(16.30 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Samozřejmě tento návrh zákona z ryze legislativního hlediska je relevantní. Z věcného nikoliv. Z věcného nenavrhuje nic jiného, než aby právnické osoby, které již pět let účtují podle zákona, který neplatí, a dostaly pětileté přechodné období, aby v této praxi pokračovaly. Přitom můj předchůdce velmi osvíceně do platného návrhu zákona navrhl § 9, který je z hlediska účtování pro právnické osoby tohoto charakteru výjimkou, ale mnohem jednodušší. Je skutečně v praxi mnohem jednodušší než stávající praxe účtování podle jednoduchého účetnictví.
Obávám se, že ten problém je daleko složitější. Ten problém je v tom, že celá řada těchto právnických osob účtuje nějak. Domnívá se, že účtuje podle zákona o jednoduchém účetnictví, a v zásadě ho porušuje a chce v této praxi pokračovat s tím, že se domnívá, že je to legální.
Samozřejmě je vůlí Sněmovny, jestli prodlouží dobu, kdy tyto subjekty účtují podle zákona, který neplatí. Já si myslím, že to není dobře. Myslím, že pětileté období stačilo k tomu, aby si všichni stihli uvědomit, že § 9 platného zákona je jednodušší procesní normou pro účtování nadací a občanských sdružení.
Za předpokladu, že se Sněmovna rozhodne, je to samozřejmě její svobodná vůle, že dál budou moci občanská sdružení pokračovat v účtování podle zákona, který už pět let neplatí, pak je logické, že exekutiva se ve své kontrole zaměření především na tyto subjekty. Je to na vás.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vidím pana poslance Doktora přihlášeného do rozpravy.
Já jen, než se ujme slova, učiním poznámku, a to podle § 90 odst. 3, protože jsem obdržel na stůl podpisy 56 poslanců. Takže návrh, který byl podán podle § 90 odst. 2, nelze projednat, pokud k němu vznesou námitky před ukončením obecné rozpravy nejméně dva poslanecké kluby nebo 50 poslanců. V tomto případě pokračuje projednávání podle § 90 odst. 7, a budeme tedy podle § 90 odst. 7 pokračovat v tomto ohledu.
Slova se ujme pan poslanec Michal Doktor. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Vážené kolegyně a vážení kolegové, zejména se obracím tedy k předkladatelům nebo k zástupci předkladatelů námi projednávané věci, kterou je novela zákona o účetnictví. Ta novela zákona není nic jiného než prosba nebo předkládaný instrument, jehož ambicí je odklad účinnosti povinnosti vést podvojné účetnictví, respektive od 1. 1. 2008 vyhovět povinnostem, které tento zákon ukládá takzvaným neziskovým organizacím.
Já se na vás obracím s prosbou, která do jisté míry koresponduje s vetem vzneseným proti zrychlenému projednávání, a prosím vás o to, abyste se co nejpodrobněji seznámili s tím, co představuje onen pojem takzvaných neziskových - a podtrhuji slovo neziskových - organizací, dnes velmi zjednodušeně a velmi nekorektně označován jako ryze nevládní sektor. Nejen proto, že se jedná o velmi složitou strukturu povětšině občanských sdružení, obecně prospěšných společností, které byly založeny proto, aby nevytvářely zisk, a proto, aby vykonávaly činnosti, pro které v běžné komerční sféře zřejmě nemá být nebo není prostor. Reálné údaje o tom, jak celý prostor občanských sdružení ovšem vypadá z hlediska nějakých makroměření toho, kolik těch občanských sdružení je, toho, jaké poskytují nebo vykonávají výkony měřené například vytvořeným ziskem před zdaněním, byť by žádný zisk neměly vytvářet, protože jsou to neziskové organizace, anebo ho měly reinvestovat, ovšem vypovídají, že se nejedná vůbec o zanedbatelný segment.
