(10.20 hodin)
(pokračuje Škromach)
Pro nemocné, a zase - já chci zdůraznit, že nemocní, ti, kteří čerpají z nemocenského pojištění, jsou lidé, kteří řádně pracují, kteří živí své rodiny, a žádný z občanů, který pracuje, ať už to je živnostník nebo zaměstnanec, a platí si nemocenské pojištění, tak nemůže onemocnět jenom tak, že si řekne já jsem nemocný a jde marodit. O tom, jestli je, nebo není nemocný, rozhoduje lékař. A je věcí lékaře, zda uzná, či neuzná tohoto člověka nemocným. Ale chci zdůraznit, že to není ani nezaměstnaný, ani flákač, ani někdo, kdo by nepracoval.
Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jestli ten systém je využíván, zneužíván. Samozřejmě, jako v každém systému je snaha využívat ten systém. Myslím si, že kdyby tato vláda neodkládala zavedení nového zákona o nemocenském, který právě měl předcházet určitému zneužívání jak ze strany zaměstnanců, tak zaměstnavatelů, který mimo jiné už mohl zavést od 1. ledna letošního roku to, že ústavní činitelé by měli nemocenskou stejně jako všichni ostatní občané, ale tato vláda navrhuje prodloužit tento stav ještě o další dva roky, kdy tedy jako poslanci a senátoři první měsíc pobíráme průměrný výdělek, když marodíme, na rozdíl od těch ostatních, a těm naopak ještě nezaplatí za první tři dny.
Takže výsledkem opět v oblasti nemocenské je to, že ti lidé, a možná že někteří, řekněme - a bylo by asi dobré, kdyby pan ministr kvantifikoval, kolik lidí, když na základě toho navrhuje tak drastické plošné znevýhodnění pro všechny, kolik procent lidí zneužívá nebo využívá ten systém. Odhady jsou různé. Možná 5, možná 10 %. Proto 90 procentům těch, kteří poctivě pracují, poctivě živí své rodiny, tak jim prostě snížíme o 20 % nemocenskou. Pro pana ministra to určitě nebude žádné velké drama, pro mnohé manažery také ne, prostě si vezmou dovolenou, ale pro maminku samoživitelku, která bude muset zůstat doma s dítětem, to bude znamenat výpadek za prvních 14 dnů asi tisíc korun při průměrném výdělku a za měsíc, pokud by zůstala na nemocenské, to bude znamenat možná dva tisíce korun při průměrném výdělku.
Vážená vládo, koho trestáte?
V těch opatřeních, ať jsem hledal jakkoliv, tak možná tam bylo jedno opatření, které s tím naprosto nesouvisí a navíc je naprosto nesystémové. Navrhujete, aby člověk, který je propuštěn z toho důvodu, že porušil pracovní kázeň, neměl nárok na sociální zajištění. Ten člověk je potrestán jednak už tím, že je propuštěn, a za druhé - a tady by asi pan ministr Pospíšil mohl zapátrat a možná říci jenom tak pro zajímavost, když už o tom hovoří pan ministr Nečas, jak je to zneužíváno a jak tito lidé vlastně neprávem dostávají dávky, kolik vlastně soudních sporů o neplatnost výpovědi z důvodu porušení pracovní kázně dopadlo ve prospěch zaměstnavatele. Tady se totiž nezohledňuje jedna věc - že je to jednostranný krok ze strany zaměstnavatele, který prostě rozhodne, že zaměstnance propustí. A ten je neodvratný, zaměstnanec je propuštěn, nedostane žádnou podporu a může se jít soudit. A bude se soudit možná několik let o neplatnost této výpovědi.
Zeptám se prostřednictvím předsedajícího: Pane ministře Nečasi, vrátíte těm lidem tyto peníze, když po těch letech vysoudí, že výpověď byla neplatná? To jsem se tam nedočetl.
