(17.30 hodin)
(pokračuje Braný)
Nyní jsme před otázkou, jak se k tomu dopracovat. Proto bych doporučoval, aby byla pracovní skupina, která byla několikrát zmíněna, jednou dokonce, myslím, byla i ustavena na Ministerstvu financí, pro rozpočtové určení daní, která by nám předložila jasný návrh, a nebyla to lidová tvořivost, co chceme z hlediska obcí, měst a i krajů jednotně měnit.
Určitě si vzpomenete na diskusi, když bylo rozpočtové určení daní ke krajům, že bylo řečeno - nesahejme do obcí a měst, protože už bychom se ničeho nedopracovali. Pod tímto určitým opatřením, které by bylo jakoby ochranné pro zákon sám, že nám vyřeší rozpočtové určení krajů, jsme se dopracovali k tomu, co už jsem komentoval v úvodu svého vystoupení. Nyní je tlak, aby to bylo komplexně propojeno. No a korunu všemu samozřejmě dal potom závěr, který vyplynul z jednání vládní strany, výkonné rady ODS, na Kladně 22. září, který - zjednoduším to - udělal blokaci všem těmto snahám, že se k tomu bude přistupovat znovu a s trošičku ještě jiným pohledem, než jsme dosud tyto věci diskutovali.
K samotnému návrhu, který zde byl. Doporučuji klubu KSČM za prvé propustit do druhého čtení, za druhé nebránit se ani zkrácení o 20 dní; 40 dnů bude asi dostatečných na to, abychom se vyjádřili a pozměňovacími návrhy dali určitou vůli, s tím, že za klub KSČM jsem zmocněn sdělit, že jsme pro podporu malých obcí. Druhá věc je, že pásma jsou neúměrná, ten počet, který je v současné době, a ty hranice. Více se mi líbil návrh z dílny třeba i vládní, kde byla čtyři pásma, jestli se nepletu. S tím bych ovšem byl opatrný, abychom některým městům - Olomoucí počínaje, Domažlice a mohl bych jmenovat - brali, jako že si teď žila nad poměry, protože rozpočtové určení daní by se mělo vyznačovat vždy určitou stabilitou. Kdybychom stabilitu chtěli jakoby bourat, tak směrem pozitivně. Když to děláme směrem do restrikce, vždy to naráží na problémy výhledů, které tato města před sebou mají.
Dále u nás jasná je kategorie zvýšení podílu obcí na sdílených daních. V současné době je to 20,59 %, návrh, který je předložen předkladateli, je 21. Rozumím tomu, bylo řečeno, že to je i vyjádřeno částkou, která je na rozpočet. V této souvislosti jsem názoru, že zde být mnohem odvážnější v rozhodování a jít až k hranici 25 %. Což samozřejmě je 25 miliard, ale povím dále, kdy zase bychom nemuseli některé věci řešit.
Například zvýšení motivačního prvku na 3 % z 1,5 %. Dnes 1,5 % znamená zhruba 400 korun na zaměstnance atd., ostatní se odvádí do státního rozpočtu. Když to zvýšíme o těch 100 %, tak např. popřeme - teď nejsem pragocentrista ani proti Praze - ale popřeme princip, že chceme jakoby pomoci menším obcím, protože teď Praha dostává zhruba přes 2 miliardy, jestli se nepletu, takže jí to navýšíme o další dvě miliardy. A je to proti tomu, co třeba je určitá snaha tady řešit u posílení rozpočtu malých obcí.
Zavedení podílu spotřebních daní a i ekologických - 3 % - bude se samozřejmě specifikovat, které to jsou spotřební daně, asi všechny, atd., už se o tom hovořilo. Ale já si myslím, a většina politických stran to měla v programech, že spotřební daně vázaly spíš na konkrétní účelovou věc, a teď je to ať otázka Státního fondu dopravní infrastruktury, nebo je to cíleně, někdo říká do zdravotnictví atd. Nechci to rozebírat. Zdá se mi u ekologické daně navíc, že to nabíhání těchto daňových příjmů by mělo značné výkyvy. Já bych se tomu spíš bránil. I to nemáme v návrhu, že bychom se chtěli touto cestou ubírat. Takže soustředit se více na sdílené daně. Potom z vládního návrhu, který je též ošetřen v tomto, je ale více akceptováno v původním návrhu i z hlediska rozlohy obce, počtu obyvatel a dalších prvků.
