, že je najata marketingová píárová firma a že se psalo o osobních zájmech, které jsou, a způsobu, jakým byla celá věc prostě zadána - to, řekněme, je vážné, ale teď se nechci do toho pouštět. Mě na tom zajímá ta podstata, že vláda prostě vede kampaň v situaci, kdy vůbec není jasné, co je cílem.
My nemáme k dispozici smlouvy, které byly dohodnuté mezi Spojenými státy a Českou republikou. V této chvíli nemáme ani stanovisko NATO. Nemáme žádné politické rozhodnutí na úrovni NATO. My jsme tady, jak jsem několikrát opakoval, nedostali jasnou pozici a jasné vyhodnocení hrozeb, na základě kterých bychom se rozhodovali do něčeho takového vstoupit. Dokonce v NATO bylo přijato rozhodnutí, že v příštím roce v únoru bude k dispozici Feasibility Study a že se celá věc bude rozhodovat na setkání ministrů obrany v únoru roku 2008 a pak na summitu v Bukurešti v dubnu roku 2008.
***