(15.50 hodin)
(pokračuje Nečas)
Vždy máme mít na mysli to, že máme vycházet spíše z realistického hodnocení některých faktů. Ty fakty jsou zjevné a dnes to, že je tady určité riziko rozšiřování zbraní hromadného ničení a raketových technologií, včetně technologií balistických raket, nezpochybňuje žádný zodpovědný politik a koneckonců i stanoviska Severoatlantické rady jsou v tomto směru poměrně zřetelná a poměrně klíčová.
Já bych také chtěl velmi zdůraznit to, že vláda hodlá nadále informovat Poslaneckou sněmovnu o aktuálním vývoji, že vždy na každé schůzi Poslanecké sněmovny pan předseda vlády podá informaci o vývoji v této otázce od poslední schůze, a musím opět dodat: na rozdíl od vlád minulých, které neinformovaly vůbec o těchto otázkách, přestože jednání se vedlo velmi intenzivně.
A poslední věc, ke které jsem se tady chtěl vyjádřit, je otázka, která tady řečnicky zazněla: Proč se bojíme dotázat občanů? Ano, my jsme v tomto velmi konzistentní. Nejsme odpůrci referenda, na druhé straně tvrdíme, že jsou okruhy otázek, ze kterých by referendum mělo být vyloučeno. Říkáme to konzistentně, říkáme to dlouhodobě, říkáme to naprosto jednoznačně, že jsou bezesporu tři okruhy, při kterých by se referendum nemělo používat. Jsou to za prvé zahraničně bezpečnostní otázky, resp. otázky národní bezpečnosti, za druhé jsou to otázky základních lidských práv a politických svobod a třetím okruhem jsou daňové otázky. My jsme konzistentně a dlouhodobě přesvědčeni, že v těchto okruzích by se nemělo používat referendum prostě proto, že vede k velmi silným populistickým sklonům a nepříznivým výsledkům.
V bezpečnostních otázkách, mimochodem, můžeme dokumentovat svůj konzistentní postoj na konkrétním příkladu. Všichni si vzpomenou, že se tady v minulém a předminulém období velice intenzivně řešila otázka související s národní bezpečností, a sice s opatřením nadzvukových stíhacích letounů pro Armádu ČR. Všichni vědí, že občanští demokraté byli velmi vehementně proti, a my jsme si jisti, my jsme si naprosto jisti, že kdybychom v této věci vyvolali referendum, došlo by na naše slova a žádné nadzvukové letouny by se nekupovaly, protože jsme si jisti, že mj. i populistické argumenty, které by odpůrci nákupu včetně nás mohli používat, by bezesporu většinu veřejnosti získaly na naši stranu. Ale přesto jsme naprosto jednoznačně deklarovali, že v otázkách bezpečnosti se můžeme lišit v názorech, ale že tím klíčovým orgánem, který na sebe má převzít zodpovědnost, je Parlament ČR, resp. Poslanecká sněmovna jako orgán, kterému se zodpovídá vláda. Čili že toto nejsou otázky, které by měly být předloženy v referendu. Což není mimochodem žádný výraz zpochybňování nebo pohrdání veřejným míněním nebo občany ČR. Je to pouze výraz toho, že v bezpečnostních otázkách se referendum nemá používat prostě proto, že občan nemůže dostat všechny nezbytné relevantní informace prostě proto, že řada z nich je klasifikovaných, jinými slovy utajovaných.
Podobně, kdo si vzpomene, jako při projednávání gripenů v obou volebních obdobích, že tady byla celá řada materiálů, které jste si mohli prostudovat pouze proti podpisu v zabezpečených prostorech prostě proto, že měla charakter vyhrazený, důvěrný, nebo dokonce tajný. A mimochodem, kdo si vzpomene na příslušné jednání se zástupci Americké agentury pro protiraketovou obranu, tak moc dobře ví, že ta jednání byla vedena jako vyhrazená, jinými slovy že informace, které tam zazněly, měly utajovaný charakter. Čili ve vojensko-bezpečnostních otázkách je to naprosto logické, že není možné operovat s kompletním zněním všech informací, a proto je to mj. otázka, která není vhodná k rozhodování referendem.
Jak jsem již řekl, ten, kdo by měl mnohé vysvětlovat, je spíše Česká strana sociálně demokratická. Ta by měla objasnit této Sněmovně i české veřejnosti, kdy a ve kterém okamžiku se dramaticky změnil její názor na protiraketovou obranu, když její ministr obrany mluvil naprosto jednoznačně v citátech, které jsem tady odcitoval, a kdy také za minulé vlády až do léta loňského roku běžela nesmírně intenzivní jednání o rozmístění tohoto systému i v ČR. Vláda ČR bude na rozdíl od předcházející vlády informovat Poslaneckou sněmovnu o aktuálním vývoji a pan předseda vlády vždy na každé schůzi Poslanecké sněmovny vystoupí s aktuální informací, která se bude týkat vyjednávání o případném rozmístění prvků protiraketové obrany na území ČR.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: O slovo se nyní hlásí místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek. Prosím.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já přísahám, že se mi nechce vystupovat, kolegové (oživení v sále), ale tady bylo asi čtyřikrát řečeno, že sociální demokracie musí vysvětlovat, a já jsem si dokonce i vědom toho, že to, co tady zaznělo z úst Petra Nečase, jsme už tady slyšeli. Dokonce i tu mou odpověď jste slyšeli, takže bylo by normální, kdybychom se k tomu nevraceli. Ale nezlobte se, vzhledem k tomu, že to zní stále znovu a znovu, tak já cítím povinnost, že na to reagovat musím.
