(15.10 hodin)
(pokračuje Novotný)
Paradoxně ono jednoznačněji znamená současně obecně, nikoli taxativně, s tím, že by obecné ustanovení platilo pro každé licencované vysílání, nikoli tedy pro vysílání převzaté, kde je registrace. Dovolím si položit otázku: Bylo by příliš odvážné napsat do zákona prostě licenční řízení k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání - a to bez ohledu na použitou platformu a způsob šíření? Nově by tento paragraf tudíž zněl: Licenční řízení k provozování vysílání se zahajuje z podnětu žadatele o licenci, účastníkem řízení je pouze žadatel o licenci.
Další velice důležitou částí jsou náklady transformace zemského analogového vysílání na zemské digitální vysílání. Také tuto závažnou otázku, tedy kdo, jak a v jaké míře má nést náklady na technologickou transformaci trhu a na vytvoření trhu se zemským digitálním vysíláním, řeší předkládaný text. Za situace, kdy soukromníci nehodlají nést náklady na vytvoření svého trhu, neboť nemají takový zájem, prostě v současnosti není soukromý zájem budovat a provozovat sítě, pokud zatím neexistují poskytovatelé obsahu, tedy provozovatelé vysílání. Avšak tito nemají skutečný zájem měnit technologii vysílání, pokud nemusí, a ti, kterým byla licence udělena, ze známých důvodů vysílat nemohou. A za situace, kdy stát se zavázal mezinárodně vypnout analogové vysílání, je zjevné, že tyto náklady ponese stát, tedy jeho občané.
Navrhovaná novela volí rozumné řešení, kdy náklady na vytvoření trhu na platformě DVBT nalézá v části zisku z reklamy veřejnoprávní televize. Procento reklamy na ČT tímto znovu upravuje. Pokud by vytvoření trhu bylo financováno přes výdělky na příbuzném trhu veřejnoprávního vysílání, aniž by to poškodilo Českou televizi, mohlo by se říci, že jde o nejlepší řešení ze všech špatných. Ono normální by bylo, kdyby soukromý trh vznikal spontánně ze soukromých prostředků, ale jak jsem již popsal, není tomu tak.
S čím však, dámy a pánové, souhlasit nelze, je změna zákona 348/2005 o televizních poplatcích. Předkládaný návrh uvádí doslova, že zákon se mění takto. V § 6 se částka 100 korun mění na částku 135 korun. Takto navrhovaný zákon ovšem nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Nejen zákonodárci, ale jistě i široká veřejnost si ještě pamatuje na dvouletou, a dvouletou doslova bitvu, kterou Poslanecká sněmovna svedla o podobu televizního poplatku. Na konci této bitvy byl schválen současný poplatkový zákon, který v § 12 odstavec 6 říká: "Měsíční výše televizního poplatku činí od 1. ledna 2008 korun 135." S vědomím, jak obtížné a složité bylo nalézt shodu o částce 135 korun a termínu, od kdy budou takovou částku občané za televizi platit, je naprosto nepřípustné tento termín měnit - ať již posouvat na dřívější termín v roce 2007, nebo naopak jej odsouvat na další měsíce roku 2008. Takové jednání by zcela popřelo význam dvouleté debaty zákonodárců o poplatkovém zákoně v Poslanecké sněmovně a význam konečného konsensu všech zúčastněných. Znamenalo by to, že rozhodnutí zákonodárce ve skutečnosti žádný význam nemá, když lze věc uskutečnit buď dříve, nebo i později.
Na rozdíl od změny procent reklamy v České televizi, z jejíhož zisku formou zvláštního účtu by měla být transformace trhu financována, nelze totéž říci i o poplatku. Návrh nestanovuje, že určitá část poplatku má jít na zvláštní účet pro transformaci technologie. Poplatek se pouze zvyšuje, aniž by bylo v tuto chvíli jasné proč a kdy. Navíc sami občané též ponesou náklady na transformaci trhu. Všichni, kdo budou chtít přijímat zemské digitální vysílání, budou přinuceni zakoupit si set-top-box nebo nový televizor, který již takové zařízení obsahuje.
Dámy a pánové, z tohoto důvodu navrhnu tento paragraf zcela vypustit a ponechat v platnosti současný poplatkový zákon, kterým se poplatek zvyšuje od 1. 1. 2008 na 135 korun.