Naopak je tady nebezpečí právě inflace, nátlaku na zaměstnance, kteří budou vydíráni tímto opatřením - jestli nebudeš poslušný, jestli nebudeš dělat to, co ti řeknu, jestli nebudeš šlapat brázdu, jak se říká lidově, tak prostě dostaneš výpověď z důvodu porušení pracovní kázně, zůstaneš bez podpor, zůstaneš bez zajištění a tvá rodina se může jít pást na trávník a může jít bydlet například pod most. Tak to ne!
A jestliže tohle a podobná opatření směřují zase vůči lidem, kteří pracují - nenašel jsem tam jediné opatření, které by se týkalo lidí, kteří jsou dlouhodobě bez práce, kteří se práci vyhýbají, kteří žijí na úkor společnosti.
Pan ministr Nečas tady velmi teatrálně poukazoval na to, že ono se vlastně nic neděje. Vždyť vlastně na sociální výdaje pro rodiny půjde více, než šlo v roce 2006, ale tak nějak cudně pomlčel o tom, že v letošním roce naběhly například rodičovské příspěvky a další dávky, které znamenaly výraznější nárůst transferu pro rodiny s dětmi.
Tady se často dramaticky hovoří o tom, jak ten systém je před zhroucením apod. Asi zřejmě v rámci toho, co říká pan premiér Topolánek, málo strašíme a je potřeba lidi vyděsit. No, já myslím, že to děšení by mělo být opět na základě nějakých propočtů. A když se podíváte - možná by bylo dobře, kdyby pan ministr Nečas a jeho druhové a družky ve vládě si pročetli výstup z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, čili oficiální materiál, který je podle mě velmi seriózní a jmenuje se Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů České republiky od roku 1990 do roku 2006. Tady je vidět, že výdaje na rodiny, sociální výdaje, výdaje na zdravotnictví v poměru k růstu hrubého domácího produktu zdaleka nerostou, dokonce v některých položkách klesají.
Za této situace říká vláda, že musí dramaticky omezit sociální výdaje, transfery, a jen pro zajímavost, transfery pro rodiny s dětmi. Jestliže říká pan ministr Nečas, že chce ušetřit 70 mld. Kč, že to je nárůst z roku na rok za situace, kdy veškeré výdaje do sociální oblasti mimo důchodů jsou řádově kolem 90 mld. Kč, pak jsme asi zřejmě byli velmi zvláštní vládou v minulém roce, kdy jsme měli 20 mld. Kč na sociální výdaje, a letos to vyrostlo na 90 mld. Kč. Z toho transfery pro rodiny s dětmi tvoří téměř polovinu, nebo třetinu. Nemocenská je asi 30 mld. až 35 mld. Kč. Ta byla i v minulosti.
Důchody. Řekněte, milá vládo, když říkáte, že všichni se budou mít lépe, za situace, kdy snížíte daně, kdy podseknete veřejné rozpočty, jak se budou mít lépe. Bohužel znova je potřeba opakovat, že tato reforma není proti černým pasažérům, není proti nefachčenkům. Tato reforma je proti poctivým lidem práce, kterým bere nemocenskou, kterým bere dětské přídavky, rodinám, které nemají žádné jiné příjmy, jsou to rodiny středněpříjmové, ať už živnostníci nebo zaměstnanci. Tento systém bere rodinám - chci zdůraznit - tady předtím hovořil jeden z poslanců ODS o tom, jak to bylo za vlády sociální demokracie. Jistě, kroky, které jsme připravili, byly realizovány postupně, protože jsme si také byli vědomi toho, že nelze ty kroky udělat bez řádného posouzení stavu.
A chcete-li, aby podíl poctivých lidí, lidí práce, rodin s dětmi - a jenom možná pro zajímavost, taková testová otázka pro mnohé, kteří hovoří o tom, jak se vlastně zneužívá ten systém a jak chodí ty velké rodiny mnohdy - pan Čunek by jistě uvedl romské rodiny - jak chodí pro dětské přídavky. Kolik si myslíte, vážené dámy a vážení pánové zde přítomní, že je rodin, které mají pět a více dětí v České republice? Celkově je asi 1,8 mil. rodin, které mají děti.
***