(11.20 hodin)
(pokračuje Hašek)
Pan Čunek prohlásil, že ze své funkce neodstoupí, protože by to bylo přiznání viny. Zbytek vlády vzal bohužel tento svérázný přístup k politické kultuře na vědomí a vypadá to, že s ním dokonce souhlasí. Proč se tedy pan Čunek s takovou křečovitostí brání tomu, aby jako obviněný z trestného činu korupce odstoupil z vysoké ústavní funkce prvního místopředsedy vlády? Proč není schopen něco konat předseda vlády? Je vůbec schopen řídit vládu a najít odvahu ke státnickým rozhodnutím? Vždyť zatím ani neodvolal člověka podezřelého a obviněného z korupce. Jen utíká před odpovědností.
Naprostým vrcholem bylo to, když pan premiér byl na státní návštěvě a tato vláda se zabývala jednou ze svých programových priorit, bojem s korupcí, projednávala příslušný materiál předkládaný ministrem vnitra. Kdože řídil vládu v této chvíli? Pan první místopředseda vlády Čunek, člověk, který má sděleno obvinění z trestného činu korupce. Jak výmluvné.
Na začátku jsem říkal, že dnešní jednání není typické. Věříme, že je naprosto výjimečné. Nehlasujeme ani o reformě, ani o evropské ústavě. Hlasujeme o tom, zda v naší zemi bude platit opravdu zákon pro každého stejně. Hlasujeme o tom, zda budou lidé v naší zemi věřit, že jsme ochotni nekompromisně bojovat s korupcí.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji lidsky panu Jiřímu Čunkovi, aby se dokázal očistit ze všech obvinění před nezávislým soudem. Zároveň přeji naší zemi, aby měla takového předsedu vlády, který je schopen vládnout a nebojí se udělat správnou věc ve správnou chvíli. Dokažme prosím našim občanům, že vládní prebendy, moc a vliv nemají větší cenu než spravedlnost, slušnost a čest. O tom, zda tohle bude všechno možné, dámy a pánové, za malou chvíli rozhodnete svým hlasováním. Přeji proto nám všem, hlasujme svobodně, podle svého svědomí, hlasujme v zájmu naší země, v zájmu jejích občanů.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Haškovi a nyní je zde přihláška od pana poslance Pavla Kováčika. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, paní předsedající. Vážená vládo, paní a pánové, dnešní dopoledne bylo ve znamení mnohých projevů, tu věcných, tu spíše patetických, tu dlouhých, tu kratších. Nebojte se, můj projev nebude ani jedno z toho. Nejméně ze všeho bude můj projev dlouhý.
Slyšeli jsme tady mnohé argumenty, se kterými poslanecký klub KSČM vřele souhlasí. Slyšeli jsme je mnohokrát z různých úhlů pohledu, proto se nebudu připojovat k tomu výčtu, abych donekonečna opakoval hříchy této vlády, které jsou tak notoricky známé, že za chvíli už by mohly připadat občanům jako něco, co je naprosto normální.
Měli jsme tady v České republice vlády s různými přídomky, například vládu Národní fronty ještě v Československu, nebo třeba vládu sebevrahů, to tady taky bylo. Různě po světě jsou různé vlády národní spásy, vlády udržovací, vlády překlenovací a různé jiné podobné vlády. Nevšiml jsem si však, že by přicházelo něco, co máme zde v České republice teď - vláda národní ostudy. Myslím si, kolegyně a kolegové, že už to samotné by stačilo k vyslovení nedůvěry, to samotné by normálně fungující, normální demokracii stačilo když už ne k odstoupení toho samotného aktéra či k vyřešení toho problému předsedou vlády, k odstoupení celé vlády. Nechce-li to tato vláda učinit, vyzýváme ji k tomu jako opozice sociální demokracie a KSČM.
Z důvodů, které tady byly řečeny, ale také z důvodů, že tato vláda po mém soudu po zásluze nemá důvěru občanů České republiky a do budoucna, až dopadnou, pokud bude přijata ta hrůzná věc pod názvem reforma, ještě více důvěru občanů České republiky ztratí. Protože klub KSČM nechce, aby na převážnou většinu občanů dopadly důsledky onoho velkolepého přesunu, jánošíkovského naruby, chudým brát a bohatým dávat, aby občané poznali přímé dopady na své vlastní peněženky, na své vlastní kapsy, na svou vlastní životní úroveň, budou všichni poslanci za KSČM hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě České republiky. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Kováčikovi. Tím jsme vyčerpali všechny přihlášky, které byly do rozpravy k tomuto bodu, a já se zeptám, zda se ještě někdo chce do této rozpravy přihlásit ze svého místa. Pokud tomu tak není, rozpravu končím.
Přivolávám naše kolegy do jednacího sálu a připomenu, že podle § 85 odst. 1 a 2…
(Z galerie pro hosty se mezi poslance snášejí papíry.)
Já přeruším na pět minut jednání Sněmovny, to znamená, že začneme v 11.32 hodin.
(Jednání přerušeno v 11.27 hodin.)
***