Začátek schůze Poslanecké sněmovny
21. srpna 2007 v 16.30 hodin
Přítomno: 200 poslanců
Předseda PSP Miloslav Vlček:Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 20. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Tuto schůzi jsem svolal podle § 51 odstavce 4 našeho jednacího řádu na základě žádosti 48 poslanců. Pozvánka vám byla rozeslána ve středu 15. srpna 2007 prostřednictvím poslaneckých klubů.
Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a popřípadě mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Pro stenozáznam bych chtěl upozornit, že náhradní karty mají poslankyně a poslanci tak, jak byli nahlášeni při 18. schůzi.
Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili Karla Korytáře a pana poslance Jiřího Carbola. Má někdo jiný návrh? Jiný návrh nevidím, budeme tedy o tomto návrhu hlasovat.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 1 - z přítomných 167 poslankyň a poslanců pro návrh 135, proti dva. Konstatuji, že jsme ověřovateli 20. schůze Poslanecké sněmovny určili poslance Karla Korytáře a poslance Jiřího Carbola.
Do zahájení této schůze o omluvení nepožádali žádné poslankyně a žádní poslanci ani členové vlády.
Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 20. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Připomínám, že podle § 54 odstavce 7 zákona o jednacím řádu rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném na žádosti. Nelze navrhnout změnu ani doplnění pořadu. Rovněž tak nelze rozšiřovat schválený pořad.
Takže vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, já zde mám dvě přihlášky k návrhu pořadu programu a je to pan poslanec Exner a paní poslankyně Bebarová-Rujbrová. Ale já jim nemohu dát slovo, protože tady tuhle schůzi jsem svolal podle § 51 odstavce 4, to znamená na podpisy, tedy jedině mohou vystoupit s přednostním právem. A zaznamenal jsem přihlášku pana místopředsedy Filipa a poté pana místopředsedy Zaorálka.
Takže slovo uděluji panu místopředsedovi Filipovi. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážený pane předsedo. Pane předsedo vlády, paní a pánové. Já sice nesouhlasím s výkladem, který byl podán v zákonu o jednacím řádu, protože si myslím, že k pořadu schůze mohou vystupovat všichni, ale samozřejmě to výrazně zjednoduším tím, že odůvodním, co vedlo skupinu poslanců, ať už z klubu KSČM nebo z klubu sociální demokracie, k tomu, že požádali o svolání této schůze.
Za prvé, i když jsme obdrželi od pana ministra zahraničí onu informaci, kterou si Poslanecká sněmovna vyžádala ve věci komponentů protiraketové obrany Spojených států amerických na území České republiky, nic se tam neříká o tom, jakým způsobem, v jakém režimu, podle které části Ústavy České republiky se zde pohybovali vojenští odborníci Spojených států amerických a bez souhlasu Poslanecké sněmovny pobývali v České republice. Takže minimálně tuto informaci si Poslanecká sněmovna zaslouží, protože pokud si vezmu Ústavu České republiky…
Já počkám, až se uklidní Poslanecká sněmovna. Pane předsedo, doufám, že mi pro to vytvoříte prostor.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Ano, určitě, pane místopředsedo. Já poprosím všechny poslankyně a všechny poslance, aby se uklidnili, posadili se, a pane místopředsedo, můžete pokračovat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ústava České republiky v roce 1992, když byla schvalována, předpokládala, že jakýkoli pobyt cizích vojáků na území České republiky musí projít souhlasným usnesením Poslanecké sněmovny a Senátu. Po změně před rokem 1999 se určitá část ústavy změnila souhlasným usnesením obou komor k tomu, že na některá rozhodnutí, zejména u vyslání našich vojenských odborníků do zahraničí, může stačit rozhodnutí vlády, stejně tak na přijetí spojeneckých vojsk. Vzhledem k tomu, že tato část se netýká našich spojeneckých závazků v rámci NATO a jde o dvoustranný akt mezi vládou Spojených států amerických a vládou České republiky, není mi jasný jejich statut, a ani ostatním poslancům. Myslím si, že by minimálně i po té změně vláda České republiky měla splnit svou ústavou danou povinnost informovat Poslaneckou sněmovnu o statutu těchto vojsk.
Druhá záležitost, o kterou požádali poslanci, je onen spor, který se tady týkal dnes podle mého soudu nepravomocně skončené záležitosti, postupu nejvyšší státní zástupkyně a okresních státních zástupců v kauze pana místopředsedy vlády Jiřího Čunka. Nejde mi o to, zpovídat tady paní nejvyšší státní zástupkyni, a řekl jsem to už několikrát, nemám ve své povaze, abych vstupoval do těchto vztahů. Ale v každém případě je důležité, aby vláda České republiky, která je odpovědná Poslanecké sněmovně, jasně řekla své stanovisko, co se odehrálo.
***