V roce 2006 bylo těch občanských sdružení 65 000. Zaplatila daňovou povinnost, to znamená daň zaplacená těmito občanskými neziskovými sdruženími činila 386 milionů korun. Zhruba 95 až 96 % z těchto 65 000, respektive z těch, kteří byli povinni vykázat, provést daňové přiznání a vyplnit veškeré ty povinnosti související s povinností přiznat daň, využilo ochranných práv, kterých používá zákon o dani z příjmů, a sice tu dolní mezi tří set tisíc korun, která je tou dolní hranicí, která chrání občanská sdružení před účinností daně. Všechny právnické subjekty založené jako neziskové tohoto typu mají možnost využít třísettisícovou bariéru pro to, aby na ně nedopadly účinky daně. Zhruba 95 % těch subjektů, o nichž hovořím, tento práh využilo. Ostatních 5 % použilo ten horní ve výši jednoho milionu korun.
Provedli jsme velmi korigovaný - velmi korigovaný odhad toho, kolik vytvořila tato občanská nezisková sdružení zisku v roce 2006, a to číslo přesahuje 10 miliard. A já už se nepokouším spekulovat o tom, s jakou efektivitou ta občanská sdružení pracují, zda s jedním procentem, s dvěma procenty, s deseti procenty, protože pak bychom to číslo dělili a násobili, abychom se dostali k základně sta, a zjistili bychom, jaké jsou v tomto segmentu ekonomiky - protože už to nemohu vnímat jinak než reálný segment ekonomiky - výkony. A pak bohužel není možné se na tyto subjekty dívat pouze jako na neziskové organizace.
Na druhou stranu velmi rozumím tomu, odkud se bere ten tlak a ten požadavek oddálit účinky toho, co bude znamenat, že tam, kde dnes si za pár set korun ročně zaplatí zkušenější rutinérku účetní či účetního, si budou muset pořídit software podvojného účetnictví, který stojí v průměru 3500 korun. A když nebudeme příliš často měnit zákony, tak ho zase tak příliš často nebudou muset obměňovat. A ta účetní schopná pracovat v režimu podvojného účetnictví bude také o něco dražší.
Na druhou stranu ty subjekty získají ideální přehled o finančních tocích v té malé firmičce, spíše řečeno subjektu, subjektíčku. A tady je třeba pohlížet stejným měřením na myslivecká, zahrádkářská, sportovní sdružení někde na vsi, kde připouštím, že jediným příjmem mohou být členské příspěvky, ale stejně tak je třeba pohlížet na odbory církve a na další občanská sdružení, jejichž činnosti v tom součtu prostě dávají základ zhruba deseti milionů zisku. A tady je asi velmi těžké rozlišovat.
Jediné, co je možné použít jako nějaké kvalitativní měření, je výše obratu. Proto já za sebe říkám, že je pro mne kategoricky nepřijatelné, aby tady bylo osvobození napsané tak, jak jej navrhují navrhovatelé, protože prostě pokrývá celý ten několikasetmiliardový prostor, ale je třeba použít nějaké kvalitativní a obhajitelné měření, nějakou čáru, která bude rozlišovat ty droboučké, maličké na venkově a ty velké, kde už spíše se jedná pohříchu o skrytou ekonomickou činnost, kterou by měl podle mne s náznakem, který se objevil ve vystoupení pana ministra financí, zkoumat správce daně. Neboť zákon o živnostenském podnikání říká zcela jasně, že to, co je vykonáváno tři roky jdoucí v nepřerušené řadě po sobě s tím, že je z toho vytvářen zisk, je živnostenské podnikání, a basta.
To je můj návrh do debaty a mé vysvětlení toho, proč není možné vystoupit na režim zrychleného projednávání. Zároveň vás velmi prosím o to, abyste i v těch kontaktech s těmi, kteří vás žádají o podporu sněmovního tisku, který je v tuto chvíli a v této kvalitě na stole, nepřistupovali na argument "jedná se o neziskové organizace". Jedná se o pohříchu ziskové organizace a myslím si, že bychom si na to měli trochu posvítit.
Děkuji.
***