Dostal jsem se tím tudíž k celému závěru. Předkladatel zákona odvedl při snaze řešit takto obtížnou a složitou situaci doslova grandiózní výkon. Jde o první takto komplexní a takto ambiciózní návrh, který je zákonodárcům předkládán. Samozřejmě proběhne ještě řada diskusí a jistě zde bude předneseno i množství pozměňovacích návrhů. Přesto s předkladatelem i panem poslancem Plevou, který zde vystoupil jako zpravodaj, pevně věřím, že tyto návrhy nebudou návrhy destruktivní, ale povedou k upřesnění a zkvalitnění normy, budou s navrhovateli řádně zkonzultovány a před hlasováním na nich bude nalezena shoda.
Dámy a pánové, děkuji vám za vstřícnost a za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Levá, připraví se pan poslanec Jandák. Paní poslankyně, máte slovo. Prosím.
Poslankyně Ivana Levá: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi několik slov k navrhované novele.
Vláda stanoví v zákoně o elektronických komunikacích nařízením technický plán přechodu, což považuji za naprosto nezbytné. Zvýšené poplatky, které se možná mnohým z vás mohou zdát hrozivé, myslím že nebude potřeba ani uplatnit. Věřím, že všichni zúčastnění vezmou rozum do hrsti a přizpůsobí se tempu a našim mezinárodním závazkům atd., aby nemuselo k těmto opatřením a ke zvyšování poplatků vůbec docházet. Uzavírání nových smluv mezi síťařem a provozovatelem vysílání, které je tam detailně povedeno, považuji také za potřebné a velmi zdařilé.
K zákonu číslo 231, k licenčnímu řízení už zde bylo mnohé řečeno. Možná, že někteří z vás si říkají, že když se zruší jedno slovíčko v zákoně, a to slovíčko podrobně, že je to nevýznamná změna, ale věřte mi - tohle slovíčko je velmi důležité, když se zrušilo při odůvodňování neudělování licencí, protože, jak jsme již říkali, rada se skládá z mnoha lidí, každý má svůj osobní přístup, své vzdělání, svůj úhel pohledu.
Ale co u náležitostí licencí vypadlo a s čím já nesouhlasím, je, že žadatel o licenci nemusí udávat údaj, jestli je též vydavatelem tisku, což tam dříve bylo, a nemá tuto povinnost hlásit. Z toho si říkám, že opatrnosti není nikdy dost. Já bych byla ráda, kdyby tento údaj tam zůstal. Poučme se z Berlusconiho Itálie, kde se najednou všechna média sesnoubila dohromady v jedněch rukou, a to by nemuselo být zrovna užitečné.
Potom ještě vypadává také část paragrafu, která dává povinnost žadateli, aby uveřejnil změny, ke kterým dochází, když uplyne doba od podání žádosti. Někdy může dojít k podstatným změnám. Myslím si, že to by tam také mohlo být ponecháno. Jen pokud ke změně dojde, ať ji nahlásí. To jsou ale detaily.
K § 28a - převzaté vysílání. Perfektně zpracováno, skutečně výborně. Týká se to prostřednictvím vysílačů. Musím říci, že to je i taková pojistka pro provozovatele sítí, že nebudou mít prázdná místa na svých sítích, že jim nebude hrozit bankrot atd.
Ke kompenzačním licencím už tady bylo také hodně řečeno. Současní držitelé licencí budou mít jakoby bonus za to - i když to bonus není - že uvolní své frekvence, což je v pořádku; když stát od nich něco žádá, tak by jim měl za to také něco dát. Myslím si, že také přijde doba na to, že Prima, která měla část licence společnou s regiony, bude očištěna, protože bude celý jeden multiplex věnován pro regionální vysílání. Myslím, že na to také doba nazraje.
Kompenzační licence pro subjekty, které vstupují na trh, pro nové vysílatele, kteří už jako by měli licenci, a přitom nemají - tady je třeba si uvědomit, že oni už dost nainvestovali do přípravy a že jejich vstup na trh zatraktivní vysílání. A to je dobře. Myslím si, že tady je také výborně vyřešena situace.
K zákonu o České televizi. Jsem ráda, že se změnil, protože v zákoně je řečeno, že Česká televize je povinna jako jediná 95 procent území pokrýt svým vysíláním, a protože se bude vypínat analog a přecházet na digitál, tak jsem ráda, že se tam objevil nový pojem, a to je součet těchto území, což je dost důležité.
***