(11.20 hodin)
(pokračuje Stehlíková)
A pokud mluvíme o chudobě, jedná se o tyto občany. Jestli chceme ve skutečnosti předcházet chudobě, musíme se zaměřit na zaměstnanost, na prevenci nezaměstnanosti, co drží nezaměstnanost tak vysoko. Právě tyto plošné, neadresné, bezmyšlenkovité sociální dávky a drahá práce.
Návrh reformy obsahuje předpoklad snížení vedlejších nákladů práce, což znamená, že větší množství lidí může tu práci získat, protože vedlejší náklady práce právě vedou k tomu, že nízkokvalifikovaní zaměstnanci převyšují nad zaměstnanci s vysokou kvalifikací, kdy zaměstnavateli je obtížné ho zaměstnat. Když mluvíme před chvilkou o podpoře vědy a výzkumu, o potřebě modernizace ekonomiky, o potřebě zavádět metody, které se opírají o Lisabonskou strategii, potřebujeme navrátit naši ekonomiku do Evropy, tak musíme myslet i na toto.
Velice důležité je i zavedení systému sociálních dávek, který je adresný a šitý na míru.
Závěrem bych chtěla říci, že nikdo neláme hůl nad sociálním státem jako hlavním poskytovatelem sociálního zabezpečení, spíše naopak. Chceme státu pomoci naučit se pružněji reagovat na potřeby reálných občanů, konkrétních rodin a konkrétních jedinců. Lépe, obratně a hlavně efektivně přerozdělovat, aby nám miliardy neutíkaly přes prsty, a přesto nám rostly počty lidí ve stavu chudoby. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.) A toto je jediná cesta k hospodářskému růstu. Děkuji za potlesk.
Sociální stát nemůže zůstat stejný, když se doba změnila. Musí odpovídat potřebám doby a reflektovat moderní evropské trendy v sociální politice. (Potlesk napříč celým sálem.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní ministryni Stehlíkové. S faktickou poznámkou pan poslanec Zdeněk Škromach. Takže dvě minuty pro něj.
Poslanec Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedající. Já myslím, že paní ministryně ukázala naprostou nekompetentnost a navíc netoleranci vůči opozici. Vystoupil první představitel opozice, a okamžitě tady měla snahu nás školit. Nakonec když si vezmeme celé její vystoupení, a můžeme si je přečíst, tak neřekla nic, co by bylo skutečné faktické. A nakonec ukazuje svoji nekompetentnost v této oblasti a možná že má výčitky svědomí z toho, že jako představitelka Strany zelených podpořila tyto asociální návrhy této vlády. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: S další faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Vítězslav Jandák, takže i on má 120 sekund.
Poslanec Vítězslav Jandák: Dámy a pánové, odpusťte. Já myslím, že paní ministryně prokázala, že není jenom ministryně bez portfeje, je mimoministryně. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Pánové, oba dva, prostřednictvím pana předsedajícího, paní ministryně je dáma, takže vaše hulvátské útoky zcela jistě vydrží. Pro mě jako pro ministra financí je to dobrá zpráva, že místo věcných argumentů máte pouze urážky. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi, a mikrofon pro pana poslance Bohuslava Sobotku. Připraví se paní poslankyně Michaela Šojdrová.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych také reagoval na vystoupení paní ministryně Džamily Stehlíkové. Já jsem zaznamenal, že Sněmovna ocenila její vystoupení potleskem.
Přesto bych chtěl říci tři krátké poznámky.
Paní ministryně tady hovořila o tom, že se rozšířilo množství lidí sociálně vyloučených. Chtěl bych připomenout, že Česká republika je země, která má 7 % lidí ohrožených chudobou. To je nejméně v rámci Evropské unie, nejméně ze 27 zemí Evropské unie, čili na dolním konci té tabulky je Česká republika. Měla na konci vlády sociální demokracie 7 % lidí ohrožených chudobou. Na opačném konci tabulky, to znamená mezi zeměmi, které mají největší množství obyvatel ohrožených chudobou co do procenta celkového počtu obyvatel, je náš soused. Je to Slovensko. Po osmi letech reforem Dzurindovy vlády má Slovensko cca 24 % obyvatel ohrožených chudobou. To je rozdíl mezi politikami hospodářskými a sociálními, které se v našich zemích realizovaly v minulých osmi letech. Bylo by dobré, kdyby si paní ministryně tyto věci dostatečně prostudovala, než bude hovořit před Poslaneckou sněmovnou, protože jsou tady lidé, kteří jsou informovaní, jsou tady lidé, kteří jsou dostatečně vzděláni v těchto oblastech.
