(10.20 hodin)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. O slovo se přihlásil pan předseda Kováčik, poté pan místopředseda Zaorálek a pan poslanec Liška. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedo, paní a pánové, dovolte mi, abych velmi stručně reagoval jak na vystoupení pana ministra Svobody, tak pana ministra Vondry. Docela mě rozladilo tvrzení o tom, co říkali o referendu - že jim, nám, poslancům Parlamentu České republiky, jako by nikdo nedal gebír k tomu, abychom rozpoutávali referendum, že dokonce bylo moudré, že nebylo referendum o vstupu České republiky do NATO. Promiňte mi, pánové a dámy, ale to přesně bylo to nemoudré, to přesně bylo to pohrdání občanem, to přesně bylo to pohrdání ústavou, ve které stojí, že referendum může být využito - teď parafrázuji ústavu - v záležitostech, které jsou pro Českou republiku a její občany zásadní. Jestli si myslíte, že vstup do NATO nebyl pro Českou republiku a pro její občany zásadní, tak potom mi promiňte, ale jsme skutečně hluboce rozděleni. My a občané stojíme na jedné straně sporu, vy stojíte na druhé straně.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. O slovo se přihlásil pan místopředseda Zaorálek. Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já jenom jedinou věc. Pro sociální demokracii referendum nikdy nebyla nějaká hra, pane místopředsedo. My jsme tady nejméně osmkrát předložili zákon o obecném referendu, který by dal šanci veřejnosti, aby sama řekla, že se chce k něčemu vyjádřit. Referendum se ale stává hrou v situaci, kdy vy bráníte takovýto zákon, který je v ústavě, přijmout, a pak se s tím dají hrát hrátky. Na to jste ovšem byli dobří vždycky vy, protože vy jste vždy přicházeli s referendem ve chvíli, kdy to účelově bylo pro vás vhodné. Zabránit tomu může pouze obecný zákon o referendu, a to nedovolíte vy.
Když tady potom říká pan ministr Svoboda: proč hrajete hru s referendem, když víte, že to stejně neprojde - to je podle mne ten politický cynismus, o kterém jsem tady už jednou mluvil.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. O slovo se přihlásil pan poslanec Liška. Je zástupce poslaneckého klubu Strany zelených. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ondřej Liška: Děkuji. Chápu pozici ČSSD, která chce v tuto chvíli všechno, nebo nic. Ale já tento pokus považuji za mnohem možná menší krok, ale ne nevýznamný pro to, abychom se začali dohadovat napříč spektrem minimálně na některých rámcových podmínkách pro naše budoucí rozhodnutí o tom, zda radar přijmout, či odmítnout. Nám se to podařilo v šesti ze sedmi bodů.
Je evidentní, že se levice neshodne s pravicí na téma referendum. Pravice říká, že o spojeneckých závazcích se v referendu nehlasuje, levice - ale v tomto případě i zelení - říká, že toto není typický spojenecký závazek, a proto je možné i takovouto otázku položit v referendu. Je ale evidentní, že dnes se konsensu v této otázce nedobereme. Využijme ale té dnešní příležitosti dobrat se shody alespoň v něčem, nikoli ne v nevýznamných záležitostech, a to je právě zapojení našich spojenců do této tak důležité debaty, která není pouze českou debatou, ale celoevropskou debatou a transatlantickou debatou. Myslím si, že výsledek, pokud by tato debata měla mít za výsledek právě tento druh usnesení, je kvalitativní krok, který zde dosud nebyl. Proto naléhám a ptám se: Umožněte prosím, aby tento dokument, tato shoda se stala dnešním usnesením, výstupem z této debaty. Jinak skutečně budeme směšní.
Myslím si, že vláda v tomto není úplně nečinná. Zelení předložili do vlády návrh obecného referenda, který nyní prochází připomínkovým řízením, takže tato debata bude nadále pokračovat. Dnes se v ní ale nikam dále neposuneme, proto se pokusme posunout alespoň v tom, co považujeme za stejně tak důležité, a to jsou naše spojenecké závazky.