Údajně prý je tedy co vysvětlovat na výroku tehdejšího ministra Jaroslava Tvrdíka z roku 2002, když plédoval pro protiraketovou obranu, a otázka zní - jak je to možné, že dnes tady někdo ze sociální demokracie nepléduje stejně? Takže já opakuji: V roce 2002 neexistovala žádná oficiální nabídka ze Spojených států vůči České republice. To pan ministr ví samozřejmě stejně dobře jako já. Jednak tedy neexistovala žádná nabídka, tím pádem ani nemohly být známy podmínky takové nabídky! Není to náhodou tak, pane ministře, že z vašich úst, myslím ministra zahraničí Alexandra Vondry, premiéra Topolánka zaznívá dokonce i dnes, že se jedná a že rozhodnuto není? Není to náhodou tak, že dneska se říká, že vlastně věc je nerozhodnutá, že to záleží na tom, jak se bude jednat? Jaké budou výsledky jednání? Jaké budou návrhy v oblasti právní, odborné apod.? Není to tedy tak, že stále je otevřeno, jestli vláda předloží této Sněmovně konkrétní mezinárodní smlouvu mezi Spojenými státy a ČR, po které bude chtít z nějakých důvodů, aby ji Sněmovna schválila? To znamená, ani dnes to vaše stanovisko přece není definitivní, pokud není tady jasná smlouva, která je navržena Sněmovně.
A vy se ptáte, co se změnilo od roku 2002? Všechno se změnilo! Protože neexistovala taková nabídka, probíhaly pouze odborné konzultace a nikdo nemohl vědět, jestli z těchto konzultací vzejde nějaký výsledek, to znamená konkrétní nabídka a budou řečeny její parametry.
A ještě bych rád řekl prosím vás toto, i když se omlouvám všem, kdo si to pamatují, že už jsem to tady říkal. Já jsem tady už zopakoval, že mohu stejně tak jako to, co vy jste citoval, odcitovat, že ministr Tvrdík tehdy doložitelně za účasti svědků řekl, že chápe, že pokud z těchto odborných konzultací něco bude a vzejde konkrétní návrh, že to bude alianční záležitost a že to bude věc, do které budou zahrnuty všechny státy aliance! To je přece jedna ze zcela kardinálních podmínek, kterou opakujeme my. Přece my říkáme dvě věci: že pokud by to bylo vyhodnocení, které by proběhlo mezi všemi státy aliance, protože těch hrozeb je opravdu dneska celá řada, a pokud se řekne, že tento typ hrozby je ten, na který musíme reagovat, protože… Prosím vás, i v tom posledním usnesení, o kterém nás tady informovala paní ministryně Parkanová, já jsem si ho tedy velmi důkladně studoval, z posledního summitu ministrů obrany aliance - tento bod je na 21. místě! A paní ministryně, mně tento bod, kdybych ho tady přečetl, tak zjistíte, nesmírně mi připomíná to usnesení v Rize, on je opět naprosto mlhavý! Tam je opět napsáno pouze to, že se sumarizuje to, co se odehrálo, a že se ukládá to sledovat a zároveň vypracovat studii na další postup, zkoumat dopady amerického systému eventuálního do systému evropského. To je naprosto mlhavé usnesení, které nejde za to, co bylo dohodnuto v Rize. A je to až 21. bod, prostě žádná priorita! Ta věc prostě není vyjasněna!
Pan místopředseda vlády se velice mýlí v tom, když tady neustále opakoval, že je všechno zřejmé, všechno jasné. Komu tady prosím vás ještě není něco jasné? Je tady snad někdo, kdo ještě nechce zvednout ruku, i když ještě není hotovo nic? Takhle vypadalo vystoupení pana místopředsedy! Všichni jsou srozuměni, všichni všemu rozumějí. A já jsem tady opakoval minule, že když George Bush při své návštěvě střední a východní Evropy dojel do Bulharska, tak se můžete seznámit s tím, že významným bodem při těchto jednáních s naším spojencem byl protest a nesouhlas se způsobem, jak Polsko a Česko na vlastní triko si dojednávají smlouvy se Spojenými státy, jak tyto dvě země si zajišťují svou bezpečnost. Dokonce mluví o tom, že chtějí mít smlouvy nad rámec článku pět a speciální smlouvy se Spojenými státy a úplně kašlou na všechny své ostatní spojence v NATO!
***