Pokud tady byla řeč o tom, že je problém nezaměstnanost. Já bych chtěl připomenout, že nezaměstnanost po osmi letech vlád vedených sociální demokracií klesla na rekordně nízkou úroveň v těchto dnech a vidíme to kolem sebe. Já tady zastupuji region a okres, kde za minulé čtyři roky klesla nezaměstnanost z 12 %, tam byla před čtyřmi lety na 12 %, a dnes je pod 6 %. Během čtyř let se v tomto regionu snížila nezaměstnanost o polovinu. To si myslím, že je také důkaz toho, že hospodářská a sociální politika v těch minulých letech byla efektivní, protože ona vedla k výraznému poklesu nezaměstnanosti.
Poslední poznámka. Paní ministryně zde hovořila o tom, že nechce podrážet nohy sociálnímu státu, nebo že vláda nechce podrážet nohy. Ale já musím říci, že to, co vláda připravuje, je jedna velká past na sociální stát. Ono to dneska ještě není vidět. Ono to samozřejmě bude vidět potom na příjmové straně veřejných rozpočtů v následujících letech, pokud tyto návrhy projdou. Pak se roztočí spirála škrtů, která bude muset následovat jako reakce na zbytečné snižování daní, které v tuto chvíli vláda navrhuje, ale bohužel tedy jenom někomu.
Ale dovolte mi, abych se vrátil k té celé koncepci a možná zopakoval i některá čísla. V každém případě bych chtěl říci, že čísla, o kterých budu mluvit, jsem si nevymyslel, ale čerpám je z oficiálního dokumentu. Tím oficiálním dokumentem je Fiskální výhled České republiky vydaný Ministerstvem financí v dubnu 2007. A já bych chtěl poděkovat, a mockrát už děkovat nebudu během svého vystoupení, tak alespoň jednou, Ministerstvu financí za to, že tento užitečný dokument zpracovalo a publikovalo, protože on myslím velmi dobře odráží ty trendy, které tady byly v minulosti, charakterizuje současný stav a už také předjímá, jak by vypadaly veřejné rozpočty po případné reformě, tak jak ji vláda představuje.
No, možná je trošku předčasné takovýto dokument v tuto chvíli publikovat a vydávat, ale myslím si, že to minimálně slouží k tomu, abychom tady nediskutovali o pojmech a dojmech, abychom se tady nepohybovali na úrovni frází, ale abychom také mluvili o konkrétních číslech a o tom, co to všechno s našimi veřejnými rozpočty může udělat. Protože tady nejsme na půdě výzkumného ústavu, tady nevedeme teoretické debaty. Tady děláme experiment s Českou republikou. Vláda přišla s nevyzkoušeným receptem, který se opírá o teoretická východiska, která se prostě v praktické ekonomice velmi často nepotvrdila, a opřena o tato teoretická východiska se chystá udělat experiment s Českou republikou a těmi pokusnými králíky tady bude 10 miliónů občanů včetně nás tady, jak sedíme v Poslanecké sněmovně.
Chtěl bych připomenout, že v roce 2006 Česká republika splnila už třetí rok po sobě cíle v oblasti deficitu veřejných rozpočtů, tak jak o nich hovoří konvergenční program. Já se často setkávám s tím, že se nerozlišuje mezi konvergenčním programem a maastrichtskými kritérii pro přijetí společné evropské měny euro. Zmiňovaný konvergenční program je v zásadě individuální plán na snižování deficitu veřejných rozpočtů, kterým se řídí Česká republika jako země, která překračuje tříprocentní deficit veřejných rozpočtů. Tento plán naše země poprvé předložila v souladu s procedurou Paktu stability a růstu, což je významný dokument na úrovni Evropské unie. Předložila ho poprvé v roce 2003 a tento dokument, jeho plnění je pravidelně hodnoceno a sledováno na úrovni Evropské komise a také na úrovni Rady ministrů financí Evropské unie.
***