Začátek schůze Poslanecké sněmovny
15. srpna 2007 ve 14.31 hodin
Přítomno: 198 poslanců
Předseda PSP Miloslav Vlček (zvoní): Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já bych vás všechny poprosil, jestli jste se podepsali u prezence, protože právě zahajuji 19. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.
Schůzi jsem svolal podle § 51 odst. 4 našeho jednacího řádu na základě žádosti 48 poslanců. Pozvánka vám byla rozeslána prostřednictvím poslaneckých klubů v úterý 7. srpna 2007.
Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a popřípadě mi oznámili, kdo má náhradní kartu nebo kdo žádá o její vydání. Doposud tak učinili, a podklady mám podle 18. schůze, pan poslanec Jiří Paroubek - náhradní karta č. 2, pan ministr Martin Říman - náhradní karta č. 6, pan ministr Jiří Pospíšil - náhradní karta č. 9, paní poslankyně Eva Dundáčková - náhradní karta č. 10.
A nyní přistoupíme k určení ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslance Karla Korytáře a poslance Jiřího Carbola. Má někdo jiný návrh? Jiný návrh nevidím.
Dávám hlasovat. Kdo souhlasí, aby tito dva poslanci byli ověřovateli 19. schůze Poslanecké sněmovny? Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 1 z přítomných 149 poslankyň a poslanců pro návrh 135, proti nikdo. Konstatuji, že jsme ověřovateli 19. schůze Poslanecké sněmovny určili poslance Karla Korytáře a poslance Jiřího Carbola.
Sděluji, že do zahájení schůze požádala o omluvení své neúčasti na tomto jednání paní ministryně Dana Kuchtová, z poslanců nikdo.
Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 19. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Připomínám, že podle § 54 odst. 7 zákona o jednacím řádu rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Nelze tedy navrhovat změny nebo doplnění pořadu. Rovněž tak nelze rozšiřovat schválený program.
Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu pořadu 19. schůze Poslanecké sněmovny, jak vám byl písemně předložen.
Zahajuji hlasování. Kdo s návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 2 z přítomných 175 poslankyň a poslanců pro návrh 168, proti nikdo. Konstatuji, že návrh pořadu 19. schůze Poslanecké sněmovny byl schválen.
Nyní tedy přistoupíme k jedinému bodu našeho programu, kterým je
1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti
s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání
na zemské digitální televizní vysílání
/sněmovní tisk 262/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh postupně uvedou ministr vnitra Ivan Langer, ministr kultury Václav Jehlička a ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr vnitra ČR Ivan Langer Vážený pane předsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové. Podpora, kterou jste vyjádřili schválením tohoto programu, mě vede k přesvědčení, že si všichni společně uvědomujeme významnost na jedné straně a závažnost tématu, které nyní budeme projednávat v podobě vládního návrhu zákona, který se, zkráceně, zabývá problematikou digitalizace televizního vysílání.
Řešíme problém, který nevznikl teď za této vlády, který historicky vznikl v minulosti. A tímto připomenutím nechci otevírat debatu na téma, zda někdo, a pokud někdo, tak kdo, tak za co může. Chtěl jsem jen zdůraznit, že problém se za dobu, kdy vznikl, vyhrotil natolik, že v tuto chvíli jsme v situaci, kdy je otázka přechodu televizního vysílání v České republice z analogového do digitální podoby zablokována, kdy reálně hrozí, že to, co jsme si všichni slibovali od digitálního vysílání, tedy rozšíření nabídky televizních programů, vyšší kvality televizních programů, je v nedohlednu.
Na základě velmi tvrdé práce týmu lidí vznikl návrh, který se pokouší, a věřím, že mohu říci, v míře velmi kvalitní, tuto zablokovanou situaci řešit. Tento návrh by současně ale nevznikl, kdyby míra spolupráce se omezila pouze na experty toho či onoho ministerstva. A chci z tohoto místa poděkovat všem, kteří se účastnili přípravy této legislativní předlohy, neboť účast expertů a stanoviska jednotlivých lidí se promítly do tohoto návrhu, a jsem přesvědčen, že dávají velkou míru pravděpodobnosti tomu, že tento návrh prakticky v této podobě, jakkoli nikdo si nedělá patent na rozum a nedomnívá se, že vše je dokonalé, tak v podstatné podobě bude nakonec schválen.
Stáli jsme před problémem, jak sladit zájmy mnohdy velmi protichůdné, zájmy různých skupin, kterých se dotýká digitální vysílání. Na jedné straně jsme museli vnímat to, že jsou na českém televizním trhu subjekty, které již vysílají a chtějí vysílat, jsou zde subjekty, které chtějí vysílat a vysílat nemohou, jsou zde provozovatelé sítí, jsou zde zájmy výrobců a současně zadavatelů reklam, jsou zde zájmy výrobců techniky, která je nezbytně nutná pro spuštění digitálního vysílání, a je zde samozřejmě také zájem televizních diváků, což je prakticky deset milionů občanů České republiky. A samotné sladění těchto různých skupin, různých zájmů bych přirovnal k velmi složité pečlivé hodinářské práci, neboť je nezbytně nutné, aby každé jedno kolečko do sebe zapadalo, a není možné chtít, aby tento stroj fungoval v okamžiku, kdy jedno kolečko se neotáčí tak, jak má.
Cílem tohoto návrhu jsou dvě věci. Za prvé získání volných kmitočtů, přestavení a vybudování digitálních sítí pro televizní vysílání a za druhé zajištění obsahu vysílání pro digitální sítě. K tomu, abychom tohoto mohli dosáhnout, jsme museli pojmout celou problematiku v té šíři, jak je popsána. Je to tedy zákon o elektronických komunikacích, je to zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je to zákon o České televizi a samozřejmě zákon č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon o provozování rozhlasového a televizních vysílání.
***