Tolik z hlediska našeho příspěvku. Skončil bych své vystoupení dotazem, jak se uvažuje - teď na představitele vlády - že se bude pokračovat v přípravě vládního návrhu, který vlastně už je v podobě tisku, možná, že někteří jste se k němu dostali, a jak to bude vypadat, osud tohoto tisku, a jestli ho budeme v této situaci ještě projednávat a jestli to dozná změn, popřípadě jakých. Vím, že částečně už o tom hovořil zpravodaj.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Branému. Nyní má slovo pan kolega Bohuslav Sobotka a po něm jsou zde ještě další dvě přihlášky. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, jako jeden z předkladatelů bych chtěl jasně říci, že jsme otevřeni změnám v tomto návrhu zákona. Bude záležet na dohodě v Poslanecké sněmovně, jestli míra pokroku v oblasti rozpočtového určení daní bude větší nebo menší, jestli částka, o kterou se navýší příjmy obcí, bude 2,5 miliardy, 3 miliardy nebo 7 miliard korun. Ta věc je otevřená a může být předmětem diskuse. Ale může být předmětem diskuse pouze tehdy, pokud návrh zákona postoupí k dalšímu projednávání. Jsme také otevřeni diskusi o velikostních koeficientech. Jsme připraveni diskutovat o návrhu, se kterým přišel Svaz měst a obcí. Toto všechno jsou věci, vůči kterým jsme jako předkladatelé maximálně otevření.
Cílem této iniciativy bylo především otevřít legislativní prostor, a to včas, aby se mohlo s dostatečným předstihem reagovat na vývoj veřejných financí, ke kterému dojde v následujících letech.
K čemu dojde v následujících letech? Pokud budu čerpat z údajů, které poskytlo Ministerstvo financí při projednávání návrhu zákona v Senátu Parlamentu České republiky, dopady změn na příjmy obcí a krajů se v negativním slova smyslu projeví zejména v letech 2009 a 2010. My se domníváme, že pro to, abychom situaci mohli řešit počínaje rokem 2009, bylo by pozdě, aby se tento návrh zákona začal projednávat až někdy v průběhu roku 2008. Neděláme si iluzi o tom, že diskuse v Poslanecké sněmovně může být nějakým způsobem jednoduchá. Když se podíváme, jaká je situace ve Svazu měst a obcí, že se tam vytváří napětí mezi zájmy menších obcí a větších obcí, mezi zájmy obcí a měst, je jasné, že diskuse bude složitá i na půdě Poslanecké sněmovny a určitě bude složitá i na půdě Senátu. Proto si myslíme, že není zbytečný spěch, pokud diskusi otevíráme už nyní, na podzim roku 2007, protože máme zhruba rok a půl na to, abychom problém vyřešili dřív, než obce a města a také kraje pocítí negativní dopad snižování daní, zejména pokud jde o snížení daně z příjmů právnických osob.
Podle údajů Ministerstva financí se v roce 2009 sníží příjmy obcí v důsledku schválených daňových změn o 5,5 miliardy korun a příjmy krajů se sníží v důsledku schválených daňových změn o 1,8 miliardy korun. Ovšem v roce 2010 už to bude snížení u obcí a měst o 11 miliard korun, to znamená celkem se daňové příjmy obcí a měst v České republice sníží o 11 miliard korun, opět v důsledku schválených daňových změn, a příjmy krajů se sníží o 4 miliardy korun v roce 2010 také v důsledku schválených daňových změn. To je poměrně masivní zásah do příjmů měst a obcí a také krajů. Myslím si, že ho nelze ani srovnávat s tím dopadem, který mělo zavedení společného zdanění manželů s dětmi, protože i v největším rozsahu byl dopad někde kolem 6 miliard korun, z čehož dopad na obce a města v České republice byl do dvou miliard korun.
***