(11.50 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Test nebyl dokončen, označen byl americkou stranou jako no-test z důvodu selhání balistické řízené střely neboli cíle, vystřelené z Aljašky - takže ne samozřejmě té protiraketové obrany - kdy cíl nedosáhl předpokládané výšky a nebyl systémem Missile Defense vyhodnocen jako hrozba, a proto nebyla odpálena protiraketa. Samotná činnost systému Missile Defense jako celku s ohledem na vzniklou situaci byla vyhodnocena jako úspěšná.
Americký prezident a generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer se potkali 21. 5. na společné tiskové konferenci a shrnuli své rozhovory k protiraketové obraně, Afghánistánu, Kosovu a rozšíření NATO. Podle George Walkera Bushe spojenci v NATO a další země uznávají hrozbu útoku balistickými raketami ze strany darebáckých států. Americký prezident ujistil, že v záležitosti Missile Defense bude dále komunikovat s Ruskem, proti kterému není projekt namířen. Bush i Scheffer podtrhli důležitost komplementarity amerického i zvažovaného aliančního systému Missile Defense. Generální tajemník NATO přislíbil, že bude osobně alianční diskuse směřovat k tomu, aby systém NATO spolupracoval s americkým tak, aby byla zajištěna ochrana před raketami dlouhého, středního i krátkého doletu.
Třetí zpráva, která proběhla v uvedeném období, se týká OBSE. Rusko se pokusilo, poté co při jednání v rámci NRC - neboli NATO, Rush a Cancel (?) - narazilo na jednotnou pozici členských zemí aliance, zahájit odbornou diskusi expertů k umístění prvků protiraketové obrany v Evropě na fóru pro bezpečnostní spolupráci OBSE dne 6. 6., co si k tomu připravilo před vystoupením ministra zahraničí Lavrova v OBSE dne 23. 5.
Ruské výzvy k účasti expertů ze zainteresovaných zemí, tzn. Spojené státy, Česká republika, Polsko, na zasedání 6. 6. zůstaly bez odezvy. Do diskuse se nezapojily ani země, jejichž reakce Rusko pravděpodobně předpokládalo. My se domníváme a prostřednictvím Ministerstva zahraničí to i prezentujeme, že problematika protiraketové obrany nebude proto ze strany Ruska v OBSE dále nějakým substantivním způsobem otevírána.
Sluší se, abych popsal i událost, kterou jsem tady již komentoval, ale týká se návštěvy prezidenta Bushe v České republice.
Dne 4. a 5. 6. navštívil Českou republiku prezident USA George Walker Bush, který jednal s prezidentem republiky, premiérem, předsedou ČSSD a přednesl projev na konferenci Demokracie a bezpečnost. Při jednání s prezidentem Klausem a premiérem Topolánkem uvedl, že protiraketová obrana není budována proti Rusku, ale proti radikálním extremistům. Ocenil informace českého prezidenta i jeho jednání s prezidentem Putinem. Podle Bushe jsou ruská stanoviska ovlivněna vnitropolitickou situací. Studená válka ale skončila, není důvod rozdmýchávat novou nedůvěru. Proto platí otevřená americká nabídka pro Rusko, aby se na protiraketové obraně podílelo, jak jen uzná za vhodné. Bush připomněl nabídku návštěvy ruských vědců a generálů přímo na místa, kde jsou již komponenty protiraketové obrany instalovány.
Ruská nabídka k využití radaru v Ázerbajdžánu. Na okraj zasedání G8 v Německu Rusko 7. 6. nabídlo USA možnost zapojení a využití již fungujícího radaru v Ázerbajdžánu, přičemž ruská nabídka má tyto parametry: Za prvé, systém by k detekci možných hrozeb využil radarovou stanici v Gabale v Ázerbájdžánu. Stanici vybudoval Sovětský svaz a Moskva si ji pronajímá od ázerbájdžánské vlády. Za druhé, informace, které by toto vojenské zařízení zachytilo, by Rusko okamžitě poskytlo Spojeným státům a eventuálně také Evropě. Za třetí, stanice Gabala monitoruje území Íránu, Turecka, Číny, Pákistánu, Indie, Iráku, Austrálie a také velké části afrických zemí a ostrovů v Indickém a Atlantickém oceánu. Díky této stanici by pak podle Ruska byla zbytečná výstavba jiného radaru v České republice.
Ruský plán nebere v úvahu okamžité rozmístění prostředků protiraketové obrany. Rusko totiž soudí, že bude trvat dost dlouho, než Írán dokáže vyvinout rakety s dostatečným doletem, aby zasáhly Evropu. Rusko věří, že by bylo dost času pro umístění těchto prostředků, až by se objevily známky ohrožení.
