(16.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
A mohl bych ještě ocitovat stanovisko ostravské krajské státní zástupkyně Zlatuše Andělové, která říká: "Už jednou jsem řekla, že v době, kdy bylo trestní řízení vedeno v obvodu působnosti našeho státního zastupitelství, k žádnému pochybení" - v té kauze Jiřího Čunka - "nedošlo. Trváme na tom stále, že žádné chyby se nedopustila policie ani dozorující státní zástupce." Dokonce to paní Andělová opakovala.
Tady dneska máme stanoviska vysokých funkcionářů státního zastupitelství, která jdou proti sobě. Dokonce má být vedeno kárné řízení proti panu Salichovovi ze strany přerovského státního zastupitelství. To je opravdu doslova válka mezi státními zástupci, která podle mě vznikla právě proto, protože ji začalo ono podle mě protizákonné rozhodnutí nejvyšší státní zástupkyně. Mě by velice zajímalo, jak se k této situaci staví ministr spravedlnosti, jak se k ní staví premiér a jak hodlají tuto situaci řešit. Podle mě je to situace naprosto nemožná. Nemůžeme v tomto orgánu přece připustit takovéto výměny názorů a podle mě ze strany pana Salichova dokonce porušování zákona, opakuji, zákona o státním zastupitelství, konkrétně § 24. Podle mě je důležité o tom mluvit.
A druhá věc, ke které bych se chtěl vyjádřit, je bod Informace vlády o právním statutu vojenských odborníků Spojených států amerických pobývajících v současné době v České republice. Já se tady připojuji k tomu, co tady bylo řečeno, a rád bych řekl, že jak já tomu rozumím, tak v ústavě v čl. 43 odst. 4 je upraveno, co je třeba k pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky a jaké jsou tady pravomoci vlády. Jsou stanoveny podmínky, za jakých se může takovýto pobyt odehrát nebo jak musí být odsouhlasen. Na tento pobyt oněch odborníků by se mohl vztahovat onen bod, že je to v rámci plnění závazků o společné obraně proti napadení. Já jsem ale přesvědčen, že tento bod se uplatnit na pobyt těchto odborníků nedá, především proto, že ta možnost je podmíněna existencí právního závazku o společné obraně. Pokud je mi známo, takový závazek o společné obraně mezi Spojenými státy a Českou republikou neexistuje a nelze odkázat na existující struktury NATO, protože plánovaný radar do nich nemá být zařazen. O tom jsem přesvědčen a myslím, že k tomu nemá šanci v budoucnosti dojít. Proto se domnívám, že se nedá v tomto smyslu podle ústavy mluvit o společné obraně, protože to není právně podloženo. V této podobě s tím prostě nelze souhlasit.
Myslím si, že takovýto pobyt příslušníků cizích sil musí být projednán Parlamentem a není možné, aby k němu došlo bez souhlasu Parlamentu. Je třeba, abychom se tedy bavili - je to podle mě nutné - o statutu odborníků, kteří v této chvíli pobývají v České republice a provádějí tady nějakou činnost. Obecně se mi ale taky nelíbí představa, že dochází k vykolíkování určitého prostoru v záležitosti, ke které se ještě tento Parlament nevyslovil. Rozumíte, my jsme v situaci, kdy se prostě dějí určité kroky, a Parlament stojí mimo. Jako že víme, že došlo k odeslání určitého návrhu smlouvy z české strany do Spojených států a informaci o tom se maximálně dovíte z týden starého Reflexu, ale výbory Sněmovny podrobnější informaci, jakoukoli zásadní informaci k tomu, do této chvíle neobdržely. Rozumíte, situace, kdy firma Boeing už dostává zakázku od vlády Spojených států k něčemu, co my jsme ještě neodsouhlasili. To je přece něco nepřijatelného.
Říkal jsem to tady v minulosti a opakuji to znovu: i v tomto bodě Parlament není podle mě respektován, a je dokonce obcházen. A já bych stál o to, abychom o této věci, o pobytu amerických odborníků a jejich statutu, dnes mluvili a abychom se bavili o zásadní věci, o které nemáme dostatečné informace.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane místopředsedo. Další přihlášky s přednostním právem nemám. Takže rozpravu nebo slovo… Vždyť já vím, že není rozprava. Slovo neudělím dalšímu s přednostním právem, protože se nehlásí. Ale hlásí se teď pan předseda poslaneckého klubu Kováčik. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Možná jen pro budoucnost, kolegyně a kolegové, je třeba si zapamatovat tuto situaci. Já tím, že jsem prohlásil, že pověření předsedy poslaneckého klubu vystoupit pro tento případ přenáším na kolegyni Rujbrovou-Bebarovou a na kolegu Exnera, přenesl jsem samozřejmě i to přednostní právo. Já netrvám na tom, aby se splnilo, ale až příště nebo někdy za pět let nastane podobná situace, buďte ujištěni, že tento výklad jednacího řádu, který teď byl použit, budeme jako klub KSČM napříště ctít. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane předsedo. Já bych poprosil pracovníky legislativy, aby se ke mně dostavili. Dávám dvě minuty přestávku a poprosím paní ředitelku legislativy, aby sem přišla. Já si myslím, že ten servis je potřeba zajišťovat trošku jiným způsobem. Poprosím, pojďte sem. Tři minuty.
(Jednání přerušeno na 3 minuty.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já zazvoním a chviličku počkám, protože došlo k vysvětlení si všech těch věcí kolem jednacího řádu. Ano, my jsme někdy v únoru schválili svým usnesením, že pokud bude svolána schůze podle § 51 odst. 4, tak k tomu nelze vést rozpravu. Samozřejmě mohou vystoupit poslanci a poslankyně, kteří mají přednostní právo. To ano.
Takže já ještě chvíli počkám, protože vidím, že všichni poslanci se ještě nedostavili, protože si mysleli, že diskuse okolo jednacího řádu se třeba protáhne, a ona se neprotáhla.
***