Proto vás prosím ještě jednou, hlasujme pro toto usnesení, bude to skutečně alespoň umírněný, ale přesto pozitivní signál směrem k veřejnosti, že tyto záležitosti debatujeme se vší odpovědností.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. O slovo se přihlásil pan ministr Schwarzenberg. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, sleduji tuto debatu již hodiny a hodiny během posledních dnů. Chtěl bych vás poprosit jako ministr zodpovědný za zahraniční politiku České republiky, abychom si uvědomili, že zde jde o bezpečnostní zájmy České republiky.
Naprosto chápu, že když koaliční většina je poměrně velmi malá k poměru k opozici, že toto svádí k postoji opozici za každou cenu. Někdy se to tak stává. Nicméně bych vás velice poprosil, abychom toto stanovisko zanechali, když jde o bezpečnost státu. Já jsem starší člověk, asi jeden z nejstarších v tomto prostoru. Pamatuji si, jak jsme byli dvakrát obsazeni, jak přišla cizí vojska k nám, jak jsme byli vystaveni ohrožení z různých stran. Já bych vás velice poprosil, abychom si uvědomili jedno, co v československých a českých dějinách vždy chybělo - že je možné vést debatu o bezpečnostních otázkách, o obraně státu, mimostranicky, vážně, a dobrat se opravdu k důsledkům.
Prosím, abychom zde nebojovali o stranické body, ne o to, jak se objevíme v televizi, jak získáme popularitu, nýbrž abychom se konečně dobrali k diskusi o podstatě věci - že zde jde o naši bezpečnost v budoucnosti, udržet spojenectví, které je pro nás životně nutné, že zde máme odpovědnost nejen pro dnešek, nýbrž také pro léta budoucí, pro naše děti a pro naše vnuky. Prosím vás velice, abyste si to uvědomili. Děkuji mnohokrát. (Potlesk.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. O slovo se přihlásil pan místopředseda Zaorálek. Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře, nezlobte se, ale o čí bezpečnost tady jde, to vůbec tak jasné není po tom, co jsme doposud o této základně slyšeli.
Nezlobte se, vy zde dnes vystupujete jako někdo, kdo říká, že chce smířit ty rozdělené tábory. Ale to byste nemohl a nesměl v zahraničí vystupovat, jak vystupujete, kde si dovolíte dokonce říci, že naše členství v NATO dnes není pro nové členské státy stejnou garancí jako pro ty staré, kdy vlastně se tváříte, že článek 5 pravděpodobně nefunguje nebo neplatí tak, jak je ve Washingtonské smlouvě napsán, a zpochybňujete vlastně naše členství v Severoatlantické alianci. Kdybychom to vzali vážně, tak bychom si museli okamžitě sednout a zabývat se tím, protože celá naše armáda je dnes v rámci NATO, je to prostě systém, do kterého jsme se začlenili a ve kterém pracujeme. Vy ho prostě zpochybňujete. A tady jde o bezpečnost České republiky.
Tady se navrhuje prostě najednou dvoustranná smlouva. To není pravda, že to je spojenecký závazek, který máme v NATO nebo v Evropské unii. To je prostě úplné popření toho, co jsme zde v minulých letech budovali. Je to něco, co může štěpit Evropu, co může dokonce ohrozit bezpečnost tohoto regionu. Takže toto vaše smíření prostě nefunguje a vy byste měl hlídat, co ve světě říkáte.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Další přihlášky nemám. Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení pana poslance Lišky. Ptám se pana ministra na jeho názor. Pane ministře? (Souhlas.) Souhlas.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 291 z přítomných 143 poslankyň a poslanců pro návrh 71, proti 28. Návrh nebyl přijat.
Dojde ke kontrole hlasovacích listin. Chvíli počkám. (Probíhá kontrola hlasování.)
Ptám se, kolegyně a kolegové, jestli je všechno v pořádku. (Nebylo námitek.)
Konstatuji, že usnesení pana poslance Lišky nebylo přijato.
Na závěr shrnu, že jsme přijali k tomuto bodu celkem tři usnesení, a to usnesení, druhé usnesení pana poslance Kováčika, pak usnesení pana poslance Sedi a paní poslankyně Konečné, takže celkem jsme přijali tři usnesení k bodu 71.
S námitkou pan poslanec Pleva.
***