Americká strana ještě dříve, než se zpráva dostala do médií, informovala o ruské nabídce českou stranu. Náměstek ministryně zahraničních věcí Negroponte volal ministru Schwarzenbergovi a hlavní vyjednávač Rooth politickému řediteli Martinu Povejšilovi. V první reakci USA, pro které určitě nabídka byla svým způsobem překvapivá, oznámily, že určitě budou o předložené nabídce uvažovat, ale zároveň dodávají, že jednání s ČR a Polskem paralelně s jednáním v rámci NATO budou pokračovat a že případné využití radaru v Ázerbájdžánu nepostačuje pro úplné nahrazení plánovaných komponentů ve střední Evropě. Podle ministryně zahraničních věcí USA je střední Evropa pro umístění prvků protiraketové obrany výhodná, primárně z geografických a geometrických důvodů, nikoli z důvodů politických.
Jaká je naše pozice k ruskému návrhu? Česká republika se nebude oficiálně k vhodnosti či nevhodnosti ruské nabídky vyjadřovat dříve, než si USA samy vyhodnotí, jak by toto případné rozšíření evropského pilíře protiraketové obrany ke Kaspickému moři ovlivnilo funkčnost a schopnosti celého systému.
Podle současných znalostí fungování systému se však zdá, že radar v Ázerbájdžánu nemůže nahradit radar ve střední Evropě, může jej maximálně doplňovat a kvalitativně posílit. Například jako tzv. forward base radar, který by tak jako tak měl být do roku 2011 umístěn v regionu jako součást evropského pilíře. A to proto, že by sice mohl vidět dál do Asie, do potenciálně rizikových oblastí, na druhé straně však ztrácí přehled nad severní Afrikou a v neposlední řadě je k současnému aktuálnímu riziku až příliš blízko, což snižuje jeho schopnost monitorovat více vypuštěných raket zároveň a přesně navádět vypuštěné interceptory.
Dalším možným problémem je, že ruská nabídka hovoří o tom, že informace získané radarem by Rusko poskytovalo USA, tzn. jeden komunikační mezičlánek ve velení a řízení, který by mohl při akutním nebezpečí výrazně zkrátit možnou reakční dobu, která už tak je pro balistické rakety letící do Evropy hodně krátká.
Před jakoukoli reakcí na ruskou nabídku musí být mj. vyhodnocena i otázka možného snížení užitečnosti ázerbajdžánského komponentu, které by vyplynulo z případného vývoje ázerbájdžánsko-íránských vztahů směrem k užší spolupráci a přátelským vztahům.
V každém případě je však velmi pozitivní, že po období ruského absolutního odmítání evropského pilíře protiraketové obrany přichází období konstruktivního jednání. My vnímáme ruskou nabídku jako implicitní uznání faktu, že proliferace raketových technologií v oblasti Blízkého a Středního východu může být bezpečnostním rizikem.
Jaká jsou další bilaterální jednání představitelů České republiky v této věci? Za zmínku stojí průběžné konzultace s Polskem, kde však nejde o koordinaci postupu při vyjednávání s USA, neboť Polsko zvolilo jinou vyjednávací taktiku. Podstatné jsou pro ČR i názory Německa, s nímž představitelé státní správy konzultují průběžně na různých úrovních. Ministr zahraničních věcí Schwarzenberg se v květnu setkal s předsedou Spolkového sněmu, ministrem zahraničních věcí i ministrem obrany. 7. 6. pak proběhly na MZV konzultace s představiteli SPD.
Jednání v NATO. Dne 5. 6. se neformálního jednání velvyslanců NATO zúčastnili i náměstek ministra obrany USA Edelman a ředitel Missile Defense Agency generál Obering.
Jednání o protiraketové obraně v NATO na základě zadání summitu z Rigy zaznamenalo podstatný pokrok. Na zasedání ministrů obrany NATO ve dnech 14. a 15. 6. by ministři měli vzít na vědomí zprávu, která ukládá relevantním výborům NATO zpracovat politické a vojenské implikace zamýšleného rozmístění amerického třetího pilíře v Evropě na úkoly z rižského summitu. Jde o zásadní posun. Na základě této zprávy začne aliance připravovat doporučení pro politické rozhodnutí o vytvoření aliančního systému protiraketové obrany, který by se opíral o zmíněný třetí pilíř a o doplňující systém pokrývající alianční území nechráněné třetím pilířem.
***