(11.50 hodin)
(pokračuje Vondra)
Pokud jde o harmonogram, nyní probíhají vyjednávání a my nemůžeme předurčit jejich výsledek, ale byla-li by jednání dokončena ke konci tohoto roku a v první polovině příštího roku by probíhal příslušný proces schvalování a taková dohoda by byla schválena, tak se předpokládá zahájení výstavby někdy v průběhu roku následujícího, s tím, že konstrukční práce by byly dokončeny někdy v letech 2011 až 2012, s tím, že celý systém by měl být funkční v letech 2013 až 2014, tedy včas před oním rokem 2015.
Pokud jde o zapojení české strany, bylo zdůrazněno, že české firmy budou přizvány přímo k realizaci tohoto projektu a veškeré stavební práce by byly realizovány přes přímé dodavatele. Americká strana bude chtít, aby se i subdodavatelé z naší země mohli o tyto zakázky ucházet.
Pokud jde o zaměstnání českých občanů na případné radarové stanici, bylo by to předmětem budoucího jednání. A na základě precedentu kupříkladu z Velké Británie nelze vyloučit ani to, že by se nám podařilo prosadit, aby se česká armáda účastnila práce přímo na obsluze onoho radaru.
Pokud jde o informace, s potěšením jsme konstatovali, že naši partneři jsou ochotni jednoznačně vysvětlovat a sdílet s námi maximum informací.
Pokud jde o postoj veřejnosti, my jsme samozřejmě informovali, že budeme muset v budoucnosti více českou veřejnost informovat, zejména v oblastech, kde by radar měl být rozmístěn. Američané uvedli, že na základě své vlastní zkušenosti, již to tu zaznělo,pokud by byli tázáni před 10. nebo 11. zářím, zda Al-Káida může provést útok podobného rozsahu na New York nebo Washington, tak většina obyvatel by byla skeptická, ale od té doby už nikdo nemá pochybnost, že takovouto hrozbu je třeba brát naprosto vážně.
Pokud jde o případné umístění v konkrétní lokalitě vojenského prostoru Brdy, i zde zůstává otevřený prostor ke konkrétnímu rozhodování, zda tam či onde, s tím, že výběr definitivní lokality by byl jednak funkcí všech měření, která tam budou prováděna, jednak samozřejmě souhlasem obou stran, čili bez české strany nic rozhodnout není možné.
Pokud jde o provázanost se systémem aliančním, my jsme několikrát zdůraznili - bylo to v oné nótě a vraceli jsme se k tomu i v minulých týdnech na jednání NATO v Bruselu a následně i v Oslu - potřebu provázanosti a propojení se systémem NATO a z úst generála Oberinga zazněla jasná připravenost Američanů se na této práci aktivně a konstruktivně podílet.
Nyní pokud jde o vlastní diskusi na půdě atlantické aliance. S ohledem na nedělitelnost evropské a severoamerické bezpečnosti jsme několikrát zdůraznili, že zastáváme pevné stanovisko, že v budoucnosti by mělo docházet k dalšímu vzájemnému provazování a posilování amerického systému se systémem aliančním, tak aby byla upevněna celková transatlantická bezpečnostní architektura.
Dne 19. dubna proběhlo zvláštní zasedání také z iniciativy české strany na půdě Severoatlantické rady za účasti odborníků a toto zasedání bylo věnováno výhradně otázce protiraketové obrany. Na něj následně navazovalo také speciálně zaměřené zasedání na úrovni Severoatlantické rady a Ruska. Tato jednání potvrdila existenci aliančního konsensu jednak na principech nedělitelnosti bezpečnosti, dále jednoznačně ukázala, že protiraketová obrana se nemůže stát příčinou neshod uvnitř aliance. Spojenci potvrdili, že hrozba šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů je reálná a aliance a její členové musí mít prostředky k jejímu odvrácení. Byla zdůrazněna legitimita a nutnost dalších diskusí a prací na budování aliančního systému protiraketové obrany před raketami krátkého a středního doletu, který by byl komplementární k evropskému pilíři americké protiraketové obrany před raketami dlouhého doletu. A byla také zdůrazněna potřeba být transparentní vůči Rusku a hledat možnosti vzájemné konstruktivní spolupráce.
V této souvislosti členské státy aliance jednoznačně uvítaly návrhy, které americký ministr obrany Gates předal Rusku v Moskvě během svého jednání, ve kterém Američané předložili celý balík návrhů, jakým způsobem Rusko do toho systému zapojit a jak s ním v budoucnosti v případě zájmu a ochoty Ruska spolupracovat.
Česká strana ve svém vystupování kladla důraz na tři body: 1. na budoucí využití toho systému ve prospěch a ve vazbě na NATO, 2. na transparentnost celého průběhu vyjednávání, 3. na pokračování v diskusi s Ruskou federací.
Tato diskuse samozřejmě probíhá i na česko-ruské úrovni. Zde bych rád zmínil jednání prezidentů Česka a Ruska v Moskvě dne 27. dubna 2007. Samozřejmě, Rusko vymezuje svou pozici pro budoucí diskusi jak s NATO, tak s Američany, a ta pozice na začátek je, jaká je. Chápejme ji, prosím, povýtce jako diskusi politickou, vymezování určitých pozic. Stejně tak tomu ostatně bylo v dobách, kdy jsme usilovali o rozšíření atlantické aliance. Z tohoto hlediska se nejedná o nic nového pod sluncem.
Pokud jde o informování české veřejnosti, byly otevřeny internetové stránky spravované Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem obrany, kde se občané mohou seznámit s charakterem celého projektu, s jeho vývojem, s jednotlivými prvky, které jsou rozmístěny v různých zemích světa, ať už v Japonsku, ve Velké Británii, Dánsku či jinde. Zároveň členové vlády i odborníci z týmu navštěvují region okolo Příbrami, Spáleného Poříčí. Rád bych zmínil, že dnes před svým odjezdem do zahraničí navštívil oblast Brd i předseda vlády Mirek Topolánek.
Závěrem mi dovolte učinit tři poznámky. Za prvé, vláda je rozhodnuta Sněmovnu nadále podrobně informovat o jednáních, která na toto téma probíhají a budou probíhat. Nemáme nic, co bychom tajili, chceme být transparentní. A zdůrazňuji toto zejména v porovnání s tím, že neformální rozhovory, které se konaly v uplynulých letech pod vedením jiných vlád, tak transparentní nebyly a Sněmovna o nich informována nebyla vůbec.
***