(17.00 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
To samozřejmě v praxi způsobuje problémy často v té rovině, že vězeň vyjádří souhlas s tím, že bude pracovat, a pak znenadání tento svůj souhlas stáhne. Zaměstnavatel je pak v permanentní nejistotě, zda vězeň, který přijal nabídku k práci, tuto nabídku myslí vážně. Zda se tedy zaměstnavateli vyplatí vězně zaškolovat, pořizovat mu pracovní pomůcky a v zásadě ho tak zavádět do pracovní činnosti.
Návrh, který dnes projednáváme, přináší jedinou změnu. Přináší to, že vězeň do budoucna nebude moci odmítnout práci pro jiný veřejný subjekt, než je stát. Vězeň tak nebude moci v budoucnosti odmítnout práci např. pro územní samosprávné celky a právnické osoby, které územní samosprávné celky spravují anebo přímo řídí. Jedná se v českém právu o obce a o kraje a o obrovské množství právnických osob, které jsou na obce a na kraje navázány, počínaje školami a konče např. nemocnicemi, knihovnami atd. Myslím si tedy, že tato novela, byť rozsahem není příliš veliká, může mít pozitivní efekt při zaměstnávání vězňů, protože, jak jsem řekl, sníží se prostor do budoucna pro vězně, který chce odmítnout práci a nemá k tomu objektivní důvody, jako jsou např. zdravotní problémy.
Tento návrh počítá s tím, že vězeň bude moci do budoucna dále odmítnout práci u zcela soukromého subjektu, resp. u právnické osoby založené podle soukromého práva. Zde Ministerstvo spravedlnosti toto oprávnění vězně zachovalo, a to z toho důvodu, že nás vážou určité mezinárodní závazky, které lze vykládat i tak, že by mohlo být takovéto nucení vězně k práci u soukromého subjektu vnímáno jako práce nucená, či případně práce otrocká. To je důvod, proč tato úprava nejde ještě dále a v zásadě neruší toto oprávnění vězně odmítnout práci i u soukromého subjektu.
Chci však upozornit na tu skutečnost, že naše právnická obec v této oblasti není jednotná, že někteří experti na mezinárodní právo se domnívají, že naše mezinárodní závazky nebrání v tom, abychom v českém právním řádu měli takovou úpravu, která bude nutit vězně pracovat i u soukromého subjektu. Předpokládám tedy, že o tomto tématu, které je podle mého názoru vedle politické dimenze i téma odborné, budeme diskutovat na ústavněprávním výboru a případně se můžeme rozhodnout jít ještě dál, než je tato novela, a rozšířit povinnost pracovat u vězňů i na soukromé subjekty.
Dámy a pánové, jak jsem řekl, naším cílem je zvýšit počet vězňů, kteří pracují, zvýšit tak dimenzi trestu odnětí svobody, která působí výchovně, která vede vězně k řádnému životu, a proto vás prosím, abyste návrh podpořili a propustili jej do dalšího čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministru spravedlnosti. O slovo zpravodajky nyní požádám paní poslankyni Zuzku Bebarovou-Rujbrovou, která je určena pro prvé čtení. prosím.
Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Kolegyně a kolegové, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, je malou, ale veskrze užitečnou novelizací tohoto zákona. Dosavadní úprava, jak zde bylo řečeno, počítá s pracovní povinností odsouzených, pokud tomu nebrání zdravotní překážky. Ovšem pracovní možnosti přímo ve věznicích při zajišťování chodu Vězeňské služby jsou omezené, a pokud jde o práci pro nestátní subjekty, s nimiž Vězeňská služba za tímto účelem uzavírá smluvní vztah, je pracovní zařazení podmíněno souhlasem odsouzeného, který může být navíc odvolán.
To, že navrhovaná úprava předpokládá, že nadále by souhlas odsouzeného nutný nebyl při zařazování do práce pro stát, pro kraj, pro obec a pro jimi založené subjekty, by mělo vést k rozšíření počtu míst, na něž budou moci být vězni, a to i bez svého souhlasu, k práci zařazováni, ale lze tedy předpokládat, že se zvýší i možnost odsouzených větší měrou se podílet na úhradě nákladů spojených s odsouzením a s úhradou svých platebních povinností, jako je výživné, náhrada škody způsobené trestnou činností apod. Doporučuji proto, abychom tento návrh zákona propustili do dalšího čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně, a otevírám obecnou rozpravu. Písemné přihlášky nemám. Prosím, hlaste se. Pan poslanec Jičínský jako první má slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, chci podpořit návrh na postoupení do druhého čtení, protože si myslím, že to je návrh užitečný, protože se pokouší aspoň dílčím způsobem řešit složité problémy, které jsou s resocializací vězňů. Víme, že to je problém závažný, víme také, že nejednou ústavy, kde se vykonává výkon trestu odnětí svobody, jsou prostředkem ke "vzdělávání" těch, kdo tam jsou, v tom, aby se lépe naučili pokračovat v kriminální činnosti. Nedostatek práce je tady něčím, co této nikoliv bohulibé činnosti usnadňuje cestu. Čili myslím si, že to, co tady Ministerstvo spravedlnosti navrhuje, co doporučuje pan ministr i zpravodajka petičního výboru, je jistým pokusem tyto problémy nikoliv vyřešit, ale jistým způsobem je pomoci řešit, a myslím si, že každý krok, i drobný krok v této oblasti, je vhodný doporučení a musíme to zkoušet. Víme také, že náklady spojené s chodem těchto institucí jsou veliké, a opravdu není žádný důvod, aby ti, kdo se provinili proti zákonům této země, neměli aspoň povinnost jistým způsobem část těchto nákladů na sobě nést.
Čili doporučuji ve smyslu předložených návrhů postoupit do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Zeptám se na další přihlášku do obecné rozpravy. Taková přihláška není. Končím obecnou rozpravu a budeme se zabývat návrhem na přikázání.
Organizační výbor navrhuje přikázat tento návrh k projednání výboru petičnímu. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 278 o přikázání výboru petičnímu. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 278 přítomno 164, pro 105, proti 6. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh jsme přikázali k projednání výboru petičnímu.
Tím končí projednávání bodu č. 38, sněmovního tisku 179, v prvém čtení na této schůzi. Děkuji panu ministrovi a děkuji také paní zpravodajce.
Zahajuji projednávání dalšího bodu a tímto bodem je bod
71.
Informace vlády o stavu vyjednávání k případnému umístění
radarové základny na území České republiky
Prosím, aby ke stolku zpravodajů zasedl pan ministr Alexandr Vondra, a budu vás informovat o tom, že tento bod jsme projednávali v pátek 4. května a přerušili jsme jej po ukončené všeobecné rozpravě.
Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné a do této podrobné rozpravy mám tři písemné přihlášky od kolegů Jana Hamáčka, Antonína Sedi a Václava Exnera. V tomto pořadí prosím, aby kolegové přednesli své návrhy v podrobné rozpravě. První slovo má pan poslanec Jan Hamáček.
S faktickou poznámkou?
Poslanec David Rath: Ano, s technickou poznámkou. Za klub sociální demokracie potřebujeme 15minutovou pauzu.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vyhlašuji přestávku do 17.25 hodin.
(Jednání přerušeno v 17.10 hodin.)
***