(10.20 hodin)
(pokračuje Julínek)
Chci zdůraznit, že bude doprovázet tento návrh i např. generická substituce, to znamená možnost záměny stejně účinné látky, preparátu obsahujícího stejnou účinnou látku, lékárníkem, pokud lékař nevyznačí zákaz této substituce. Vždy to povede k tomu, že může pacient dostat lék s nižším doplatkem, přitom bude mít stejně účinnou látku.
Dámy a pánové, aby mohly být provedeny žádoucí reformy ve zdravotnictví, musíme dosáhnout stabilního prostředí v roce 2008. Potřebujeme, aby lékaři dostali včas zaplaceno, potřebujeme, aby v této době bylo stabilní prostředí a mohly se provádět změny. Není snadné provádět reformní změny ve zdravotnictví, po kterých volají všichni, kteří sedí v těchto lavicích a v tomto státě, pokud nebude stabilní prostředí a pokud zrovna v té stejné době probíhá řešení situace deficitu veřejných rozpočtů. Proto tento úvodní zákon, který má navodit stabilní prostředí tak, abychom se mohli dostat k dalším změnám ve zdravotnictví a nastavit transparentní právní prostředí ve zdravotnictví a posílit především roli pacienta. Této první fázi říkáme reforma informovaného a suverénního pacienta, kdy je potřeba dát jasné odpovědnosti jednotlivých institucí, zdravotních pojišťoven, zdravotnických zařízení za poskytování pojištění a služeb a pacientovi umožnit konečně si vybrat z produktů zdravotního pojištění a ze zdravotnických služeb více podle svých potřeb, než tomu bylo minule.
Dále nás čeká zásadní politická debata pro léta 2010 a dál o financování zdravotnictví. Nazývám to reformou ohroženého pojištěnce, kdy v důsledku stárnutí populace hrozí již v roce 2015 významná finanční krize ve zdravotnictví.
Proto bych vás, vážené kolegyně a kolegové, poprosil, abyste podpořili tento návrh a vytvořili tak prostředí pro změnu českého zdravotnictví, kterou musíme udělat především v roce 2008 a v roce 2009, které jsou potom již veskrze pozitivní pro pacienta.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vzhledem k tomu, že Ivan Langer zde není, požádal bych Martina Bursíka jako posledního z předkladatelů.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, jak jste zaregistrovali, tak jsme si jako členové vlády rozdělili role a každý popisujeme určitý segment, který je věcně nám bližší. Dovolte, abych vám krátce představil jednu část reformního batohu, která je vskutku reformou. Není pochyb o tom, že patří do celku novel zákonů, které jsou vám předkládány, a to je ekologická daňová reforma.
Reforma se v novele zákonů projevuje návrhem zákona o zdanění elektřiny, plynu a uhlí. K tomu je potřeba dodat, že závazek realizovat výnosově neutrální ekologickou daňovou reformu měly již tři vlády, resp. čtyři, které předcházely vládě této. Hned tři sociálně demokratické vlády měly ve svém programovém prohlášení realizovat výnosově neutrální ekologickou daňovou reformu. Na reformě se pracovalo koncepčně, několik scénářů, variant bylo připraveno. Bohužel žádný ze scénářů se nedostal do fáze, kdy by předchozí vlády ekologickou daňovou reformu schválily, koncepčně se na ní shodly a předložily ji Poslanecké sněmovně.
Jako vláda jsme se dostali do určitého časového presu, protože - jak již tady bylo řečeno ministrem financí - Česká republika v přístupové smlouvě z Atén vyjednala odklad začlenění směrnice 96 z roku 2003 o zdanění energií do 1. 1. 2008, a tudíž skutečně tento krok děláme na poslední chvíli.
Reforma, jak vám je předkládána, co do výše sazeb vychází z minimálních sazeb spotřebních daní, které jsou stanoveny směrnicí 96. Řeknete možná, že je to málo ambiciózní, že by vláda mohla nasadit spotřební daně vyšší. My jsme sledovali nicméně jiný cíl. Tím cílem je institucionálně zakotvit ekologickou daňovou reformu do naší daňové soustavy tak, abychom v budoucnu, kdy se budou měnit její parametry, měli zajištěno, že daňová reforma nám přináší tzv. dvojí dividendu, dvojí výhodu. Na straně jedné ekonomickými nástroji - spotřebitelskou volbou, chováním výrobců, producentů energií i spotřebitelů - chráníme životní prostředí, protože ekologická daňová reforma zvýhodňuje výrobu tepla z ekologicky šetrnějších technologií. To na straně jedné - ochrana životního prostředí. Na straně druhé - výnosy ze spotřebních daní z energií se vracejí do ekonomiky snížením vedlejších nákladů práce. V důvodové zprávě k zákonu najdete princip, který hovoří o tom, že veškeré výnosy, které stát získá ze zdanění energií, využije a použije ke snížení povinných odvodů sociálního pojištění zaměstnavatelů.
Po delší diskusi jsme přistoupili na německý model, tzv. princip T+1, kdy ministr práce a sociálních věcí dostal od vlády uloženo, aby do poloviny roku 2008 vyhodnotil výnosy ze spotřebních daní z energií, učinil odhad ročních výnosů a připravil návrh novely zákona o sociálním pojištění, ve kterém nastaví už konkrétní parametry, to znamená snížení o tolik a tolik desetin procentního bodu povinných odvodů sociálního pojištění zaměstnavatelů. Tímto bude zajištěna výnosová neutralita.
O co se konkrétně jedná? Uvalujeme minimální sazbu spotřební daně 8,50 koruny na gigajoul spáleného tepla pro uhlí, což podle typu uhlí, podle spalného tepla se pohybuje zhruba na zvýšení ceny pro spotřebitele o 10 %. To je myslím nejvýznamnější efekt daňové reformy. U zemního plynu nárůst je 30,60 koruny na megawatthodinu, u elektřiny 28,30 koruny na megawatthodinu.
To, co zaslouží největší pozornost, jsou výjimky, protože o výjimkách se vedla na vládě nejpodstatnější řeč. To, že spotřební daně musíme zavést, o tom není pochyb. To, že se vláda rozhodla "nezcizit" výnosy a nezapojit je do příjmové strany rozpočtu, ale že se rozhodla realizovat skutečně reformu, kde se vracejí výnosy zpátky v podobě snížení sociálního pojištění, zlevnění vedlejších nákladů práce, a tedy součást aktivní politiky zaměstnanosti, zlevnění práce, tak debata byla o výjimkách. Nakonec jsme se dohodli po velmi vitální debatě ve vládě, že vláda navrhla Poslanecké sněmovně výjimku pro využívání zemního plynu pro vytápění domácností, protože se jedná o ekologický způsob vytápění, protože stát nainvestoval miliardy korun do plynofikace a stojíme o to, aby lidé neodcházeli z využívání zemního plynu, aby tento způsob vytápění, který co do emisí je ekologicky šetrný, zůstal zachován jeho rozměr a dále se rozvíjel.
Druhá výjimka se týká využití zemního plynu v dopravě. To je Poslanecké sněmovně důvěrně známo. Myslím, že z iniciativy pana poslance Ambrozka Poslanecká sněmovna odsouhlasila nulovou spotřební daň na využití zemního plynu v dopravě s tím, že spotřební daně celkem v pěti krocích od roku 2012 se poté budou zvyšovat až do roku 2020, kdy se ustálí na sazbě 264,80 koruny na megawatthodinu spáleného tepla.
***